Židům 11
1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.
Mvngjwng doodubv rinam si ngonugv mvngtin nama paarungre vla mvngnam mv, ngonugv kaapa nyula manam oguogua jvjvbv dorungdunv vla mvngnamv.
2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové.
Krimklu gv nyi vdwv bunugv mvngjwng kolokv Pwknvyarnv gv torwksinama paayatoku.
3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. (aiōn g165)
Mvngjwng lokv ngonu chindu Pwknvyarnv gv gamchar lokv chinggodogo nga pwklinyarlin pvnv, vkvlvgavbolo kaapanam vdw si kaapa manam lokv mvlin pvnv. (aiōn g165)
4 Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví.
Mvngjwng ngv Abelnyi Kein nyimam svnga alvyabv Pwknvyarnvnyi erinpeelwk jimoto. Ninyigv mvngjwng lokv nw Pwknvyarnv gvlo darwknv nyi gubv torwksinama paayatoku, ogulvgavbolo Pwknvyarnv atubongv ninyigv erinpeelwk jinama torwk sitoku. Abel siro kujeka, ninyigv mvngjwng ngv vjaklodvbv gaam raadungdo.
5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu.
Mvngjwng ngv Enoknyi simu mato. Vmabvya, ninyia Pwknvyarnv gvlo naacha toku, yvvka ninyia mapa matoku, ogulvgavbolo Pwknvyarnv ninyia naacha rotoku. Darwknv kitaplo mindu ninyia naacha madv yika Enok Pwknvyarnvnyi mvngpu dubv ritoku.
6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.
Mvngjwng kaamabv yvvka Pwknvyarnvnyi mvngpu dubv rinyu mare, yvvdw Pwknvyarnv gvlo aadudw hv Pwknvyarnv doorungdo vla mvngjwng rungtoka okv yvvdw ninyia makar dunv um amina jire.
7 Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem.
Mvngjwng lokv Noah Pwknvyarnv gv gamrw vdwa aainvlo, nwgv kaapa manam oguogu gv lvkwng nga tvvpa toku. Nw Pwknvyarnv gv minam ha tvvtoku okv svpw go pwktoku ho nw la okv nw gv vpin v ringnam ha paatoku. Vbvrikulokv nyiamooku hv miyakaya kotoku, okv mvngjwng lokv aanv darwkchongjor ha Noah Pwknvyarnv gvlo naarwk sitoku.
8 Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde.
Mvngjwng lokv Abraham Pwknvyarnv gv ninyia diringmooku jinvpv vla milv kunam diringmooku lo vnglin yikv vla kanamla minam ha tvvtoku. Nw ogolo vngtv dunvdw um chimatola atubogv diringmooku nga vngyula vngtoku.
9 Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení.
Mvngjwng lokv nw Pwknvyarnv gv ninyia milv kunam diringmooku lo nw nyebunyi gubvrila dootoku. Nw tombu lo dootoku, Isaak ka okv Jakob ka, bunyi Pwknvyarnv gvlokv milvvnam akin ha paatoku.
10 Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh.
Abraham Pwknvyarnv gv doobwng dubv lvngtung dwlwkla, kaapu tain dubv mvlwk rilwkla pamtv mvnam ha kaayala dootoku.
11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil.
Mvngjwng kolokv Abrahamnyi abu gubvrila moto, nw achialvbv nyikam kubvka okv Sara ka nyirium nvgobv rikubvka. Nw Pwknvyarnv gv milv nama rirungre vla mvngjwng toku.
12 A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském.
Abraham sikunv jvbv rikubvka, so nyi akin lokv nyido gv takar vdw jvbv okv svmasa gv adarai lo kila manam chokri aingbv husi hv doolin pvkunv.
13 Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.
So nyi mvnwng si mvngjwnglo sinya toku. Bunu Pwknvyarnv gv milv kunam yikungyira vdwa naarwk sima toku, vbvritola adu lokv bunu kaapato okv bunu torwk sitoku, okv bunu sichingmooku so nyebunyi gubv okv ngookarkunv nyi gubv mvngbwk sutoku.
14 Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají.
Yvvbunudw svkvnv vdwa mindunv bunu atubogv lvgabv diringmooku ako makardu vla minbwk jitoku.
15 A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti.
Bunu bunugv vngyu rokunam diringmooku gv lvgabv mvngbvmato; bunu vbv mvngnv guilo, bunu vngkur dukubv agi paapikui.
16 Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město.
Vmabvya, bunugv paadubv vla mvngdv-mvngdv kunam diringmooku angv alvyaung nvgo, hv nyidomooku tologv diringmooku go. Okv vkvlvgabv Pwknvyarnv bunugv ninyia ngonugv Pwknvyarnv vla minjeka nw hinying matoku, ogulvgavbolo nw bunugv lvgabv pamtv go mvpvripv jitoku.
17 Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal,
Vdwlo Pwknvyarnv Abrahamnyi rikwripak tokudw mvngjwng ngv Abrahamnyi nw gv kuunyilo Isaaknyi erinpeelwk segubv mvla jitoku. Abraham Pwknvyarnv gv milv jikunam angv, vbvritola nw atubogv kuunyilo akin a erinpeelwk riji dubv doya toku.
18 K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě,
Pwknvyarnv ninyia minto, “Ngoogv naa husi doolinre vla milv kunam anga Isaak gvlokv doolinre.”
19 Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal.
Pwknvyarnv Isaaknyi sinam loka turkur moreku vla Abraham mvngtinto—okv, vbv mvngku lokv, Abraham Isaaknyi sinam loka paakor toku.
