Jób 15
1 Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Then answered Eliphaz the Themanite, and said,
2 Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Should a wise man utter windy knowledge, and fill his inward parts with the east wind?
3 Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
Should he reason with a speech which availeth nothing? and with words in which there is no profit?
4 Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Yea, thou truly makest void the fear [of God], and diminishest devotion before God.
5 Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
For thy iniquity teacheth thy mouth, so that thou choosest the language of the crafty.
6 Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
Thy own mouth must condemn thee, but not I: yea, thy own lips will testify against thee.
7 Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Wast thou born as the first man? or wast thou brought forth before the hills?
8 Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
Hast thou listened to the secret counsel of God? and is wisdom therefore of little esteem with thee?
9 Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
What knowest thou, that we do not know? what understandest thou, which is not with us?
10 I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
Both the grayheaded and the very aged are among us, — richer than thy father in days.
11 Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Are the divine consolations too little for thee? and the word that was so mild with thee?
12 Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Whither doth thy heart carry thee away? and what do thy eyes gaze at?
13 Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
That thou shouldst turn against God thy spirit, and utter [such] words out of thy mouth?
14 Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
What is man, that he should be pure? and that he who is born of woman should be declared righteous?
15 An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Behold, in his holy ones he putteth no trust; and the heavens are not pure in his eyes:
16 Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
How much more then the abominable and corrupt, the man who drinketh like water wrong-doing?
17 Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
I will instruct thee, hear me; and what I have seen will I relate;
18 Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
Which wise men have ever told, and have not concealed, as they obtained it from their fathers;
19 Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Unto whom alone the earth was given, and into whose midst no stranger ever entered.
20 Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
All his days is the wicked plagued with pain, and the number of years which are laid by for the tyrant.
21 Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
A sound of terrors is in his ears: during peace will the waster come over him.
22 Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
He believeth not that he shall return out of darkness, and he is looked for by the sword.
23 Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
He wandereth abroad for bread, [saying, ] Where is it? he knoweth that there is ready at his hand the day of darkness.
24 Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
Distress and anguish terrify him: they assail him with might, as a king prepared for the battle.
25 Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Because he had stretched out against God his hand, and strengthened himself against the Almighty;
26 Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
[And] he had run against him, with an [extended] neck, with the thick roundings of his bucklers;
27 Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
Because he had covered his face with his fat, and had made thick folds of fat on his flanks;
28 A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
And he dwelt in abandoned cities, in houses which none inhabited, which were destined to be ruinous heaps.
29 Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
[Yet] will he not remain rich, neither will his wealth endure, nor will he attain their perfection on earth.
30 Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
He will never depart out of darkness: the flame shall dry up his shoots, and he will depart by the breath of God's mouth.
31 Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Let him that goeth astray not trust in vanity; for vanity will be what he obtaineth thereby.
32 Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Even before his time will it be overfull, and his branches will not be green.
33 Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
He will shake off like the vine his unripe grapes, and cast off like the olive his blossoms.
34 Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
For the assembly of hypocrites will remain desolate, and fire will consume the tents of bribery.
35 Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
They conceive trouble, and bring forth wrong-doing, and their body prepareth deceit.
