< 1 Mojžišova 42 >
1 Vida pak Jákob, že by potrava byla v Egyptě, řekl synům svým: Co hledíte jeden na druhého?
Hichun Egypt ma anneh anendan chu Jacob in ahe tan, achate jah a asei tai, “Ibola na din chet chut uva kiveto nahiu ham?
2 I mluvil jim: Aj, slyšel jsem, že mají potravu v Egyptě; jděte tam, a kupte nám odtud, abychom živi byli a nezemřeli.
Keiman thusoh kajan Egypt gam lama chang aum e, hijeh chun nangho cheuvin lang neh ding gacho tauvin, eima ho ikihinso thei nadingu vin,” ati.
3 Tedy šlo deset bratrů Jozefových, aby nakoupili obilí v Egyptě.
Hichun Joseph sopite ho mi som neh cho ding in Egypt lama asuh chetauvin ahi.
4 Ale Beniamina, bratra Jozefova, neposlal Jákob s bratřími jeho, nebo řekl: Aby se mu tam něco zlého nepřihodilo.
Hinlah Jacob in vang Joseph sopipa Benjamin chu amaho lah a asol tapoi, aman aseiyin, “Keima katiya lheh tai ajole kisuh khah na le boina toh khante,” ati.
5 I šli synové Izraelovi spolu s jinými, aby kupovali; nebo byl hlad v zemi Kananejské.
Canaan gam kel hah aum tah jeh chun Israel (Jacob) chate chu Egypt lama anneh hol din mijouse toh ahung lhung khom tauve.
6 Jozef pak byl nejvyšší správce v zemi té; on prodával obilí všemu lidu země. Tedy přišli bratří Jozefovi, a skláněli se před ním tváří až k zemi.
Tua hi Joseph chu Egypt gam'a chu gam vaihom ahitan, chule chang john a dinga thanei na jouse Joseph kipe ahi tan, hiche pettah chun asopite ahung lhung tauvin, amaho ahung lhun lhun un, hikoma chun tol'a ama ho abohkhup un akunsoh tauve.
7 A uzřev Jozef bratří své, poznal je; a ukázal se k nim jako cizí, a tvrdě mluvil k nim, řka jim: Odkud jste přišli? I odpověděli: Z země Kananejské, abychom nakoupili potrav.
Joseph'in asopite chu amuphat in abonchauvin ahe soh keiyin, ahi vang in amaho chu hetphah lou bol in, hutot tah-in ahouvin, chule ajah uva, “Hoiya kona hung na hiuvem ong?” atile amahon jong “Canaan gam'a kon kahiuvin, puhsui dinga hung kahiuve,” atiuvin ahi.
8 Poznal, pravím, Jozef bratří své, ale oni nepoznali ho.
Joseph in asopiho chu ahet vang'in amahon ahe doh jou pouve.
9 Tedy zpomenul Jozef na sny, kteréž měl o nich, a řekl jim: Špehéři jste, a přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
Hichun Joseph in kum tamtah masang a asopi ho mang ana mat ho chu ahin geldoh in asopi ho koma hitin aseiye, “Nangho hi mipha lou le migucha nahiuve, keima ho gam hi lah mangthei ham ahiloule akihongbit joupouve, tia neihung khol leu ahi,” ati.
10 Kteřížto odpověděli jemu: Nikoli, pane můj, ale služebníci tvoji přišli, aby nakoupili pokrmů.
Ahipoi ka Pakai tin ama hon a donbut uvin, “Nasoh teho hi puhsui anneh hol a choh ding joh ka hi bouve.
11 Všickni my synové jednoho muže jsme, upřímí jsme; nikdyť jsou nebyli služebníci tvoji špehéři.
Keiho jouse hi pa khat a hung peng cheh kahi bouve, milung theng ka hiuve, nasoh hohi miphalou kahi pouve!”
12 Jimž zase řekl: Není tak, ale přišli jste, abyste shlédli nepevná místa země.
Ahin Joseph in a sei kit leuvin, “Ahipoi nangho hi ka gam'u hi gam ong kivaipoh achavaiye tia nei hung khol leu ahi,” ati.
13 Odpověděli oni: Dvanácte nás bratří služebníků tvých bylo, synů muže jednoho v zemi Kananejské; a aj, nejmladší s otcem naším nyní jest doma, a jednoho není.
Hinlah ama hon a donbut uvin, “nasoh teho hi ucha pasal som le ni kahiuvin, pa khatna hung peng ka hiuvin, Canaan gam'a incheng tuchung hin aneopen pa hi ka paotoh ka hin dalha uvin, chule mi khatpa vang aum tapoi.”
14 I řekl jim Jozef: Toť jest, což jsem mluvil vám, když jsem řekl: Špehéři jste.
Joseph in adonbut in, “Keiman kasei banga nang ho hi michom miphalou na hiuve,” ati.
