Daniel 6
1 Líbilo se pak Dariovi, aby ustanovil nad královstvím úředníků sto a dvadceti, kteříž by byli po všem království.
HE mea pono i ka manao o Dariu e hoonoho maluna o ke aupuni i na alii he haneri a me ka iwakalua, e alii ai lakou maluna o ke aupuni a pau;
2 Nad těmi pak hejtmany tři, z nichžto Daniel přední byl, kterýmž by úředníci onino vydávali počet, aby se králi škoda nedála.
A maluna o lakou i ekolu luna, o Daniela ka mua o lakou: i hoike mai keia mau alii i ka lakou mau mea i keia poe, i ole ai e poho ke alii i kekahi mea.
3 Tedy Daniel převyšoval ty hejtmany a úředníky, proto že duch znamenitější v něm byl. Pročež král myslil ustanoviti jej nade vším královstvím.
Alaila, ua hookiekieia o Daniela maluna o na luna a me na'lii, no ka mea, aia iloko ona he naau maikai loa; a manao iho la ke alii e hoonoho ia ia maluna o ke aupuni a pau loa.
4 Tedy hejtmané a úředníci hledali příčiny proti Danielovi s strany království, a však žádné příčiny ani vady nemohli najíti; nebo věrný byl, aniž jaký omyl neb vada nalézala se při něm.
No ia mea, imi na luna me na'lii i ka hewa iloko o Daniela ma na mea o ke aupuni: aole nae i loaa ka hala a me ka hewa; no ka mea, ua kupono kana, aole i loaa iloko ona kekahi mea kekee a me ka hewa.
5 Protož muži ti řekli: Nenajdeme proti Danielovi tomuto žádné příčiny, jediné leč bychom našli něco proti němu s strany zákona Boha jeho.
Olelo ae la ua poe la, Aole e loaa ia kakou kekahi hewa iloko o ua Daniela nei, i ole kakou e imi hala ma na mea e pili ana i ke kanawai o kona Akua.
6 Tedy hejtmané a úředníci ti shromáždivše se k králi, takto mluvili k němu: Darie králi, na věky buď živ.
Alaila hoakoakoa ae la ua poe luna la, a me na alii imua o ke alii, a olelo aku la ia ia, E Dariu, e ke alii e, e ola mau loa oe.
7 Uradili se všickni hejtmané království, vývodové, úředníci, správcové a vůdcové, abys ustanovil nařízení královské, a utvrdil zápověd: Kdož by koli vložil žádost na kteréhokoli boha neb člověka do třidcíti dnů, kromě na tebe, králi, aby uvržen byl do jámy lvové.
Ua kukakuka pu na luna o ke aupuni, na kiaaina, a me na'lii, na kakaolelo, a me na luna koa, e kau i kanawai aupuni, i lilo ia i olelo paa, o ka mea e noi aku i kekahi akua, a i kekahi kanaka e paha, aole ia oe, e ke alii, a hala na la he kanakolu, e hooleiia aku ia iloko o ka lua liona.
8 Nyní tedy, ó králi, potvrď zápovědi této, a vydej mandát, kterýž by nemohl změněn býti podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
Ano, e ke alii e, e hana oe i olelo paa, a e kakau oe i kou inoa ma ua palapala la, i ole e hoololi ia, ma ko ke kanawai o ko Media a me ko Peresia, he mea luli ole.
9 Pročež král Darius vydal mandát a zápověd.
No ia mea, kakau iho la o Dariu ke alii i kona inoa ma ka palapala o ua kanawai la.
10 Daniel pak, když se dověděl, že jest vydán mandát, všel do domu svého, kdež otevřená byla okna v pokoji jeho proti Jeruzalému, a třikrát za den klekal na kolena svá, a modlíval se a vyznával se Bohu svému, tak jakož prvé to činíval.
A ike iho la o Daniela, ua kau ka inoa ma ua palapala la, komo iho la oia iloko o kona hale; a ua hamama kekahi mau puka makani o kona keena maluna, ma ka aoao e ku pono ana i Ierusalema, kukuli iho la oia ma kona kuli, ekolu manawa i ka la hookahi, pule aku la, a hoomaikai aku la imua o kona Akua, e like me ia mamua.
