Ezechiel 2

1 Kterýž řekl ke mně: Synu člověčí, postav se na nohy své, ať mluvím s tebou.

他向我說：「人子，站起來! 我要同你講話。」

2 I vstoupil do mne duch, když promluvil ke mně, a postavil mne na nohy mé, a slyšel jsem, an mluví ke mně.

他向我講話時，有一種神力進入我內，使我站起來，也聽見他同我講話。

3 Kterýž řekl mi: Synu člověčí, já tě posílám k synům Izraelským, k národům zpurným, kteříž zpurně se postavovali proti mně; oni i otcové jejich zpronevěřovali se mi, až právě do tohoto dne.

他向我說：「人子，我派遣你到以色列子民，到反抗我的那個叛逆的人民那裏去，他們和他們的祖先，直到今天還違背我。

4 K těch, pravím, synům nestydaté tváři a zatvrdilého srdce já posílám tě, a díš k nim: Takto praví Panovník Hospodin,

那些子民雖厚顏無恥，心腸頑硬，我仍派遣你到他們那裏，向他們說：吾主上主這樣說：

5 Již oni slyšte neb nechte: Že dům zpurný jsou. Ať vědí, že prorok byl u prostřed nich.

他們或是聽，或是不聽──他們原是叛逆的家族──終究要承認在他們中有一位先知。

6 Ty pak synu člověčí, neboj se jich, aniž se boj slov jejich, že zpurní a jako trní jsou proti tobě, a že mezi štíry bydlíš. Slov jejich neboj se, a tváři jejich se nestrachuj, proto že dům zpurný jsou.

人子，你不必怕他們，也不要怕他們說什麼，也不要怕他們反抗你，輕慢你，好像叫你坐在毒蠍之上；不要怕他們說什麼，在他們面前，也不要膽怯，因為他們是叛逆的家族。

7 Ale mluv slova má k nim, již oni slyšte neb nechte: Že zpurní jsou.

無論他們聽，或是不聽，你應向他們宣講我的話，他們原是叛逆的家族。」「

8 Ty pak synu člověčí, slyš, co já pravím tobě: Nebuď zpurný jako ten dům zpurný. Otevři ústa svá, a sněz, co já tobě dám.

人子，你要聽我向你講的話，你不要叛逆，像叛逆的家族。你要張口，把我給你的吞下。」

9 I viděl jsem, a aj, ruka vztažena byla ke mně, a aj, v ní svinutá kniha.

我觀望時，看，有一隻手向我伸來，手上有一卷書。

10 Kteroužto rozvinul přede mnou, a byla popsaná s předu i z zadu, a bylo v ní psáno naříkání, kvílení a běda.

他把那卷書在我面前展開，內外都寫著字，寫的是：「哀傷、悲歎和災禍。」