< 5 Mojžišova 12 >

1 Tato jsou ustanovení a soudové, kterýchž ostříhati budete, činíce je v zemi, kterouž Hospodin Bůh otců tvých dá tobě, abys dědičně vládl jí po všecky dny, v nichž živi budete na zemi.
Dette er de Anordninger og Lovbud, I omhyggeligt skal handle efter i det Land, HERREN, dine Fædres Gud, giver dig i Eje, saa længe I lever paa Jorden.
2 Zkazíte do gruntu všecka místa, na nichž sloužili národové, (kteréž vy dědičně opanujete), bohům svým, na vrších vysokých a na pahrbcích, a pod každým stromem ratolestným.
I skal i Bund og Grund ødelægge alle de Steder, hvor de Folk, I driver bort, dyrker deres Guder, paa de høje Bjerge, paa Højene og under alle grønne Træer!
3 Oltáře jejich zbořte, a obrazy jejich ztlucte, háje také jejich ohněm spalte a rytiny bohů jejich stroskotejte, a vyhlaďte jméno jejich z místa toho.
I skal nedbryde deres Altre og sønderslaa deres Stenstøtter, I skal opbrænde deres Asjerastøtter og omhugge deres Gudebilleder og udrydde deres Navn fra hvert saadant Sted.
4 Neučiníte tak Hospodinu Bohu svému,
I maa ikke bære eder saaledes ad over for HERREN eders Gud;
5 Ale kteréž by místo vyvolil Hospodin Bůh váš ze všech pokolení vašich, aby položil jméno své tu, a bydlil na něm, hledati ho, a tam choditi budete.
men til det Sted, HERREN eders Gud udvælger blandt alle eders Stammer for at stedfæste sit Navn og lade det bo der, skal I søge, og der skal du gaa hen;
6 Tam také přinášeti budete zápaly své a oběti i desátky své, oběti rukou svých i sliby své, dobrovolné oběti své, i prvorozené z skotů a bravů svých,
derhen skal I bringe eders Brændofre og Slagtofre, eders Tiender og Offerydelser, eders Løfteofre og Frivilligofre og de førstefødte af eders Hornkvæg og Smaakvæg;
7 A jísti budete tam před Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budete v každé věci, k níž přičiníte ruky své, vy i domové vaši, v nichž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj.
der skal I holde Maaltid for HERREN eders Guds Aasyn og sammen med eders Husstand være glade over alt, hvad I erhverver, hvad HERREN din Gud velsigner dig med.
8 Nebudete dělati tak, jakž my nyní zde činíme, jeden každý což se mu dobrého vidí.
I maa ikke bære eder ad, som vi nu for Tiden gør her, hvor enhver gør, hvad han finder for godt;
9 Nebo až dosavad nepřišli jste k odpočinutí a dědictví, kteréž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.
thi endnu er I jo ikke kommet til det Hvilested og den Arvelod, HERREN din Gud vil give dig.
10 Ale když přejdouce Jordán, bydliti budete v zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám, abys jí vládl právem dědičným, a odpočinutí dá vám ode všech vůkol nepřátel vašich, a bydliti budete bezpečně:
Men naar I er gaaet over Jordan og har fæstet Bo i det Land, HERREN eders Gud vil give eder til Arv, og han faar skaffet eder Ro for alle eders Fjender trindt omkring, saa I kan bo trygt,
11 Tedy k místu tomu, kteréž by vyvolil Hospodin Bůh váš, aby tam přebývalo jméno jeho, přinášeti budete všecky věci, kteréž já přikazuji vám, zápaly své, oběti své a desátky své, a oběti rukou svých a všecko, což předního jest v slibích vašich, kteréž byste činili Hospodinu.
da skal det Sted, HERREN eders Gud udvælger til Bolig for sit Navn, være det, hvorhen I skal bringe alt, hvad jeg paalægger eder, eders Brændofre og Slagtofre, eders Tiender og Offerydelser og alle eders udvalgte Løfteofre, som I lover HERREN;
12 A veseliti se budete před Hospodinem Bohem svým, vy i synové vaši i dcery vaše, služebníci vaši i děvky vaše, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, nebo nemají dílu a dědictví s vámi.
og der skal I være glade for HERREN eders Guds Aasyn sammen med eders Sønner og Døtre, eders Trælle og Trælkvinder og Leviten inden eders Porte; thi han har jo ingen Arvelod og Del som I andre.
