Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
A LAILA olelo aku o Elipaza, no Temana, i mai la,
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
E hai aku anei ka mea naauao i ka manao makani? A e hoopiha i kona opu i ka makani hikina?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
E ao aku anei ia me ka olelo pono ole? A me na olelo kokua ole mai?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Aka, ua hoole oe i ka makau, A ua hooemi iho oe i ka pule imua o ke Akua,
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
No ka mea, ke ao nei kou waha i kou hewa, A ke koho nei oe i ke alelo o ka poe maalea.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Ke hoohewa nei kou waha ia oe, aole owau; A ke hoike nei kou lehelehe ia oe.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
O oe anei ke kanaka makamua i hanau ai? Ua hanauia anei oe mamua o na puu?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Ua lohe anei oe ma ka ahaolelo a ke Akua? A ke hoopaa nei anei oe i ka naauao ia oe iho?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
Heaha kau e ike nei, a ike ole makou ia? Heaha ka mea maopopo ia oe, aole hoi maloko o makou ia?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Me makou ke poohina a me ka mea kahiko, Ua oi aku ko lakou mau la mamua o ko kou makuakane.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
He mea uuku anei ia oe na hooluolu o ke Akua? He mea huna anei kekahi ia oe?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
No ke aha la e lawe aku nei kou naau ia oe? A i ke aha hoi kou mau maka e imoimo mai nei,
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
I hoohuli ae ai oe i kou naau e ku e i ke Akua, A e hoopuka ae ia mau huaolelo mai kou waha mai?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
Heaha ke kanaka, i maemae ai oia? A o ka mea i hanauia e ka wahine, i pono ai oia?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Aia hoi, aole ia e hilinai i kona poe hemolele; Aole hoi i maemae na lani i kona mau maka.
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
He oiaio hoi, ua hoopailuaia, a ua haumia hoi ke kanaka, Ka mea e inu ana i ka hewa me he wai la?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
E hai aku au ia oe, o hoolohe mai ia'u; A o ka mea a'u i ike ai, oia ka'u e hoike aku ana;
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Ka mea a ka poe naauao i hai mai, Aole hoi i huna, mai ko lakou poe makua mai:
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
No lakou wale no i haawiia ka honua, Aole i hele ka malihini iwaena o lakou.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
I na la a pau, ua ehaeha ke kanaka hewa, A o ka huina o na makahiki, ua hunaia i ka mea hookaumaha.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
He leo hooweliweli maloko o kona pepeiao; Iloko ia o ka pomaikai, A e hele mai ka mea luku maluna ona.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Aole ona manao e hoi hou mai, mailoko mai o ka pouli, A ua kakali oia i ka pahikaua.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
E auwana no ia i ka imi ai, Auhea ia? A ke ike nei no ia, ua makaukau ka la o ka pouli, ua kokoke.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
E hoomakau ke kaumaha, a me ka popilikia ia ia; E lanakila laua maluna ona, me he alii la i makaukau no ke kaua.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
No ka mea, ua o ku e aku ia i kona lima i ke Akua, Ua hookiekie aku ia ia iho i ka Mea mana.
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Wahi aku no ia maluna ona me ka a-i aa, Me ka manoa o na niho o kaua palekaua:
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
No ka mea, ua hoouhi oia i kona maka me ka momona, A kau no ia i ka momona maluna o na puupaa.
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
A noho iho no ia i na kulanakauhale neoneo, Iloko o na hale, aohe mea noho ilaila, Na mea i makaukau e lilo i mau puu.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
Aole e hoolakoia oia, Aole hoi e mau kana waiwai, Aole hoi e hoopalahalaha i ka lakou loaa ma ka honua,
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Aole ia e pakele mailoko mai o ka pouli; E hoomaloo ka lapalapa i kona mau lala, A e laweia'ku oia ma ka ha o kona waha.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
O ka mea i puni, mai hilinai oia i ka mea lapuwale: No ka mea, e lilo ka lapuwale i uku nona.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Mamua o kona manawa, e okiia'ku ia, Aole e uliuli kona lala.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
E like me ke kumu waina, e hoohelelei ia i kona huawaina pala ole, A e like me ka laau oliva, e hoohaule ia i kona pua.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
No ka mea, e hua ole ka ohana a ka aia, A e hoopau ke ahi i na halelewa a ke kipe.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Hapai lakou, he kolohe, a hanau mai, he hewa; A noonoo ko lakou opu i ka wahahee.
