< 2 Samuelova 22 >

1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
David je Gospodu spregovoril besede te pesmi na dan, ko ga je Gospod osvobodil iz roke vseh njegovih sovražnikov in iz Savlove roke.
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
Rekel je: » Gospod je moja skala in moja trdnjava in moj osvoboditelj;
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
Bog moje skale; vanj bom zaupal. On je moj ščit in rog rešitve moje duše, moj visoki stolp in moje zatočišče, moj rešitelj; ti me rešuješ pred nasiljem.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Klical bom h Gospodu, ki je vreden, da je hvaljen. Tako bom rešen pred svojimi sovražniki.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Ko so me obdali valovi smrti, so me preplašile poplave brezbožnih ljudi;
6 Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
bridkosti pekla so me obkrožile, zanke smrti so me ovirale; (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
v svoji stiski sem klical h Gospodu in jokal k svojemu Bogu. Iz svojega svetišča je slišal moj glas in moj jok je vstopil v njegova ušesa.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Potem se je zemlja stresla in vztrepetala, temelji neba so se premaknili in stresli, ker je bil ogorčen.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Iz njegovih nosnic se je dvignil dim in ogenj iz njegovih ust je požiral. Z njim so bili vžgani ogorki.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Upognil je tudi nebo in prišel dol in tema je bila pod njegovimi stopali.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
Jahal je na kerubu in letel. Viden je bil na perutih vetra.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Vsenaokrog sebe je naredil paviljone teme, temne vode in goste oblake neba.
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Od bleščave pred njim so bili vžgani ognjeni ogorki.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Gospod je zagrmel iz nebes in Najvišji je izustil svoj glas.
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Odposlal je puščice in jih razkropil; bliskanje in jih porazil.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
Prikazale so se morske struge, temelji zemeljskega [kroga] so bili odkriti ob Gospodovem karanju, ob puhu sape iz njegovih nosnic.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Poslal je od zgoraj, vzel me je, potegnil me je iz mnogih vodá,
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
osvobodil me je pred mojim močnim sovražnikom in pred tistimi, ki so me sovražili, kajti zame so bili premočni.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Ovirali so me na dan moje katastrofe, toda Gospod je bil moja opora.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
Prav tako me je privedel na velik kraj. Osvobodil me je, ker se je razveseljeval v meni.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Gospod me je nagradil glede na mojo pravičnost. Poplačal mi je glede na čistost mojih rok.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Kajti držal sem se Gospodovih poti in se nisem zlobno oddvojil od svojega Boga.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Kajti vse njegove sodbe so bile pred menoj, in glede njegovih zakonov, se nisem ločil od njih.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
Pred njim sem bil tudi iskren in se zadržal pred svojo krivičnostjo.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
Zatorej mi je Gospod poplačal glede na mojo pravičnost; glede na mojo čistost v njegovem pogledu.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Z usmiljenim se boš pokazal usmiljenega in s poštenim človekom se boš pokazal poštenega.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
S čistim se boš pokazal čistega in s kljubovalnim se boš pokazal neokusnega.
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
Stiskano ljudstvo boš rešil, toda tvoje oči so na ošabnih, da jih lahko privedeš dol.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Kajti ti si moja svetilka, oh Gospod in Gospod bo razsvetlil mojo temo.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Kajti s teboj sem tekel skozi krdelo, s svojim Bogom sem preskočil zid.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
Glede Boga, njegova pot je popolna; Gospodova beseda je preizkušena. On je ščit vsem tistim, ki zaupajo vanj.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Kajti kdo je Bog, razen Gospoda? In kdo je skala, razen našega Boga?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Bog je moja sila in moč in mojo pot dela popolno.
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Moje noge dela podobne nogam košut in me postavlja na moje visoke kraje.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Moje roke uči bojevanja, tako, da je jeklen lok zlomljen z mojimi lakti.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Dal si mi tudi ščit tvoje rešitve duše in tvoja blagost me je naredila velikega.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Povečal si moje korake pod menoj, tako, da moja stopala niso zdrsnila.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Zasledoval sem svoje sovražnike in jih uničil in se nisem ponovno obrnil, dokler jih nisem použil.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Použil sem jih in jih ranil, da niso mogli vstati. Da, padli so pod mojimi stopali.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
Kajti opasal si me z močjo za boj. Tiste, ki se vzdigujejo zoper mene, si podjarmil pod menoj.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Dal si mi tudi vratove mojih sovražnikov, da lahko uničim tiste, ki me sovražijo.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Pogledali so, toda nikogar ni bilo, da reši; celó h Gospodu, toda ni jim odgovoril.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Potem sem jih zdrobil v zemeljski prah, pohodil sem jih kakor ulično blato in jih raztresel naokoli.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Osvobodil si me tudi pred prepiri mojega ljudstva, ohranil si me, da bi bil poglavar poganom. Ljudstvo, ki ga nisem poznal, mi bo služilo.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Tujci se mi bodo podredili; takoj ko slišijo, mi bodo poslušni.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Tujci bodo bledeli in prestrašeni bodo iz svojih zaprtih krajev.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Gospod živi in blagoslovljena bodi moja skala in povišan bodi Bog skale rešitve moje duše.
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
To je Bog, ki me maščuje in ki ljudstvo prinaša podme
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
in ki me pelje naprej pred mojimi sovražniki. Prav tako si me dvignil na visoko, nad tiste, ki so vstali zoper mene. Osvobodil si me pred nasilnežem.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Zato se ti bom zahvaljeval, oh Gospod, med pogani in prepeval bom hvalnice tvojemu imenu.
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
On je stolp rešitve duš za svojega kralja in izkazuje usmiljenje svojemu maziljencu Davidu in njegovemu semenu na vékomaj.«

< 2 Samuelova 22 >