Židům 10
1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
La Ley, que tiene [la ]sombra de los bienes futuros, no la misma imagen de las cosas, nunca puede perfeccionar a los que se acercan por medio de los mismos sacrificios que se ofrecen continuamente cada año.
2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
Si así fuera, ¿no habrían dejado de ofrecerse, después de ser purificados una vez, por ya no estar conscientes de haber pecado?
3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
Pero con [los sacrificios] hay un recuerdo de pecados cada año,
4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
porque es imposible que [la] sangre de toros y machos cabríos borre pecados.
5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
Por tanto [Cristo], al entrar en el mundo, dice: Sacrificio y ofrenda no quisiste, Pero me preparaste cuerpo.
6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
Holocaustos y [sacrificios] por [los ]pecados no te deleitaron.
7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou.
Entonces dije: Aquí vengo, oh Dios, para hacer tu voluntad, Como en la cabecilla de un rollo fue escrito acerca de Mí.
8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
Dijo antes: Sacrificios, ofrendas y holocaustos por [el ]pecado, ofrecidos según [la] Ley, no quisiste ni te agradaron.
9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
Entonces dijo: Aquí estoy. Vengo para hacer tu voluntad. Él quita lo primero para establecer lo segundo.
10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou.
Según esta voluntad fuimos santificados una vez por todas mediante la ofrenda del cuerpo de Jesucristo.
11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů.
Todo sacerdote ciertamente está en pie cada día, ministra y ofrece muchas veces los mismos sacrificios que nunca pueden remover pecados.
12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží,
Pero Éste, después de ofrecer un solo sacrificio para siempre por [los] pecados, se sentó a [la ]derecha de Dios,
13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
y desde entonces espera hasta que sus enemigos sean puestos como tarima de sus pies.
14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
Porque [Cristo] perfeccionó para siempre a los santificados con una sola ofrenda.
15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
El Espíritu Santo también testifica, porque después de decir:
16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je,
Este es el Pacto que haré con ellos después de aquellos días, dice el Señor: pondré mis Leyes en sus corazones, y las escribiré en sus mentes,
17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
añade: Nunca más me acordaré de sus pecados ni de sus iniquidades.
18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
Donde hay perdón, ya no hay ofrenda por el pecado.
19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,
Así que, hermanos, puesto que tenemos confianza para entrar al Lugar Santísimo por la sangre de Jesús,
20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
la cual nos inauguró un camino nuevo y vivo, por medio de la cortina, es decir, de su cuerpo,
21 A majíce kněze velikého nad domem Božím,
y [el] gran Sacerdote sobre la Casa de Dios,
22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého,
y que fuimos purificados de mala conciencia y nos lavamos los cuerpos con agua pura, acerquémonos con corazón verdadero, en plena certidumbre de fe.
23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.)
Sostengamos firme la confesión de nuestra esperanza sin fluctuar, porque el que prometió es fiel.
24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
Considerémonos los unos a los otros para estimularnos al amor y las buenas obras,
25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.
sin dejar de congregarnos, como algunos acostumbran, sino exhortémonos, y tanto más cuando ven que el día se acerca.
26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
Porque si continuamos voluntariamente en el pecado, después de recibir el conocimiento de la verdad, ya no queda sacrificio por [los] pecados,
27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
sino una horrenda espera de juicio y ardor de fuego que devora a los adversarios.
28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá.
Por el testimonio de dos o tres testigos, el que viola [la] Ley de Moisés muere sin compasión.
29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil?
¿Cuánto castigo peor merece el que pisotea al Hijo de Dios, tiene como impura la sangre del Pacto por la cual fue santificado y afrenta al Espíritu de la gracia?
30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj.
Porque conocemos al que dijo: Mía es [la] venganza. Yo pagaré. Y otra vez: [El] Señor juzgará a su pueblo.
31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého.
¡Horrenda cosa es caer en [las] manos del Dios vivo!
32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste,
Pero recuerden los días pasados en los cuales, después de ser iluminados, soportaron una gran lucha de padecimientos.
33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
Al ser sometidos a reproches y aflicciones, ciertamente fueron compañeros de los maltratados.
34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
Porque se compadecieron de los presos y sufrieron con gozo el despojo de sus bienes, pues saben que tienen una herencia mejor y perdurable en los cielos.
35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
Por tanto no pierdan su confianza pues tienen una gran recompensa.
36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
Porque es necesaria la paciencia, para que, después de hacer la voluntad de Dios, obtengan la promesa.
37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
Porque aún un poco, y el que viene vendrá, y no tardará.
38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
Pero el justo vivirá por fe. Y si retrocede, mi alma no se deleitará en él.
39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
Pero nosotros no somos de los que retroceden para destrucción, sino de los que tienen fe para [la] preservación del alma.