15 Touto věcí zkušeni budete: Živť jest Farao, že nevyjdete odsud, až přijde sem bratr váš mladší.
Hichea hi nangma ho kapatep ding na hiuve, Pharaoh hinlahi sea hiche mun hi nada lhah lou ding'u, chule nasopi pau a lhumpen pa na hinpui kah seuva ati.
16 Vyšlete z sebe jednoho, ať vezma, přivede bratra vašeho; vy pak u vězení zůstaňte, a zkušena budou vaše slova, pravdu-li jste mluvili. Pakli nic, živť jest Farao, že jste špehéři.
Nangho lah a mikhat kisol uvin lang amapa chun na sopi pau chu hinpui henlang, chule adangho se hilaiya na um ding'u, na thusei'u hi dihnam tia ka khol chil ding ahi; amavang hichu ahi loule Pharaoh ahin laisea nang ho hi michom, miphalou kiti chu na hiuve.
17 Tedy dal je všecky spolu do vězení za tři dni.
Hichun Joseph in amaho chu abonchauvin songkul'a nithum jen ahen in ahi.
18 Třetího pak dne řekl jim Jozef: Toto učiňte, abyste živi byli; neboť já se bojím Boha.
Nithum lhin nin Joseph in aseiyin, “Hiche hi bol uvin nahin thei nading uvin, ajeh chu keiman Pathen ka ging lheh jeng'e ati.
19 Jste-li šlechetní muži, jeden bratr váš ať jest ukován v žaláři, v němž jste byli; vy pak jděte, a odneste obilí k zapuzení hladu domů vašich.
Nangho hi milung theng na hiu leh nangho lah a mikhat hi songkul'a umden uvin lang, ahin adangse se vang ki nungle cheh uvin, na insung mite din chang le mim kipoh un che tauvin ati.
20 Bratra pak svého mladšího přivedete ke mně; a pravdomluvná prokázána budou vaše slova, a nezemřete. Tedy učinili tak.
Chule na sopi pau alhumpen pachu keima koma nahin pui dingu, na thusei houchu dihnam tia kakhol chil ding ahi. Chule nangho nathi lou dingu,” hiti chun amahon jong akisei chu abol'un ahiye.
21 I mluvil jeden k druhému: Jistě provinili jsme proti bratru svému. Nebo viděli jsme ssoužení duše jeho, když nás pokorně prosil, a nevyslyšeli jsme ho; protož přišlo na nás ssoužení toto.
Hichun amaho khat le khat akihou lim un, “Adih tah a sei dinga eiho hi isopi pau Joseph ibolset jeh uva gotna ichan'u ahi tai atiuve. Ajeh chu eihon imusoh kei jun aman ahinkho huhdoh na ding in a taovin, hinlah eihon inahsah pouve, hiche ho jeh a chu tua hi gotna ho hi eiho chunga hung chu ahitai atiuve.
22 Odpověděl pak jim Ruben, řka: Zdaliž jsem tehdy vám nepravil těmito slovy: Nehřešte proti pacholeti. Ale neposlechli jste; pročež také krve jeho, hle, vyhledává se.
Hichun Reuben in amaho chu hitin adonbut in, “Keiman kasei hilou ham, chapang chu imachan bolse hih un, ahin ka thusei nangai pouvin, tua eihon ama thisan man chu isah diu ahitai.”
23 A nevěděli oni, že by rozuměl Jozef; nebo skrze tlumače mluvil jim.
Ahin amahon Joseph thusei chu ahe doh pouve, ajeh chu amaho ki kah lah a paole apan jeh jal ahi.
24 A odvrátiv se od nich, plakal. Potom navrátiv se k nim, mluvil s nimi, a vzav Simeona z nich, svázal ho před očima jejich.
Hinlah Joseph a kihei doh in achom lang angan akap tai, ahin ama ahung kinung hei kitin avel in amaho jah thei dingin ahoulim in, hichun amaho lah a Simeon chu alheng doh in amaho mitmu tah in akan tup tai.
25 Přikázal pak Jozef, aby naplněni byli pytlové jejich obilím, a navráceny peníze jejich jednomu každému do pytle jeho, a aby dána jim byla potrava na cestu. I stalo se tak.
Hichun Joseph in thu apen, amaho dipsunga chun chang khum peh uvin, chule sum ho jong chu ama ama dipsunga nung hetpeh un, chule lampia aneh dingu jong gonpeh uvin hiti chun amaho din thil gontup in aumtai.
26 A vloživše obilí svá na osly své, odešli odtud.
Hichun asopi hon sangan chung a chun nehding chang chu ahengdoh un a inlamu ahin jon tauve.
27 A rozvázav jeden z nich pytel svůj, aby dal obrok oslu svému v hospodě, uzřel peníze své, kteréž byly na vrchu v pytli jeho.
Ahin jan na akingah naova amaho lah a mikhat pa chun sangan an neh peh ding agotan adipsung chu agah hon doh le adip sunga sum dangka chu ahin mudoh tan ahi.
28 I řekl bratřím svým: Navráceny jsou mi peníze mé, a aj, jsou v pytli mém. Tedy užasli se, a předěšeni jsouce, mluvili jeden k druhému: Což nám to učinil Bůh?
