1 Korintským 14
1 Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
Follow after love; yet desire earnestly spiritual [gifts], but rather that ye may prophesy.
2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
For he that speaketh in a tongue speaketh not unto men, but unto God; for no man understandeth; but in the spirit he speaketh mysteries.
3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
But he that prophesieth speaketh unto men edification, and comfort, and consolation.
4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
He that speaketh in a tongue edifieth himself; but he that prophesieth edifieth the church.
5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
Now I would have you all speak with tongues, but rather that ye should prophesy: and greater is he that prophesieth than he that speaketh with tongues, except he interpret, that the church may receive edifying.
6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
But now, brethren, if I come unto you speaking with tongues, what shall I profit you, unless I speak to you either by way of revelation, or of knowledge, or of prophesying, or of teaching?
7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
Even things without life, giving a voice, whether pipe or harp, if they give not a distinction in the sounds, how shall it be known what is piped or harped?
8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
For if the trumpet give an uncertain voice, who shall prepare himself for war?
9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
So also ye, unless ye utter by the tongue speech easy to be understood, how shall it be known what is spoken? for ye will be speaking into the air.
10 Tak mnoho, (jakž vidíme, ) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
There are, it may be, so many kinds of voices in the world, and no [kind] is without signification.
11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
If then I know not the meaning of the voice, I shall be to him that speaketh a barbarian, and he that speaketh will be a barbarian unto me.
12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
So also ye, since ye are zealous of spiritual [gifts], seek that ye may abound unto the edifying of the church.
13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
Wherefore let him that speaketh in a tongue pray that he may interpret.
14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
For if I pray in a tongue, my spirit prayeth, but my understanding is unfruitful.
15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
What is it then? I will pray with the spirit, and I will pray with the understanding also: I will sing with the spirit, and I will sing with the understanding also.
16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
Else if thou bless with the spirit, how shall he that filleth the place of the unlearned say the Amen at thy giving of thanks, seeing he knoweth not what thou sayest?
17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
For thou verily givest thanks well, but the other is not edified.
18 Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
I thank God, I speak with tongues more than you all:
19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
howbeit in the church I had rather speak five words with my understanding, that I might instruct others also, than ten thousand words in a tongue.
20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
Brethren, be not children in mind: howbeit in malice be ye babes, but in mind be men.
21 Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
In the law it is written, By men of strange tongues and by the lips of strangers will I speak unto this people; and not even thus will they hear me, saith the Lord.
22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
Wherefore tongues are for a sign, not to them that believe, but to the unbelieving: but prophesying [is for a sign], not to the unbelieving, but to them that believe.
23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
If therefore the whole church be assembled together, and all speak with tongues, and there come in men unlearned or unbelieving, will they not say that ye are mad?
24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
But if all prophesy, and there come in one unbelieving or unlearned, he is reproved by all, he is judged by all;
25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
the secrets of his heart are made manifest; and so he will fall down on his face and worship God, declaring that God is among you indeed.
26 Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
What is it then, brethren? When ye come together, each one hath a psalm, hath a teaching, hath a revelation, hath a tongue, hath an interpretation. Let all things be done unto edifying.
27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
If any man speaketh in a tongue, [let it be] by two, or at the most three, and [that] in turn; and let one interpret:
28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
but if there be no interpreter, let him keep silence in the church; and let him speak to himself, and to God.
29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
And let the prophets speak [by] two or three, and let the others discern.
30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
But if a revelation be made to another sitting by, let the first keep silence.
31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
For ye all can prophesy one by one, that all may learn, and all may be comforted;
32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
and the spirits of the prophets are subject to the prophets;
33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
for God is not [a God] of confusion, but of peace; as in all the churches of the saints.
34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
Let the women keep silence in the churches: for it is not permitted unto them to speak; but let them be in subjection, as also saith the law.
35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
And if they would learn anything, let them ask their own husbands at home: for it is shameful for a woman to speak in the church.
36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
What? was it from you that the word of God went forth? or came it unto you alone?
37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
If any man thinketh himself to be a prophet, or spiritual, let him take knowledge of the things which I write unto you, that they are the commandment of the Lord.
38 Pakli kdo neví, nevěz.
But if any man is ignorant, let him be ignorant.
39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
Wherefore, my brethren, desire earnestly to prophesy, and forbid not to speak with tongues.
40 Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
But let all things be done decently and in order.
