Habakuk 2
1 Na stráži své státi budu, a postavím se na baště, vyhlédaje, abych viděti mohl, co mluviti bude ke mně Bůh, a co bych odpovídati měl po svém trestání.
Upon my watch will I stand, and place myself upon the tower, and will watch to see what he will speak with me, and what I shall answer to my reproof.
2 I odpověděl mi Hospodin, a řekl: Napiš vidění, a to zřetelně na dskách, aby je přeběhl čtenář,
And the Lord answered me, and said, Write down the vision, and make it plain upon the tables, that everyone may read it fluently.
3 Proto že ještě do jistého času bude vidění, a směle mluviti bude až do konce, a nesklamáť. Jestliže by pak poprodlilo, posečkej na ně; neboť jistotně dojde, aniž bude meškati.
For there is yet a vision for the appointed time, and it speaketh of the end, and it will not deceive: though it tarry, wait for it; because it will surely come, it will not be delayed.
4 Aj ten, kdož se zpíná, tohoť duše není upřímá v něm, ale spravedlivý z víry své živ bude.
Behold, disturbed, not at rest is the soul of [the wicked] in him; but the righteous ever liveth in his [trustful] faith.
5 Ovšem pak více opilec, nešlechetnost a pýchu provodě, neostojí v příbytku; kterýž rozšiřuje jako peklo duši svou, jest jako smrt, kteráž se nemůže nasytiti, byť pak shromáždil k sobě všecky národy, a shrnul k sobě všecky lidi. (Sheol h7585)
And though the wine-[drunken] traitor, the proud man, whose house will not stand, who enlargeth his desire as the grave, and is like death, which cannot be satisfied, —though he gather unto him all the nations, and assemble unto him all the people: (Sheol h7585)
6 Zdaliž všickni ti proti němu přísloví nevynesou, a světlých slov i pohádek o něm? A neřeknou-liž: Běda tomu, kterýž rozmnožuje věci ne své, (až dokud pak?) a obtěžuje se hustým blátem?
Will not all these take up a parable against him, and a proverb and a satire concerning him? and they will say, Woe to him that increaseth what is not his! for how long? and to him that loadeth himself with a burden of guilt!
7 Zdaliž nepovstanou rychle, kteříž by tě hryzli, a neprocítí, kteříž by tebou smýkali? A budeš u nich v ustavičném potlačení.
Behold, suddenly will rise up those that afflict thee, and awake those that plague thee, and thou shalt become a booty unto them.
8 Proto že jsi ty zloupil národy mnohé, zloupí tě všickni ostatkové národů, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
Because thou hast despoiled many nations will all the remnant of the people despoil thee; because of the blood of men, and the violence against the land, the town, and all that dwell therein.
9 Běda tomu, kdož lakomě hledá mrzkého zisku domu svému, aby postavil na místě vysokém hnízdo své, a tak znikl nebezpečenství.
Woe to him that obtaineth an evil gain for his house, that he may set his nest on high, that he may be delivered from the grasp of the wicked!
10 Uradils se k hanbě domu svému, abys plénil národy mnohé, a zhřešil sobě samému.
Thou hast counselled shame to thy house, by cutting off many people, and sinning [against] thy soul.
11 Nebo kamení ze zdi křičeti bude, a suk z dřeva posvědčovati bude toho.
For the stone will cry out of the wall, and the beam out of the wood [-work] will answer it.
12 Běda tomu, kterýž staví město krví, a utvrzuje město nepravostí.
Woe to him that buildeth a city with blood-guiltiness, and layeth the foundation of a town by wrong-doing.
13 Aj, zdaliž to není od Hospodina zástupů, že, o čemž pracují lidé a národové až do ustání nadarmo, oheň zkazí.
Behold, is it not from the Lord of hosts that people shall labor for the very fire, and nations shall weary themselves for naught but vanity!
14 Nebo naplněna bude země známostí slávy Hospodinovy, jako vody naplňují moře.
For the earth shall be filled with knowledge of the glory of the Lord, as the waters cover the sea.
15 Běda tomu, kterýž napájí bližního svého, přičiněje nádoby své, tak aby jej opojil, a díval se na jeho nahotu.
Woe unto him that maketh his neighbors drink, [to thee] that pourest out thy poisonous [wine], and makest them also drunken, in order to look on their nakedness!
16 Sytíš se potupou, proto že jsi slavný. Píti budeš i ty, a obnažen budeš; obejdeť k tobě kalich pravice Hospodinovy, a vývratek mrzutý na slávu tvou.
Thou art filled with shame instead of glory; drink thou also, and let thy nakedness be uncovered: there shall be turned around thee the cup of the Lord's right hand, and filthy spittle shall be on thy glory.
17 Nebo nátisk Libánu a zhouba zvěři, kteráž ji děsila, přikryje tě, pro krev lidskou, a nátisk země a města, i všech, kteříž přebývají v něm.
For the violence against Lebanon shall cover thee, and the destruction of beasts, which he terrified away; because of the blood of men, and the violence against the land, the town, and all that dwell therein.
18 Co prospívá rytina, že ji vyryl řemeslník její? Slitina i učitel lži, že doufá učinitel v účinek svůj, dělaje modly němé?
What profiteth the graven image that its maker hath graven it? the molten image, and a teacher of falsehood? that the maker of his image trusteth therein, while making dumb idols?
19 Běda tomu, kterýž říká dřevu: Prociť, a kameni němému: Probuď se. On-liž by učiti mohl? Pohleď na něj. Obloženť jest zlatem a stříbrem, ale není v něm žádného ducha.
Woe unto him that saith to the wood, Awake! Rouse up to the dumb stone. Shall this teach? Behold, it is overlaid with gold and silver, and no breath whatever is in its bosom.
20 Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.
But the Lord is in his holy temple: be silent before him all the earth.