11 Tedy muži ti shromáždivše se a nalezše Daniele, an se modlí a pokorně prosí Boha svého,
Akoakoa ae la ua mau kanaka la, a loaa ia lakou o Daniela e pule ana, a e noi ana imua o kona Akua.
12 Tedy přistoupili a mluvili k králi o zápovědi královské: Zdaliž jsi nevydal mandátu, aby každý člověk, kdož by koli něčeho žádal od kterého boha neb člověka až do třidcíti dnů, kromě od tebe, králi, uvržen byl do jámy lvové? Odpověděv král, řekl: Pravéť jest slovo to, podlé práva Médského a Perského, kteréž jest neproměnitelné.
Alaila hookokoke aku la lakou, a olelo aku imua o ke alii, no ko ke alii kanawai; Aole anei oe i kau i kou inoa ma ke kanawai, o ka mea i noi aku i kekahi akua, a i ke kahi kanaka e paha, aole ia oe, e ke alii, a hala na la he kanakolu, e hooleiia'ku oia iloko o ka lua liona? Hai mai la ke alii, i mai, He oiaio no ia, ma ko ke kanawai o ko Media, a me ko Peresia poe, ka mea i luli ole.
13 Tedy odpovídajíce, řekli králi: Daniel ten, kterýž jest z zajatých synů Judských, nechtěl dbáti na tvé, ó králi, nařízení, ani na mandát tvůj, kterýž jsi vydal, ale třikrát za den modlívá se modlitbou svou.
Olelo aku lakou imua o ke alii, i aku la, O Danila, ka mea no ko Iuda poe pio, aole ia i manao ia oe, e ke alii, aole hoi i ke kanawai au i kau iho ai i kou iuoa, aka, ua noi aku oia ekolu pule ana i ka la hookahi.
14 Tedy král, jakž uslyšel tu řeč, velmi se zarmoutil nad tím, a uložil král v mysli své vysvoboditi Daniele, a až do západu slunce usiloval ho vytrhnouti.
A lohe ke alii i keia olelo, huhu loa oia ia ia iho, a kau iho la i kona manao maluna o Daniela e hoopakele ia ia; a imi nui iho la ia a napo ka la i mea e hoopakele ia ia.
15 Ale muži ti shromáždivše se k králi, mluvili jemu: Věz, králi, že jest takové právo u Médských a Perských, aby každá výpověd a nařízení, kteréž by král ustanovil, neproměnitelné bylo.
Alaila akoakoa hou ae la ua poe kanaka la imua o ke alii, olelo aku la lakou i ke alii, i aku, E ike oe, e ke alii, o ke kanawai o ko Media, a me ko Peresia, peneia, aole e hoololiia kekahi olelo paa, a me ke kanawai a ke alii e kau iho ai.
16 I řekl král, aby přivedli Daniele, a uvrhli jej do jámy lvové. Mluvil pak král a řekl Danielovi: Bůh tvůj, kterémuž sloužíš ustavičně, on vysvobodí tebe.
A kauoha ae la ke alii, a ua laweia mai o Daniela, a hooleiia iho la oia iloko o ka lua liona. Olelo mai la ke alii ia Daniela, i mai la, O kou Akua, ka mea au i hoomana mau ai, e hoopakele no oia ia oe.
17 A přinesen jest kámen jeden, a položen na díru té jámy, a zapečetil ji král prstenem svým a prsteny knížat svých, aby nebyl změněn ortel při Danielovi.
Ua laweia no hoi he pohaku, a ua kauia maluna o ka puka o ua lua la; a hoailona ke alii ia mea me kona hoailona, a me ka hoailona o kona mau alii, i hookahuli ole ia ka manao ia Daniela.
18 I odšel král na palác svůj, a šel ležeti, nic nejeda, a ničímž se obveseliti nedal, tak že i sen jeho vzdálen byl od něho.
A i ko ke alii hoi ana i kona halealii, noho iho la oia ia po me ka ai ole i ka ai; aole hoi i laweia kana mau haiawahine imua ona, aole hoi oia i hiamoe iki.