20 Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau.
Mvngjwng ngv Isaaknyi Jakob gvla Isau gv aainvlo bokta paaji nama milv motoku.
21 Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své.
Mvngjwng ngv Jakobnyi ninyigv sitv madvbv Josep gv kuunyilo vdwa bokta jilwk moto. Nw atubogv bangngi nga kvtor sila baabw tola Pwknvyarnvnyi kumtojotoku.
22 Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil.
Mvngjwng lokv, Josep nw gv sitv tvrilo, Israel nyi vdwgv Ijipt lokv vnglin kuse nga minto, okv ninyigv svma nga ogubv rise ngvdw um gaam minla vvpv jitoku.
23 Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského.
Mvngjwng lokv Moses gv anv-abua ninyia bvngro kochingbv poolu pwvmgo vvsi nyutoku. Ninyia bunu kaapunv kuunyilo gubv kaanyato, okv bunu dvbv gv orto nga tvvmabv rise nga busu matoku.
24 Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy,
Mvngjwng lokv Moses vdwlo kai tokudw nw dvbv gv kuunyijar gv kuunyilo gubv minku svnga maakv vtoku.
25 Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti,
Nw rimur rila achukgo ayungjvma go himpukain bv svngse yanga kayu tvla Pwknvyarnv gv nyi vdwa lvkobv hirukaya yabv svngse nga mvngyato.
26 Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě.
Nw Ijipt gv nyitv nyigam nvnv yikungyira ngam svnga Kristo gv lvgabv hinching chingya svnga arv doya nvgobv mvngyato, ogulvgavbolo nw nyik v aainv amina kaagapto.
27 Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil.
Mvngjwng ngv Mosesnyi dvbv gv haachi a busu madubv mvtola Ijipt mooku a vngyu motoku. Ho nw kaapa lamanam Pwknvyarnvnyi kaapanam aingbv, nw vngkur kuse nga maakv vtoku.
28 Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich.
Mvngjwng ngv ninyia Israel nyi vdwgv kuunyilo bvngtu vdwa Sinv Nyidogindung vdwv mvki madubv naam agi gwngtung lo oyi paksak lakv vla mimula vbvrila vngbo dvmin ha rilin motoku.
29 Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.
Mvngjwng lokv Israel nyi vdwv lwngchingnv svmasa nga dvpw lo vngnam apiabv vngbola vngrap toku; vdwlo Ijipt nyi vdwv vbv ritv tvvtokudw, bunua isi hv dvmit toku.
30 Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní.
Mvngjwng lokv Israel nyi vdwv alu kanw go bunu Jeriko gv vlwng svlung vdwa vngyit karto kudw vlwng svlung vdwv yaktoku.
31 Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře.
Mvngjwng ngv Yooriak karnv Rahabnyi Pwknvyarnvnyi tvvmanv nyi vdwa lvkobv siming gvmumato, ogulvgavbolo nw Israel nyimak makru runv vdwa ajin-amin aingbv alvbv torwksinam lvgabv.
32 A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích.
Ngo mindv dubvre? Ngo Gidion, Barak, Samson, Jepta, Dabid, Samuel okv nyijwk vdwgv lvkwng nga mindubv dw ngv chiyoma.
33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům,
Mvngjwngnam lokv bunu diringmooku mooku mvnwng dvdv nga nyimak pala paaya yatoku. Bunu tarwk nvnga rinyato okv Pwknvyarnv gv milv kunam ha naarwk sinya toku. Bunu abwngapa vdwgv gaam ha mvtum nyatoku,
34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců.
maatarbv gunv vmv nga mvngit nyatoku okv riokse lokv paki koomabv kitoku. Bunu lvvkumanv vdwv, vbvritola gwlwk nyatoku; bunu nyimaklo torbin lvvbin yanv gubvrila okv nyebu nyi vdwgv sipai vdwa mvya yatoku.
35 Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení.
Mvngjwng lokv nyimv vdwv bunugv amiasa sikunv vdwa turkur dukubv paatoku. Kvvbi vdwv, ajarabi nama torwk simare vla turkur lakula alvyabv svngyakunam lvgabv mvdwkmvku kolo sinya toku.
36 Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři.
Megonv vdwa nyarjikaula okv svnyak patoku, okv kvvbi vdwa jaako lwkla okv patwklo boolwk nyatoku.
37 Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno,
Bunua vlwng orki nyato, bunua hari lokv tungnyi gubv peetung nyatoku, bunua riokse lokv paki nyatoku. Bunu svlar okv yabin gv apin vdwa vji bv kotola vnggo karnyato—heema nyato, mvdwkmvku nyato, okv mvjikmvbik minto.
38 Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země.
Tanyi mooku si bunugv lvgabv alvnvgobv riyo mato! Bunu diringmooku mooku kaamanv nyi jvbv rinyala chukrimooku lo okv moodw vdwlo ngookar nyatoku, lvngpwk vdwlo okv kvdw ungrung vdwlo doonya toku.
39 A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení,
So gv lvkpvla pvvnam dvdv si bunugv mvngjwng lokv yaanam dvdv ngv! Rigvrila bunu Pwknvyarnv gv milv nama naarwk sima toku,
40 Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.
ogulvgavbolo Pwknvyarnv ngonugv lvgabv alvyanv rungnam go rungpv jiyato. Ninyigv mvngnam mv ngonu lvkobv rila bunu rvbwngchwng kunv gubv rire vla mvngtoku.