13 Vystříhej se, abys neobětoval zápalných obětí svých na žádném místě, kteréž bys sobě obhlédl.
Vogt dig for at ofre dine Brændofre paa et hvilket som helst Sted, dit Øje falder paa.
14 Ale na tom místě, kteréž by vyvolil Hospodin v jednom z pokolení tvých, tam obětovati budeš zápaly své, a tam učiníš všecko, což já přikazuji tobě.
Men paa det Sted HERREN udvælger i en af dine Stammer, der skal du ofre dine Brændofre, og der skal du gøre alt, hvad jeg paalægger dig.
15 A však jestliže by se kdy zalíbilo duši tvé, zabiješ sobě, a jísti budeš maso vedlé požehnání Hospodina Boha svého, kteréž by dal tobě ve všech městech tvých; nečistý i čistý jísti je bude, jako srnu i jelena.
Derimod maa du, saa meget du lyster, slagte Kvæg og nyde Kød rundt om i dine Byer, alt som HERREN din Gud velsigner dig; urene og rene maa spise det, som var det Gazeller eller Hjorte.
16 Krve toliko jísti nebudete, na zemi vycedíte ji jako vodu.
Kun Blodet maa I ikke nyde; det skal du lade løbe ud paa Jorden som Vand.
17 Nebudeš moci jísti v městě svém desátků obilí svého, vína a oleje svého, i prvorozených skotů a bravů svých, i všeho, k čemuž se slibem zavážeš, dobrovolných obětí svých a obětí rukou svých.
Men inden dine Porte maa du ikke nyde Tienden af dit Korn, din Most og din Olie eller de førstefødte af dit Hornkvæg og Smaakvæg eller noget af dine Løfteofre og Frivilligofre eller nogen af dine Offerydelser;
18 Ale před Hospodinem Bohem svým jísti je budeš na místě, kteréž vyvolil Hospodin Bůh tvůj, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj a děvka tvá, i Levíta, kterýž jest v branách tvých, a veseliti se budeš před Hospodinem Bohem svým ve všech věcech, k nimž bys přičinil ruky své.
men for HERREN din Guds Aasyn, paa det Sted, HERREN din Gud udvælger, skal du nyde alt dette sammen med din Søn og Datter, din Træl og Trælkvinde og Leviten inden dine Porte, og du skal være glad for HERREN din Guds Aasyn over alt, hvad du erhverver dig.
19 Vystříhejž se, abys neopouštěl Levítů v zemi své po všecky dny své.
Vogt dig vel for at glemme Leviten, saa længe du lever i dit Land!
20 Když rozšíří Hospodin Bůh tvůj pomezí tvé, jakož mluvil tobě, a řekl bys sám v sobě: Budu jísti maso, proto že žádá duše tvá jísti maso, vedlé vší líbosti své jísti budeš maso.
Naar HERREN din Gud udvider dine Landemærker, som han har lovet dig, og du da faar Lyst til Kød og siger: »Jeg vil have Kød at spise«, saa spis kun Kød, saa meget du lyster.
21 Jestliže by daleko bylo od tebe místo, kteréž vyvolí Hospodin Bůh tvůj, aby přebývalo tam jméno jeho, zabiješ hovado z skotů neb bravů svých, kteréž by dal Hospodin tobě, jakžť jsem přikázal tobě, a jísti budeš v městě svém, vedlé vší líbosti duše své.
Hvis det Sted, HERREN din Gud udvælger for der at stedfæste sit Navn, ligger langt fra dig, saa maa du slagte af dit Hornkvæg og Smaakvæg, som HERREN giver dig, saaledes som jeg har paalagt dig, og spise det inden dine Porte, saa meget du lyster.