19 Tedy král hned ráno vstav na úsvitě, s chvátáním šel k jámě lvové.
A ala ae la ke alii iluna i kakahiaka nui, a hele wikiwiki aku la ma ia lua liona.
20 A jakž se přiblížil k jámě, hlasem žalostným zavolal na Daniele, a promluviv král, řekl Danielovi: Danieli, služebníče Boha živého, Bůh tvůj, kterémuž ty sloužíš ustavičně, mohl-liž tě vysvoboditi od lvů?
A kokoke ia i ka lua, hea aku la ia me ka leo kaniuhu ia Daniela; kahea aku ke alii ia Daniela, i aku la, E Daniela, e ke kauwa a ke Akua ola, ua hiki anei i kou Akua, ka mea au i hookauwa mau aku ai, ke hoopakele ia oe mai na liona ae?
21 Tedy Daniel mluvil s králem, řka: Králi, na věky buď živ.
I mai la o Daniela i ke alii, E ke alii, e ola mau loa oe.
22 Bůh můj poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, aby mi neuškodili; nebo před ním nevina nalezena jest při mně, nýbrž ani proti tobě, králi, nic zlého jsem neučinil.
Ua hoouna mai ko'u Akua i kona anela e hoopaa mai i ka waha o na liona, i ole e hoeha mai lakou ia'u; no ka mea, imua ona aole hala iloko o'u, aole no hoi au i hana ino aku ia oe, e ke alii.
23 Tedy král velmi se z toho zradoval, a rozkázal Daniele vytáhnouti z jámy. I vytažen byl Daniel z jámy, a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého.
Alaila, hauoli nui ke alii no Daniela, a kena aku la e huki ia ia mailoko mai o ka lua. A na hukiia o Daniela mailoko mai o ka lua, aole wahi eha i loaa ia ia, no ka mea, ua paulele aku no ia i kona Akua.
24 I rozkázal král, aby přivedeni byli muži ti, kteříž osočili Daniele, a uvrženi jsou do jámy lvové, oni i synové jejich i ženy jejich, a prvé než dopadli dna té jámy, zmocnili se jich lvové, a všecky kosti jejich zetřeli.
A kena aku la ke alii alakai mai i ka poe nana i niania wale aku ia Daniela, a e hoolei ia lakou iloko o ka lua liona, o lakou a me ka lakou mau keiki, a me ka lakou mau wahine; a lanakila na liona maluna o lakou, a ua hakihaki liilii loa ia ko lakou mau iwi mamua o ko lakou hiki ana ilalo o ka lua.
25 Tedy Darius král napsal všechněm lidem, národům a jazykům, kteříž bydlili po vší zemi: Pokoj váš rozmnožen buď.
Alaila, palapala aku la o Dariu ke alii i na lahuikanaka a pau, me ko na aina, a me na olelo e, ka poe i noho ma ka honua a puni; E mahuahuaia mai ko oukou maluhia.
26 Ode mne vyšlo nařízení toto, aby na všem panství království mého třásli a báli se před Bohem Danielovým; nebo on jest Bůh živý a zůstávající na věky, a království jeho nebude zrušeno, ani panování jeho až do konce.
Ke kau nei au i olelo paa, i haalulu na kanaka ma na aina a pau o ko'u aupuni, i makau hoi imua o ke Akua o Daniela; no ka mea, oia ke Akua ola, ua paa mau loa ia, a o kona aupuni, oia ka mea e anai ole ia, a o kona alii ana, e mau loa ana ia.
27 Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů.
Ke hoopakele mai nei oia, a hoola mai no hoi, ke hana mai nei oia i na hana mana, a me na mea kupaianaha ma ka lani a ma ka honua, oia ka i hoopakele mai ia Daniela mai ka ikaika o na liona mai.
28 Danielovi pak šťastně se vedlo v království Dariovu, a v království Cýra Perského.
Pela i noho maluhia ai o Daniela i ke au ia Dariu, a i ke au ia Kuro o ka Peresia.
