1 Korintským 12
1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
Manuca rhoek, mueihla ah na mangvawt uh ham ka ngaih moenih.
2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
Namtom rhoek bangla na om uh vaengah mueirhol olmueh taengla ngahngah m'mawt uh tih n'khuen uh te na ming uh.
3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
Pathen kah Mueihla neh aka cal loh, “Jesuh tah kosi ni,” a ti pawt te nangmih taengah kam phoe. Te dongah Mueihla Cim nen pawt atah, “Boeipa Jesuh,” a ti thai moenih.
4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
Te dongah kutdoe cungkuem om dae Mueihla tah amah boeiloeih ni.
5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
Bibinah khaw a cungluem la om dae Boeipa tah amah boeiloeih ni.
6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
Pongthohnah khaw a cungkuem la om dae Pathen amah te cungkuem dongah cungkuem la tueng.
7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
Tedae Mueihla kah a phoenah loh amih a rhoei nah ham rhip a paek coeng.
8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
Pakhat te Mueihla loh cueihnah olka a paek tih, a tloe taengah Mueihla amah loh mingnah olka khaw,
9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
Mueihla amah loh a tloe tangnah, Mueihla pakhat loh a tloe taengah hoeihnah kutdoe,
10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
a tloe taengah thaomnah kah pongthohnah, a tloe taengah tonghma ol, a tloe taengah mueihla kah boelhkhoehnah, a tloe te namtom ol, pakhat te ol a kongnah a paek.
11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
Te dongah he boeih he Mueihla amah pakhat loh pakhat rhip taengah a tueng sak tih a ngaih bangla a tael pah.
12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
Pum tah pakhat la om tih pumrho muep om. Pum kah pumrho boeih loh muep om cakhaw a pum pakhat a om bangla Khrih khaw om van.
13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
Mamih khaw, Judah rhoek khaw, Greek rhoek khaw, Sal khaw, aka loeih khaw mueihla pakhat dongah pum pakhat la boeih n'nuem uh. Te dongah mueihla pakhat la boeih n'tul coeng.
14 Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
Pum tah pakhat bueng van pawt tih pumrho muep om.
15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
Kho loh, “Kut te kai moenih, pum kah a hut la ka om moenih,” ti koinih he kongah pum kah koe la a om pawt moenih.
16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
Hna long khaw, “Mik te kai moenih, pum kah koe la ka om moenih,” ti koinih he kongah pum kah koe la a om pawt moenih.
17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?
Pum tah mik la boeih om koinih hnavue tah melam a om eh? Hnavue la boeih om koinih a bova tah metlam a him eh?
18 Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.
Tedae pumrho te Pathen loh rhip a khueh coeng. Amih pakhat rhip pum dongkah ham a ngaih ta.
19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?
Te dongah pumrho loh pakhat la boeih om koinih pum te melam a om eh?
20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.
Tedae tahae ah pumrho loh yet ngawn cakhaw pum pakhat ni a om.
21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
Te dongah mik loh kut te, “Nang kan ngoe moenih,” te phoeiah lu loh kho te, “Nangmih kang ngoe moenih,” a ti thai moenih.
22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.
Tedae pum dongkah pumrho muep la aka poek loh tattloel la lat om om tangkik.
23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,
Pum kah sawtsit aka om la m'poek uh pumrho te khaw hinyahnah neh anah la n'thingcam uh. Mamih kah rhaidaeng long khaw thenrhuep a khueh khungdaeng.
24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,
Tedae mamih kah hlangcong pumrho loh ngoe pawt cakhaw Pathen loh pum te a sombong tih aka vawt rhoek taengah hinyahnah muep a paek.
25 Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali
Te daengah ni pum dongah paekboenah a om pawt eh. Tedae pumrho amah te pakhat ham khaw mawn puei saeh.
26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.
Te dongah pumrho pakhat loh a tloh atah pumrho loh boeih patang. Pumrho pakhat a thangpom atah pumrho boeih loh a omngaih puei.
27 Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
Nangmih tah Khrih kah pum neh cungvang ah a pumrho la na om uh.
28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.
Te dongah amih te Pathen loh hlangboel khuiah, lamhma la caeltueih rhoek, pabae ah tonghma rhoek, pathum ah saya rhoek neh thaomnah, hoeihnah kutdoe, talongkung rhoek, boelrhaikung rhoek, namtom ol neh rhep a khueh.
29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?
Hlang boeih he caeltueih moenih. Hlang boeih he tonghma moenih. Hlang boeih he saya moenih. Hlang boeih he thaomnah moenih.
30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?
Hlang boeih loh hoeihnah kutdoe a khueh uh moenih. Hlang boeih loh olka a thui moenih. Hlang boeih loh a thuicaih moenih.
31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.
Tedae kutdoe tanglue te yakvawt uh lah. Te dongah longpuei he a puehkan la nangmih kan tueng pueng.