Veuvin tin asopiho jah a aseiyin, “Kasum hohi ka dipsunga eiki nungkoi peh kit tai,” hichun amaho chu alungu alhadeh tauvin kithing pum pum in khat le khat akihou khom un, “Pathen in ipi eito sah u hi tante atiuve.”
29 Navrátivše se pak k Jákobovi otci svému do země Kananejské, vypravovali jemu všecko, co se jim přihodilo, pravíce:
Hichun amahon apao Jacob heng Canaan gamsung ahung lhung kit tauvin, hichun ama hon Jacob koma thil ahinto hou chu aseipeh un, hitin aseiyui.
30 Muž ten, pán země, mluvil k nám tvrdě, a dal nás do vězení, jako špehéře země.
“Gamneipa chun hiti hin aw sangtah in keiho jah din asam in, chule keiho hi miphalou gamsunga thilse bol ding in eigingmo un ahi.
31 A řekli jsme jemu: Upřímí jsme, nikdy jsme nebyli špehéři.
Hinlah keihon amapa chu ka donbut un, keiho hi milung theng miki tah ka hi bouve ka tiuvin, chule keiho miphaloute ka hipouve.
32 Dvanácte bylo nás bratří, synů otce našeho, z nichž jednoho není, a mladší nyní jest s otcem naším v zemi Kananejské.
Chule keima hohi ucha sopi som le ni solam a hung kon ka hiuvin, Pakhat in eihin'u ahin, mikhat vang ahing tapon chule aneo pen pa vang tuhin ka pao toh Canaan gamsunga ka hin dalha uve.
33 I řekl nám muž ten, pán země té: Po tomto poznám, že upřímí jste: Bratra vašeho jednoho zanechte u mne, a obilí k zapuzení hladu od domů vašich vezmouce, odejděte.
Hichun gamsung a lamkai pipu pa chun hitin eisei peh uve, nangma ho hi hitia ka bol ding mipha milung theng nahiu kahet doh nadin, nangho lah a khat ki dalhau vin, chule adanghon an neh ding chang le mim pouvin lang na inkote kom lang nung che tauvin.
34 A přiveďte bratra svého mladšího ke mně, abych poznal, že nejste špehéři, ale upřímí; tehdy bratra vašeho vrátím vám, a budete moci v zemi této obchod vésti.
Hinlah na sopipau alhumpen pachu ka henga na hin puilut tei ding'u ahi ati, chule keiman hiche jou teng chule nang hohi mipha midih tah nahiu, michom le mikhol na hi pouve tichu kahet chet ding ahitai. Hiche teng chule nasopi pau chu kanung peh kit diu chule nanghon boina umlouva navah sel a an jong nakihol theiyu ahi,” ati.
35 I stalo se, že, když vyprazdňovali pytle své, a aj, jeden každý měl uzlík peněz svých v pytli svém. Vidouce pak oni i otec jejich uzlíky peněz svých, báli se.
Adip'u chu alhei lha uvin ahile vetan amitakip in asum chun cheh chu ama ama dip sung cheh a ana umsoh keiyin; ama hon jong apaovin jong a sumchun chengseu chu amudoh phat uvin akihot lhul gam tauve.
36 I řekl jim Jákob otec jejich: Mne jste zbavili synů: Jozefa není, Simeona nemám, a Beniamina vezmete. Na mneť jsou se tyto všecky věci svalily.
Jacob chu tijatah'in ahoulim in, “Nangho hin ka chate ho neiguh mang peh cheh dingu ahi tai, Joseph jong aum ta pon, Simeon jong aum ta pon, chule tua nang hon Benjamin jong nei puimang peh kigo kit'un, na thil bol jouseu hi keima douna jeng ahi tai!”
37 Tedy řekl Ruben otci svému těmito slovy: Dva syny mé zabí, jestliže ho nepřivedu zase k tobě; poruč ho v ruce mé, a já zase přivedu ho k tobě.
Hichun Reuben in apa Jacob chu a donbut in, “Benjamin chu ka hin nungpui louleh ka chate ni hi na deidei nalo thei ahitai, chule keiman Benjamin na ding in mopo nang kate ati, chule thonlouva kahin nungpui kit teitei ding ahi,” ati.
38 I řekl: Nesstoupíť syn můj s vámi. Nebo bratr jeho umřel, a on sám pozůstal; a přihodilo-li by se mu co zlého na té cestě, kterouž půjdete, uvedli byste šediny mé s bolestí do hrobu. (Sheol )
Ahin Jacob in a donbut in, “Ka chapa chu nangma toh chelou ding ahi, ajeh chu aupa Joseph jong athi tan, tua kanei ka lungmonpi ama bou ahi tai; ijem tin lamkim lang nagei tengu le lamkah lah a toset tohkha ta hen lang hile kasam kan nung jenga jong lunghema thikhol khul a neilhoh lut pai tah bah dingu ahibouve,” ati. (Sheol )