Kazatel 7
1 Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
A good name is better than fine perfume, and one’s day of death is better than his day of birth.
2 Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
It is better to enter a house of mourning than a house of feasting, since death is the end of every man, and the living should take this to heart.
3 Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
Sorrow is better than laughter, for a sad countenance is good for the heart.
4 Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
The heart of the wise is in the house of mourning, but the heart of fools is in the house of pleasure.
5 Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
It is better to heed a wise man’s rebuke than to listen to the song of fools.
6 Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
For like the crackling of thorns under the pot, so is the laughter of the fool. This too is futile.
7 Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
Surely extortion turns a wise man into a fool, and a bribe corrupts the heart.
8 Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
The end of a matter is better than the beginning, and a patient spirit is better than a proud one.
9 Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
Do not be quickly provoked in your spirit, for anger settles in the lap of a fool.
10 Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
Do not say, “Why were the old days better than these?” For it is unwise of you to ask about this.
11 Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
Wisdom, like an inheritance, is good, and it benefits those who see the sun.
12 Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
For wisdom, like money, is a shelter, and the advantage of knowledge is that wisdom preserves the life of its owner.
13 Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
Consider the work of God: Who can straighten what He has bent?
14 V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
In the day of prosperity, be joyful, but in the day of adversity, consider this: God has made one of these along with the other, so that a man cannot discover anything that will come after him.
15 Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
In my futile life I have seen both of these: A righteous man perishing in his righteousness, and a wicked man living long in his wickedness.
16 Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
Do not be overly righteous, and do not make yourself too wise. Why should you destroy yourself?
17 Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
Do not be excessively wicked, and do not be a fool. Why should you die before your time?
18 Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
It is good to grasp the one and not let the other slip from your hand. For he who fears God will follow both warnings.
19 Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
Wisdom makes the wise man stronger than ten rulers in a city.
20 Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
Surely there is no righteous man on earth who does good and never sins.
21 Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
Do not pay attention to every word that is spoken, or you may hear your servant cursing you.
22 Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
For you know in your heart that many times you yourself have cursed others.
23 Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
All this I tested by wisdom, saying, “I resolve to be wise.” But it was beyond me.
24 Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
What exists is out of reach and very deep. Who can fathom it?
25 Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
I directed my mind to understand, to explore, to search out wisdom and explanations, and to understand the stupidity of wickedness and the folly of madness.
26 I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
And I find more bitter than death the woman who is a snare, whose heart is a net, and whose hands are chains. The man who pleases God escapes her, but the sinner is ensnared.
27 Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
“Behold,” says the Teacher, “I have discovered this by adding one thing to another to find an explanation.
28 Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
While my soul was still searching but not finding, among a thousand I have found one upright man, but among all these I have not found one such woman.
29 Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
Only this have I found: I have discovered that God made men upright, but they have sought out many schemes.”
