< 1 Petrův 2 >
1 Protož složíce zlost, a všelikou lest, a pokrytství, a závist, i všecka utrhání,
Putting away therefore all wickedness, and all guile, and hypocrisies, and envies, and all evil speakings,
2 Jakožto nyní zrozená nemluvňátka, mléka beze lsti, to jest Božího slova žádostivi buďte, abyste jím rostli,
as newborn babes, long for the spiritual milk which is without guile, that ye may grow thereby unto salvation;
3 Jestliže však okusili jste, kterak dobrotivý jest Pán.
if ye have tasted that the Lord is gracious:
4 K kterémužto přistupujíce, jakožto k kameni živému, od lidí zajisté zavrženému, ale od Boha vyvolenému a drahému,
unto whom coming, a living stone, rejected indeed of men, but with God elect, precious,
5 I vy, jakožto kamení živé, vzdělávejte se v dům duchovní, kněžstvo svaté, k obětování duchovních obětí, vzácných Bohu skrze Jezukrista.
ye also, as living stones, are built up a spiritual house, to be a holy priesthood, to offer up spiritual sacrifices, acceptable to God through Jesus Christ.
6 A protož praví Písmo: Aj, zakládámť na Sionu kámen úhelný, vybraný a drahý, a v kterýž kdokoli věří, nikoli nebude zahanben.
Because it is contained in scripture, Behold, I lay in Zion a chief corner stone, elect, precious: And he that believeth on him shall not be put to shame.
7 Vám tedy věřícím jest drahý, ale nepovolným kámen, kterýž zavrhli ti, jenž stavěli, tenť jest učiněn v hlavu úhelní, a kámen úrazu, a skála pohoršení,
For you therefore which believe is the preciousness: but for such as disbelieve, The stone which the builders rejected, The same was made the head of the corner;
8 Totiž těm, jenž se urážejí na slovu, nepovolní jsouce, k čemuž i odloženi jsou.
and, A stone of stumbling, and a rock of offence; for they stumble at the word, being disobedient: whereunto also they were appointed.
9 Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid dobytý, abyste zvěstovali ctnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své.
But ye are an elect race, a royal priesthood, a holy nation, a people for [God’s] own possession, that ye may shew forth the excellencies of him who called you out of darkness into his marvelous light:
10 Kteříž jste někdy ani lidem nebyli, nyní pak jste lid Boží; kteříž jste někdy byli nedošli milosrdenství, již nyní jste došli milosrdenství.
which in time past were no people, but now are the people of God: which had not obtained mercy, but now have obtained mercy.
11 Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
Beloved, I beseech you as sojourners and pilgrims, to abstain from fleshly lusts, which war against the soul;
12 Obcování vaše mezi pohany majíce dobré, aby místo toho, kdež utrhají vám jako zločincům, dobré skutky vaše spatřujíce, velebili Boha v den navštívení.
having your behaviour seemly among the Gentiles; that, wherein they speak against you as evil-doers, they may by your good works, which they behold, glorify God in the day of visitation.
13 Poddáni tedy buďte všelikému lidskému zřízení pro Pána, buďto králi, jako nejvyššímu,
Be subject to every ordinance of man for the Lord’s sake: whether it be to the king, as supreme;
14 Buďto vladařům, jako od něho poslaným, ku pomstě zle činících a k chvále dobře činících.
or unto governors, as sent by him for vengeance on evil-doers and for praise to them that do well.
15 Nebo tak jest vůle Boží, abyste dobře činíce, zacpali ústa nemoudrých lidí z neznámosti vám utrhajících.
For so is the will of God, that by well-doing ye should put to silence the ignorance of foolish men:
16 Buďtež jako svobodní, však ne jako zastření majíce své zlosti svobodu, ale jakožto služebníci Boží.
as free, and not using your freedom for a cloke of wickedness, but as bondservants of God.
17 Všecky ctěte, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále v uctivosti mějte.
Honour all men. Love the brotherhood. Fear God. Honour the king.
18 Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.
Servants, [be] in subjection to your masters with all fear; not only to the good and gentle, but also to the froward.
19 Neb toť jest milé, jestliže kdo pro svědomí Boží snáší zámutky, trpě bez viny.
For this is acceptable, if for conscience toward God a man endureth griefs, suffering wrongfully.
20 Nebo jaká jest chvála, byste pak i snášeli pohlavkování, hřešíce? Ale jestliže dobře činíce, a bez viny trpíce, snášíte, toť jest milé před Bohem.
For what glory is it, if, when ye sin, and are buffeted [for it], ye shall take it patiently? but if, when ye do well, and suffer [for it], ye shall take it patiently, this is acceptable with God.
21 Nebo i k tomu povoláni jste, jako i Kristus trpěl za nás, nám pozůstaviv příklad, abychom následovali šlépějí jeho.
For hereunto were ye called: because Christ also suffered for you, leaving you an example, that ye should follow his steps:
22 Kterýž hříchu neučinil, aniž jest lest nalezena v ústech jeho.
who did no sin, neither was guile found in his mouth:
23 Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase; trpěv, nehrozil, ale poroučel křivdy tomu, jenž spravedlivě soudí.
who, when he was reviled, reviled not again; when he suffered, threatened not; but committed [himself] to him that judgeth righteously:
24 Kterýžto hříchy naše na svém těle sám vnesl na dřevo, abychom hříchům zemrouce, spravedlnosti živi byli, jehož zsinalostí uzdraveni jste.
who his own self bare our sins in his body upon the tree, that we, having died unto sins, might live unto righteousness; by whose stripes ye were healed.
25 Nebo jste byli jako ovce bloudící, ale již nyní obráceni jste ku pastýři a biskupu duší vašich.
For ye were going astray like sheep; but are now returned unto the Shepherd and Bishop of your souls.