2 Samuelova 22
1 Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
E DAVIDE proferì al Signore le parole di questo cantico, al giorno che il Signore l'ebbe riscosso dalla mano di tutti i suoi nemici, e dalla mano di Saulle;
2 A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
e disse: Il Signore [è] la mia rocca, e la mia fortezza, e il mio liberatore;
3 Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
[Egli è] l'Iddio della mia rupe, io spererò in lui; [Egli è] il mio scudo, e il corno della mia salute; Il mio alto ricetto, il mio rifugio; Il mio Salvatore, che mi salva di violenza.
4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
Io invocai il Signore, al quale appartiene ogni lode, E fui salvato da' miei nemici.
5 Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Perciocchè onde di morte mi aveano intorniato, Torrenti di scellerati mi aveano spaventato.
Legami di sepolcro, mi aveano circondato, Lacci di morte mi aveano incontrato. (Sheol h7585)
7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
Mentre io era distretto, io invocai il Signore, E gridai all'Iddio mio; Ed egli udì la mia voce dal suo Tempio, E il mio grido pervenne a' suoi orecchi.
8 Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Allora la terra fu smossa, e tremò; I fondamenti de' cieli furono crollati e scossi; Perciocchè egli era acceso nell'ira.
9 Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
Fumo gli saliva per le nari, E fuoco consumante per la bocca; Da lui procedevano brace accese.
10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Ed egli abbassò i cieli, e discese, Avendo una caligine sotto a' suoi piedi.
11 I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
E cavalcava sopra Cherubini, e volava, Ed appariva sopra le ale del vento.
12 Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
Ed avea poste d'intorno a sè, [per] tabernacoli, tenebre, Viluppi d'acque, e nubi dell'aria,
13 Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
Dallo splendore [che scoppiava] davanti a lui, Procedevano brace accese.
14 Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
Il Signore tonò dal cielo, E l'Altissimo mandò fuori la sua voce;
15 Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
Ed avventò saette, e disperse coloro; Folgore, e li mise in rotta.
16 I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
E, per lo sgridare del Signore, E per lo soffiar dell'alito delle sue nari, I canali del mare furon veduti, I fondamenti del mondo furono scoperti.
17 Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
Egli da alto distese [la mano], Mi prese, mi trasse fuori di grandi acque.
18 Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
Egli mi riscosse dal mio potente nemico, Da quelli che mi odiavano; perciocchè erano più forti di me.
19 Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
Essi mi erano venuti incontro al giorno della mia calamità; Ma il Signore fu il mio sostegno.
20 Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
E mi trasse fuori in luogo largo; Egli mi liberò; perciocchè egli mi gradisce.
21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
Il Signore mi ha fatta la retribuzione secondo la mia giustizia; Egli mi ha renduto secondo la purità delle mie mani.
22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
Perciocchè io ho osservate le vie del Signore, E non mi sono empiamente rivolto dall'Iddio mio.
23 Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
Perciocchè [io ho tenute] davanti agli occhi tutte le sue leggi, E non mi son rivolto da' suoi statuti.
24 A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
E sono stato intiero inverso lui, E mi son guardato dalla mia iniquità.
25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
E il Signore mi ha fatta la retribuzione secondo la mia giustizia, Secondo la purità che io ho guardata davanti agli occhi suoi.
26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
Tu ti mostri pietoso inverso il pio, Intiero inverso l'uomo intiero.
27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
Puro inverso il puro, E ritroso inverso il perverso;
28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
E salvi la gente afflitta, E bassi gli occhi in su gli altieri.
29 Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
Perciocchè tu [sei] la mia lampana, o Signore; E il Signore allumina le mie tenebre.
30 Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
Perciocchè per te io rompo tutta una schiera; Per l'Iddio mio io salgo sopra il muro.
31 Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
La via di Dio [è] intiera; La parola del Signore [è] purgata col fuoco; Egli [è] scudo a tutti coloro che sperano in lui.
32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
Perciocchè, chi [è] Dio, fuor che il Signore? E chi [è] Rocca, fuor che l'Iddio nostro?
33 Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
Iddio [è] la mia forza; [e il mio] valore; Ed ha renduta spedita e appianata la mia via.
34 Èiní nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
Egli rende i miei piedi simili a quelli delle cerve, E mi fa star ritto in su i miei alti luoghi.
35 Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Egli ammaestra le mie mani alla battaglia, E con le mie braccia un arco di rame è spezzato.
36 Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
Tu mi hai ancora dato lo scudo della tua salvezza, E la tua benignità mi ha accresciuto.
37 Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
Tu hai allargati i miei passi sotto me, E le mie calcagna non son vacillate.
38 Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
Io ho perseguiti i miei nemici, e li ho sterminati; E non me ne son tornato [indietro], finchè non li avessi distrutti.
39 Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
Io li ho distrutti, e li ho trafitti, e non son potuti risorgere; E mi son caduti sotto a' piedi.
40 Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
E tu mi hai cinto di prodezza per la guerra; Tu hai abbassati sotto me quelli che si levavano contro a me.
41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
Ed hai fatte voltar le spalle a' miei nemici, Ed a coloro che mi odiavano, davanti a me; Ed io li ho sterminati.
42 Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
Essi riguardavano [in qua ed in là], ma non [vi fu] chi [li] salvasse; [Riguardarono] al Signore, ma egli non rispose loro.
43 I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
Ed io li ho stritolati minuto come polvere della terra; Io li ho calpestati, schiacciati, come il fango delle strade.
44 Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
Tu mi hai ancora scampato dalle brighe del mio popolo; Tu mi hai guardato per [esser] capo di genti; Il popolo [che] io non conosceva, mi è divenuto servo.
45 Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
Gli stranieri si sono infinti inverso me; Al solo udire degli orecchi, si son renduti ubbidienti a me.
46 Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
Gli stranieri son divenuti fiacchi, Ed hanno tremato di paura fin dentro i lor ricetti chiusi.
47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
Viva il Signore, e benedetta [sia] la mia Rocca; E sia esaltato Iddio, [ch'è] la Rocca della mia salvezza.
48 Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Iddio [è quel] che mi dà [modo di far] le mie vendette, E che abbassa i popoli sotto me.
49 Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
Ed [è] quel che mi trae fuori da' miei nemici; Tu mi levi ad alto d'infra coloro che mi assaltano, E mi riscuoti dagli uomini violenti.
50 Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
Perciò, o Signore, io ti celebrerò fra le nazioni, E salmeggerò al tuo Nome;
51 Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
Il quale rende magnifiche le vittorie del suo re, Ed usa benignità inverso Davide, suo Unto, E inverso la sua progenie, in sempiterno.
