< Ámos 7 >
1 Toto mi ukázal Panovník Hospodin, že aj, formoval kobylky, když nejprvé počala růsti otava, když aj, otava byla po královském posečení.
ʻOku pehē hono fakahā mai kiate au ʻe he ʻEiki ko e ʻOtua; pea vakai, naʻa ne ngaohi ʻae ngaahi heʻe ʻi he kamataʻanga ʻoe tupu hake ʻae taʻu tokamui; pea vakai, ko e tokamui ia hili ʻae tuʻusi maʻa e tuʻi.
2 I stalo se, když snědly byliny zemské, že jsem řekl: Panovníče Hospodine, odpustiž, prosím. Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.
Pea naʻe hoko, hili ʻenau kai ʻo ʻosi ʻae mohuku ʻoe fonua, pea ne u pehē, “ʻE Sihova ko e ʻOtua, ʻoku ou kole kiate koe, ke ke fakamolemole: ʻe toetuʻu ʻa Sēkope ia hai? He ʻoku siʻi ia.”
3 I želel Hospodin toho. Nestaneť se, řekl Hospodin.
Naʻe fakatomala ʻa Sihova ʻi he meʻa ni: ʻoku pehē ʻe Sihova, “ʻE ʻikai hoko ia.”
4 Tedy ukázal mi Panovník Hospodin, a aj, Panovník Hospodin volal, že při svou povede ohněm. A spáliv propast velikou, spálil i díl.
ʻOku pehē hono fakahā mai kiate au ʻe he ʻEiki ko e ʻOtua; pea vakai, naʻe ui ʻe he ʻEiki ko e ʻOtua ke tau ʻaki ʻae afi, pea naʻa ne kai ʻae moana lahi, pea ne folo ʻae vahe ʻe taha?
5 Já pak řekl jsem: Panovníče Hospodine, přestaniž, prosím. Kdož zůstane Jákobovi? Neboť ho maličko jest.
Pea naʻaku toki pehē, ʻE Sihova ko e ʻOtua, “ʻOku ou kole kiate koe ke tuku ʻā: ʻe toetuʻu ʻa Sēkope ʻia hai? He ʻoku siʻi ia.”
6 I želel Hospodin toho. A ani toho se nestane, řekl Panovník Hospodin.
Naʻe fakatomala ʻa Sihova ʻi he meʻa ni: ʻoku pehē ʻe he ʻEiki ko e ʻOtua, “ʻE ʻikai hoko eni foki.”
7 Potom ukázal mi, a aj, Pán stál na zdi podlé pravidla vzdělané, v jehož ruce bylo pravidlo.
Naʻe pehē ʻene fakahā mai ia kiate au: pea vakai, naʻe tuʻu ʻae ʻEiki ʻi he fukahi ʻā naʻe ngaohi ki he afo fuofua, pea naʻe ʻai ʻae afo fuofua ʻi hono nima.
8 I řekl mi Hospodin: Co vidíš, Amose? Řekl jsem: Pravidlo. I řekl Pán: Aj, já položím pravidlo u prostřed lidu svého Izraelského, nebuduť již více promíjeti jemu.
Pea naʻe pehē ʻe Sihova kiate au, “ʻAmosi, ko e hā ʻoku ke mamata ai?” Pea naʻaku pehē, “Ko e afo fuofua.” Pea ne pehē ʻe he ʻEiki, “Vakai, te u ʻai ʻae afo fuofua ki he lotolotonga ʻo hoku kakai ko ʻIsileli: ʻikai te u toe laka ʻiate kinautolu:
9 Nebo zpuštěny budou výsosti Izákovy, a svatyně Izraelovy zpustnou, tehdáž, když povstanu proti domu Jeroboámovu s mečem.
Pea ʻe lala ʻae ngaahi potu māʻolunga ʻo ʻAisake, pea ʻe ngaongao ʻae ngaahi falelotu ʻo ʻIsileli; pea te u tuʻu hake mo e heletā ki he fale ʻo Selopoami.”
