Ezechiel 15

1 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

HIKI mai la hoi ka olelo a Iehova ia'u i mai la,

2 Synu člověčí, co jest dřevo révové proti všelijakému dřevu, aneb proti ratolestem dříví lesního?

E ke keiki a ke kanaka, heaha ka oi o ke kumu waina mamua o ke kumu laau e ae, a mamua o ka lala laau iwaena o na laau o ka ululaau?

3 Zdaliž vzato bude z něho dřevo k udělání něčeho? Zdaliž udělají z něho hřebík k zavěšování na něm všelijaké nádoby?

E laweia anei kauwahi laau ona e hana'i i kekahi hana? E lalau anei kanaka i kahi kui noloko o ia mea e kau aku i kekahi ipu malaila?

4 Aj, na oheň dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere oheň, a prostředek jeho obhoří, zdaž se k čemu hoditi může?

Aia hoi, ua hooleiia ia iloko o ke ahi i wahie, a ua pau i ke ahi na welau elua ona, a wela hoi ka waena ona. He mea pono anei ia no ka hana?

5 Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z něho uděláno, ovšem když jej oheň sežral, a shořel, k ničemu se více hoditi nebude.

Aia hoi, i kona okoa ana, aole pono ia no ka hana. A i ka pau ana i ke ahi, a wela hoi, ua pono anei ia no kahi hana?

6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest dřevo révové mezi dřívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.

Nolaila ke olelo nei Iehova ka Haku penei; E like me ke kumu waina iwaena o na kumu laau o ka ululaau a'u i haawi ai i ke ahi i wahie, pela o haawi aku ai au i na kanaka o Ierusalema.

7 Nebo postavím tvář svou hněvivou proti nim. Z ohně jednoho vyjdou, a oheň druhý zžíře je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvář svou hněvivou proti nim.

A e hooku e au i ko'u maka ia lakou; e puka lakou mai loko aku o kekahi ahi, a e pau lakou i kekahi ahi; a e ike oukou owau no Iehova i ko'u wa e hooku e ai i ko'u wahi maka ia lakou.

8 A obrátím zemi tuto v poušť, proto že se přestoupení dopouštěli, praví Panovník Hospodin.

A e hooneoneo loa au i keia aina, no ka lakou hana hewa ana, wahi a Iehova ka Haku.