Židům 9
1 Mělať pak i první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni světskou.
Now even the first Covenant had regulations for divine worship, and had also its sanctuary--a sanctuary belonging to this world.
2 Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
For a sacred tent was constructed--the outer one, in which were the lamp and the table and the presented loaves; and this is called the Holy place.
3 Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
And behind the second veil was a sacred tent called the Holy of holies.
4 Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
This had a censer of gold, and the ark of the Covenant lined with gold and completely covered with gold, and in it were a gold vase which held the manna, and Aaron's rod which budded and the tables of the Covenant.
5 Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastěňujíci slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
And above the ark were the Cherubim denoting God's glorious presence and overshadowing the Mercy-seat. But I cannot now speak about all these in detail.
6 To vše když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
These arrangements having long been completed, the priests, when conducting the divine services, continually enter the outer tent.
7 Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
But into the second, the High Priest goes only on one day of the year, and goes alone, taking with him blood, which he offers on his own behalf and on account of the sins which the people have ignorantly committed.
8 Èímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
And the lesson which the Holy Spirit teaches is this--that the way into the true Holy place is not yet open so long as the outer tent still remains in existence.
9 Kterýž byl podobenstvím na ten přítomný čas, v němžto darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
And this is a figure--for the time now present--answering to which both gifts and sacrifices are offered, unable though they are to give complete freedom from sin to him who ministers.
10 Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
For their efficacy depends only on meats and drinks and various washings, ceremonies pertaining to the body and imposed until a time of reformation.
11 Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
But Christ appeared as a High Priest of the blessings that are soon to come by means of the greater and more perfect Tent of worship, a tent which has not been built with hands--that is to say does not belong to this material creation--
12 Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
and once for all entered the Holy place, taking with Him not the blood of goats and calves, but His own blood, and thus procuring eternal redemption for us. (aiōnios g166)
13 Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla,
For if the blood of goats and bulls and the ashes of a heifer sprinkling those who have contracted defilement make them holy so as to bring about ceremonial purity,
14 Èím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
how much more certainly shall the blood of Christ, who strengthened by the eternal Spirit offered Himself to God, free from blemish, purify your consciences from lifeless works for you to serve the ever-living God? (aiōnios g166)
15 A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, jenž jsou povoláni. (aiōnios g166)
And because of this He is the negotiator of a new Covenant, in order that, since a life has been given in atonement for the offences committed under the first Covenant, those who have been called may receive the eternal inheritance which has been promised to them. (aiōnios g166)
16 Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
For where there is a legal 'will,' there must also be a death brought forward in evidence--the death of him who made it.
17 Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.
And a will is only of force in the case of a deceased person, being never of any avail so long as he who made it lives.
18 Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvěcován.
Accordingly we find that the first Covenant was not inaugurated without blood.
19 Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
For when Moses had proclaimed to all the people every commandment contained in the Law, he took the blood of the calves and of the goats and with them water, scarlet wool and hyssop, and sprinkled both the book itself and all the people,
20 Řka: Tatoť jest krev Zákona, kterýž vám Bůh vydal.
saying, "This is the blood which confirms the Covenant that God has made binding upon you."
21 Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
And in the same way he also sprinkled blood upon the Tent of worship and upon all the vessels used in the ministry.
22 A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
Indeed we may almost say that in obedience to the Law everything is sprinkled with blood, and that apart from the outpouring of blood there is no remission of sins.
23 Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
It was needful therefore that the copies of the things in Heaven should be cleansed in this way, but that the heavenly things themselves should be cleansed with more costly sacrifices.
24 Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by byla příklad s pravou svatyní se srovnávající, ale právě v nebe všel, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
For not into a Holy place built by men's hands--a mere copy of the reality--did Christ enter, but He entered Heaven itself, now to appear in the presence of God on our behalf.
25 Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
Nor did He enter for the purpose of many times offering Himself in sacrifice, just as the High Priest enters the Holy place, year after year, taking with him blood not his own.
26 (Sic jinak byl by musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
In that case Christ would have needed to suffer many times, from the creation of the world onwards; but as a matter of fact He has appeared once for all, at the Close of the Ages, in order to do away with sin by the sacrifice of Himself. (aiōn g165)
27 A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
And since it is reserved for all mankind once to die, and afterwards to be judged;
28 Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
so the Christ also, having been once offered in sacrifice in order that He might bear the sins of many, will appear a second time, separated from sin, to those who are eagerly expecting Him, to make their salvation complete.
