2 Korintským 10
1 Já pak sám Pavel prosím vás skrze tichost a dobrotivost Kristovu, kterýžto v přítomnosti u vás jsem pokorný, ale v nepřítomnosti směle dověrný jsem k vám.
Now I, Paul, am myself appealing to you by the meekness and gentleness of Christ (I who am ‘humble when present’ among you, but ‘bold when absent’ toward you).
2 Prosím pak vás za to, abych přítomen jsa, nemusil doufanlivý býti tou smělostí, kterouž jsem jmín, že bych smělý byl proti některým, kteříž za to mají, že bychom my podle těla chodili.
Yes, I beg you, that when I am present I may not have to be bold with the confidence that I will ‘dare’ to visit upon some who think that we are walking in a fleshly manner.
3 V těle zajisté chodíce, ne podle těla rytěřujeme,
Well, we do walk about in flesh, but we do not wage war that way,
4 Nebo odění rytěřování našeho není tělesné, ale mocné v Bohu k vyvrácení ohrad,
because the weapons of our warfare are not physical, but are powerful in God for demolishing strongholds:
5 Jímžto podvracíme rady, i všelikou vysokost, povyšující se proti umění Božímu, jímajíce všelikou mysl v poddanost Kristu,
demolishing sophistries and every arrogance that sets itself up against the knowledge of God; taking captive every thought to make it obedient to Christ;
6 A nahotově majíce pomstu proti každému neposlušenství, když naplněno bude vaše poslušenství.
being ready to punish every act of disobedience, whenever your obedience is complete.
7 A což toliko na to, co před očima jest, hledíte? Má-li kdo tu naději o sobě, že by Kristův byl, pomysliž také na to sám u sebe, že jakož on jest Kristův, tak i my Kristovi jsme.
Do you only look at the ‘face’ of things? If anyone has persuaded himself that he is Christ's, let him consider this again with himself, that just as he is Christ's, so also we are Christ's.
8 Nebo bychť se pak i ještě hojněji chlubil mocí naší, kterouž nám dal Pán vzdělání a ne k zkažení vašemu, nebuduť zahanben;
Now even if I boast a little to excess about our authority (which the Lord gave us for building up, not to tear you down), I will not act ashamed,
9 Abych se nezdál listy strašiti vás.
so as not to appear to agree that it is only with letters that I ‘terrify’ you.
10 Nebo listové jeho (dí někdo) jsou těžcí a mocní, ale přítomnost osobná jest mdlá, a řeč chaterná.
Because some say, “His letters are ‘heavy’ and forceful, but his physical presence is weak, and his speech can be disdained.”
11 Toto nechať myslí takový, že jacíž jsme v slovu skrze psání, vzdáleni jsouce od vás, takoví také budeme i v skutku, přijdouce k vám.
Let such a person consider this, that what we are in word by letters while absent is just what we will be in action when present.
12 Neboť my se neodvažujeme přimísiti aneb přirovnati k některým, kteříž sami sebe chválí. Ale ti nerozumějí, že sami sebou sebe měří a přirovnávají sebe sobě.
Now we do not dare to class or compare ourselves with some who commend themselves; but they, measuring themselves by themselves and comparing themselves with themselves, are without understanding.
13 My pak nebudeme se nad to, což nám není odměřeno, chlubiti, ale podle míry pravidla, kteroužto míru odměřil nám Bůh, chlubiti se budeme, totiž že jsme dosáhli až k vám.
We, however, will not boast beyond proper limits, but will stay within the boundaries that God assigned to us, a field that includes you.
14 Nebo ne jako bychom nedosáhli až k vám, rozšiřujeme se nad míru. Až i k vám zajisté přišli jsme v evangelium Kristovu.
For we are not overextending ourselves, as though we had not reached you, because we did indeed get to you with the Gospel of Christ;
15 Protož my se nad to, což nám není odměřeno, nechlubíme, totiž cizími pracemi, ale naději máme, když víra vaše růsti bude v vás, že my se rozšíříme dále podle toho, jakž nám odměřeno,
nor do we boast ‘off limits’ in the labors of others, but we have hope that as your faith grows our boundaries will be greatly expanded through you,
16 Totiž, abych ještě i na těch místech, kteráž jsou za vámi dále, kázal evangelium, a ne abych v tom, což jinému odměřeno jest, a již jest hotové, se chlubil.
so as to evangelize the regions beyond you (not to boast in work already done in someone else's field).
17 Ale kdo se chlubí, v Pánu se chlub.
“He who boasts, let him boast in the Lord.”
18 Nebo ne ten, kdož se sám chválí, zkušený jest, ale ten, kohož Pán chválí.
Because it is not the one who commends himself who is approved, but whom the Lord commends.