22 Jakž se jídá srna a jelen, tak je jísti budeš; nečistý i čistý bude je jísti.
Men du skal spise det, som man spiser Gazeller og Hjorte; baade urene og rene maa spise det.
23 Toliko buď stálý, abys krve nejedl; nebo krev jest duše, protož nebudeš jísti duše s masem jejím.
Kun maa du ufravigeligt afholde dig fra at nyde Blodet; thi Blodet er Sjælen, og du maa ikke nyde Sjælen tillige med Kødet.
24 Nejeziž jí, ale na zem ji vyceď jako vodu.
Du maa ikke nyde det, men du skal lade det løbe ud paa Jorden som Vand.
25 Nebudeš jísti jí, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě, když bys činil, což dobrého jest před očima Hospodinovýma.
Afhold dig fra at nyde det, for at det kan gaa dig og dine Børn efter dig vel, idet du gør, hvad der er ret i HERRENS Øjne.
26 Ale posvěcené věci své, kteréž bys měl, a což bys slíbil, vezmeš, a doneseš na místo, kteréž vyvolí Hospodin,
Men dine hellige Gaver og Løfteofre skal du komme med til det Sted, HERREN udvælger;
27 A obětovati budeš oběti své zápalné, maso a krev, na oltář Hospodina Boha svého; ale krev jiných obětí tvých vylita bude na oltář Hospodina Boha tvého, maso pak jísti budeš.
og du skal bringe dine Brændofre, baade Kødet og Blodet, paa HERREN din Guds Alter; og Blodet af dine Slagtofre skal udøses paa HERREN din Guds Alter, men Kødet maa du spise.
28 Ostříhej a poslouchej všech slov těchto, kteráž já přikazuji tobě, aby tobě dobře bylo i synům tvým po tobě až na věky, když bys činil, což dobrého a pravého jest, před očima Hospodina Boha svého.
Adlyd omhyggeligt alle disse Bud, som jeg i Dag paalægger dig, for at det kan gaa dig og dine Børn efter dig vel til evig Tid, idet du gør, hvad der er godt og ret i HERREN din Guds Øjne.
29 Když by pak vyplénil Hospodin Bůh tvůj od tváři tvé národy ty, k nimž ty tudíž vejdeš, abys dědičně vládl jimi, a dědičně je opanoval, a bydlil v zemi jejich,
Naar HERREN din Gud udrydder de Folk, du drager hen at drive bort, og du har drevet dem bort og bosat dig i deres Land,
30 Vystříhej se, abys neuvázl v osídle, jda za nimi, když by již vyhlazeni byli od tváři tvé. Nevyptávej se na bohy jejich, říkaje: Jak jsou sloužili národové ti bohům svým, tak i já učiním.
saa vogt dig for at lade dig lokke til at gaa i deres Fodspor, efter at de er udryddet foran dig, og for at spørge dig for angaaende deres Guder, idet du siger: »Hvorledes plejede disse Folkeslag at dyrke deres Guder? Saaledes vil ogsaa jeg bære mig ad.«
31 Neučiníš tak Hospodinu Bohu svému, nebo všecko, což v ohavnosti má Hospodin, a čehož nenávidí, činili bohům svým; také i syny své a dcery své ohněm pálili ke cti bohům svým.
Saaledes maa du ikke bære dig ad over for HERREN din Gud; thi alt, hvad der er HERREN en Vederstyggelighed, alt, hvad han hader, har de gjort over for deres Guder; ja, de brændte endog deres Sønner og Døtre til Ære for deres Guder!
32 Cožkoli já přikazuji vám, ostříhati budete, činíce to; nepřidáte k tomu, aniž co z toho ujmete.
Alt, hvad jeg paalægger eder, skal I omhyggeligt udføre. Du maa hverken lægge noget til eller trække noget fra.

< 5 Mojžišova 12 >