< Izaiáš 26 >
1 V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.
A HIKI aku ia la, e oliia no keia oli ana, Ma ka aina o ka Iuda; He kulanakauhale paa ko makou; O ke ola no kana e hoonoho ai, i pa, i pakaua no hoi.
2 Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
E wehe i na pukapa, i komo iloko ka lahuikanaka pono, Ka poe hoi i malama i ka oiaio.
3 Èlověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
Ka mea i kupaa ka manao, E malama ana oe ia ia me ka malu loa, No ka mea, ua hilinai aku oia ia oe.
4 Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
E hilinai aku oukou ia Iehova a i ka manawa pau ole; No ka mea, ma ka Haku, ma o IEHOVA la ka hoomalu, a i ka manawa pau ole.
5 Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
No ka mea, ua hoohaahaa oia i ka poe i noho ma kahi kiekie; Ua hoohaahaa oia i ke kulanakauhale kiekie, Ua hoohaahaa oia ia ia ma ka honua, Ua hoopili oia ia wahi ilalo i ka lepo.
6 Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
E hahi ana no ka wawae maluna ona, O na wawae o ka poe i hune, a me na kapuwai o ka poe i nele.
7 Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
O ka aoao o ka poe i pono, ua pololei ia. O oe ka mea pololei e hoopololei i ke ala o ka poe pono.
8 Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
Ma ke ala o kou mau kanawai, e Iehova, Ua hilinai aku makou ia oe, O ka makemake o ko makou naau, i kou inoa ia a me ka hoomanao aku ia oe.
9 Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
Me ko'u naau au i makemake aku ai ia oe i ka po; He oiaio, ua imi aku au ia oe i kakahiaka me ko'u uhane iloko o'u; No ka mea, i ka wa e hooponopono ai oe ma ka honua, E ao no na kanaka o keia ao i ka pono.
10 Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
E lokomaikaiia ka poe hewa, Aole nae ia e ao i ka pono; Ma ka aina o ka pololei, e hana kekee no ia, Aole hoi e manao aku i ka nani o Iehova.
11 Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
Ua hapaiia kou lima, e Iehova, Aole nae lakou i nana; E ike no nae lakou me ka hilahila, I kou aloha nui i na kanaka ou, E oiaio no, e ai no ke ahi i kou poe enemi.
12 Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.
E Iehova, e haawi mai ana no oe i ka malu no makou; No ka mea, ua hana no oe i ka makou hana a pau no makou.
13 Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
E Iehova, ko makou Akua, Ua noho mai na haku e, i alii maluna o makou, aole oe; Aka, ia oe wale no a me kou inoa makou e hookaulana aku ai.
14 Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
Ua make ia poe, aole lakou e ola; Ua nawaliwali lakou, aole lakou e ku hou mai: Nolaila oe i hoopai mai, a luku mai ia lakou, A ua hooki loa oe i ka manao ana ia lakou.
15 Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
Ua hoomahuahua oe i ka lahuikanaka, e Iehova, Ua hoomahuahua oe i ka lahuikanaka, ua hoonaniia oe; Ua hoopalahalaha ae oe i na mokuna a pau o ka aina.
16 Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
E Iehova, maloko o ke kaumaha, ua imi aku lakou ia oe, I ka wa i hookaumaha ai oe ia lakou, nonoi ikaika loa aku lakou.
17 Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
E like me ka wahine hapai, a kokoke mai kona manawa e hanau ai, Ua nui kona eha, a uwe iho oia no ke kuakoko ana; Pela no makou imua ou, e Iehova.
18 Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.
Ua hapai no makou, ua nahu kuakoko, Ua hanau hoi makou, he mea me he makani la; Aole i hanaia ka mea e ola'i ma ka aina, Aole hoi i haule na kanaka o keia ao.
19 Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
E ola auanei kou poe i make, O ko'u poe i make, e ala mai no lakou: E ala mai, e oli oukou, e ka poe e noho ana ma ka lepo, No ka mea, o kou hau, o ka hau ia maluna o na mea ulu, E hoolei aku no ka aina i ka poe i make.
20 Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
E hele mai, e ko'u poe kanaka, E komo oukou iloko o ko oukou keena malu, E pani hoi i ko oukou puka mahope o oukou; E huna ia oe iho no ka manawa uuku, A hala aku ka inaina.
21 Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.
No ka mea, aia hoi, o Iehova, ke puka mai la, mai kona wahi mai, E hoopai i ka hewa o na kanaka maluna o ka honua; A e hoike aku no ka honua i ke koko iloko ona, Aole e uhi hou i kona poe i pepehiia,