10 Tedy poslal Amaziáš kněz Bethelský k Jeroboámovi králi Izraelskému, řka: Spuntoval se proti tobě Amos u prostřed domu Izraelského, ta země nemohla by snésti všech slov jeho.
Pea ne toki fekau ʻe ʻAmasia ko e taulaʻeiki ʻi Peteli, kia Selopoami ko e tuʻi ʻo ʻIsileli, ʻo pehē, “Kuo angatuʻu ʻa ʻAmosi kiate koe ʻi he lotolotonga ʻoe fale ʻo ʻIsileli: ʻe ʻikai faʻa kātaki ʻe he fonua ʻa ʻene ngaahi lea kotoa pē.
11 Nebo takto praví Amos: Od meče umře Jeroboám, a Izrael jistotně přestěhován bude z země své.
Koeʻuhi ʻoku pehē ʻe ʻAmosi, ‘ʻE mate ʻa Selopoami ʻi he heletā, pea ko e moʻoni ʻe taki pōpula ʻa ʻIsileli mei honau fonua ʻonautolu.’”
12 Potom řekl Amaziáš Amosovi: Ó vidoucí, ujdi, radímť, utec do země Judské, a jez tam chléb, a tam prorokuj.
Pea ne pehē foki ʻe ʻAmasia kia ʻAmosi, “ʻA koe ʻoku mamata meʻa, ʻalu, puna atu ki he fonua ʻo Siuta, pea kai ai ʻae mā, mo kikite ai:
13 Ale v Bethel již více neprorokuj, nebo ono svatyně králova i dům královský jest.
Kae ʻoua naʻa toe kikite ʻi Peteli he ko e falelotu ia ʻoe tuʻi, pea ko e nofoʻanga ʻoe tuʻi.”
14 Tedy odpovídaje Amos, řekl Amaziášovi: Nebylť jsem já prorokem, ano ani synem prorockým, ale byl jsem skotákem, a česával jsem plané fíky.
Pea naʻe tali ʻe ʻAmosi, ʻo ne pehē kia ʻAmasia, “Naʻe ʻikai ko e palōfita au, pe ko e foha ʻo ha palōfita; ko e tangata tauhimanu au, pea ko e tānaki [au ]ʻoe fua ʻoe sukamino:
15 Ale Hospodin mne vzal, když jsem chodil za stádem, a řekl mi Hospodin: Jdi, prorokuj lidu mému Izraelskému.
Pea naʻe ʻave au ʻe Sihova ʻi heʻeku muimui ki he fanga manu, pea naʻe pehē ʻe Sihova kiate au, ‘ʻAlu, ʻo kikite ki hoku kakai ko ʻIsileli.’
16 Nyní tedy slyšiž slovo Hospodinovo. Ty pravíš: Neprorokuj v Izraeli, a nekaž v domě Izákově.
Pea ko eni, fanongo koe ki he folofola ʻa Sihova: ʻoku ke pehē, ‘ʻOua naʻa kikite ki ʻIsileli, pea ʻoua naʻa tō [hoʻo lea ]ki he fale ʻo ʻAisake.’
17 Protož takto praví Hospodin: Žena tvá cizoložiti bude v městě, synové pak tvoji i dcery tvé od meče padnou; a země tvá provazcem dělena bude, a ty v zemi nečisté umřeš, Izrael pak jistotně přestěhován bude z země své.
Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova; ‘ʻE hoko ho uaifi ko e fefine feʻauaki ʻi he kolo, pea ko ho ngaahi foha mo ho ngaahi ʻofefine, ʻe tō ʻi he heletā, pea ʻe vahevahe ho fonua ʻaki ʻae afo; pea te ke mate ʻi ha fonua pani ʻuli: pea ʻe ʻalu moʻoni ʻa ʻIsileli mei hono fonua ki he pōpula.’”