Skutky Apoštolů 11
1 Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží.
Kitetidaytine Yudan diza ammanizayit Ayhuda gidoontta dereti xoossa qaala ekkidayssa siyida.
2 A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných,
Hessa gish Phixiroossay yerussaleme kezin qaxxaretiida Ayhudeepe ammaniizayitti phixirossa
3 Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi.
“Ne qaxxaretoonttyta keethi gellada isttara kaathi madassa” gi leqqida.
4 Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka:
Phixiroossay qasse isttas gellana mala marara hizzgi yootides.
5 Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně.
“Tani Yophphe kaataman wosishini dhisikoo mala tana liphiph histtidi ajjutan giita mayoo millatizza miishshi oyddu baggara oykketiidi saloppe ta dizaso wodhdhishin beeyadiis.
6 V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské.
Ta tiish histta xeelishin oyddu toora diza meheista, woora doo7ata, biita bolla gochchetiza medheteththatane salo bolla piradhdhiza kafoota beeyadiis.
7 Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez.
Heraka tana (Pixiroossa dendda! hayssa shuukkada maa) giza qaala siyadiis.
8 I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má.
Taka (Godo hess haneena, tani tuna waykoo geshshi gidoonttayssa mulleka ta duunakoo shishsha errike) gadiis.
9 I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté.
He kasse qaalay qasseka (Xooss geshshidayssa ne tunesoppa) gidi salope taas yootdees.
10 A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe.
Hessikka hedzdzu wode shiretti shiretti yootetidape guye wurikka simidi puude salo bides.
11 A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree.
Qisariyappe taakko kittetida hedzdzu asati heraka he saateyin yi gakkidi ta diza keththa karen eqqida.
12 I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho.
Ta aynne sidhontta isttara bana mala Xiillo Ayanay taas yootides. He usuupun ishshantti tanara isfe biidi addeza keeth gellidos.
13 Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr.
Izika Xoossa kittanchay iza keeththan eqqdi izas beetidaysanne (Yophphe gizaso asee yeddada Phixiroossa geetetiiza simmoona xeeygisa.
14 Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům.
Izi yiidi nenane nesso asa wursi ashshana qaala yootana” gidaysa nus yotides.
15 Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku.
Takka bada buro yooto oykkishin koyroo Xiillo Ayanay kase nu bolla wodhooyssatho istta bollaka wodhides.
16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým.
Kasse Goday nusu yootishshe (Yanssay haathan xamaqqidees, shin inte xiillo ayanan xaamaqistana) gida qaalay herakka taas qoofetiides.
17 Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu?
Hessa gish nuni Goda Yesus Kirsttossa ammanishin nusi immida Xiillo Ayana Xoossi isttas immiko histtin Xoossara eqqistanas ta oonne?”
18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu.
Istti hessa siyida wode isttas gizazi dhayin co7u gi simmid “Hayssaa mala gidikko Ayhuda gidoontta deretiika ha oraatha deyooko yana mala Xoossi asas maaroteth immides guussakka” giidi xoossa gallatida.
19 Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům.
Isxxifanose bolla denddida godeetha gaason laaletida ammaniza asay qaala Ayhudatas xalala yootishe Finqqe, Qophirosanne Anxxokiiya gizasoo gakkanaas kanththi bida.
20 A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše.
Qophirossapene Qarenape yida issi issi asati Anxxokiiya bidi Girkkistaskka Goda Yesussa mishirachcho qaala yootida.
21 A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu.
Goda madoyka isttara des, qoodani kehi daroo asayi ammanidi Godako simmides.
22 I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie.
Hessa woreykka Yerussalemen diza wossa keeththa asa hayththan wodhin woossa keeththaya Barnabasa Anxxokiya yeedadus.
23 Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu.
Izika he bi gakkidi Xoossi ba adhdho keeyateth deeraso immidayssa beeyidi uhaaththaa7etidesinne asay wurikka kuumetha wozzinape Goda ammanon miinnana mala zoriides.
24 Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu.
Izikka Xiillo Ayananiine ammanoni kuumiida loo7o asa. Daroo derey Goda ammanon gujjetidees.
25 Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie.
Hessafe kaallidi Barinnabasay Sawule koyana Xarsese biides.
26 I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané.
Iza demmidine Anxxokiya ekki yidees. Namm7aykka heni diza wossa keeththa asara gididi layith kuumeth daroo dere tammarisida. Hen Anxxokiyan ammaniizayt koyro “kiristtane” geeteti xeeygetida.
27 V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie.
He wode issi issi nabeti Yerussalamepe duge Anxxokiya wodhida.
28 I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia.
Istta garssafe issay Agabossa geetettizays denddi eqqidi xiillo ayanay iza beesin allame wursion gita koshshay deenddanayisa yootides. Hesikka Rome kawo Qalawudosa qesare geetettizayssa kawootetha wode pooletides.
29 Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu.
Ammaniizayt wuri issay issay ba wolliqa sire mishshe kesettidi Yudan diza ammaniza ishshata maadanas qachchida.
30 Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.
Maado mishsha kesetidi Barinassane Sawule kushsheni cimattas gaththana mala yedida.
