< 1 Korintským 10 >

1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,
For I would not have you ignorant, brethren, that all our fathers were under the cloud, and all passed through the sea;
2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,
and all were baptised unto Moses in the cloud and in the sea;
3 A všickni týž pokrm duchovní jedli,
and all ate the same spiritual food,
4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.
and all drank the same spiritual drink, for they drank of a spiritual rock which followed [them]: (now the rock was the Christ; )
5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.
yet God was not pleased with the most of them, for they were strewed in the desert.
6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.
But these things happened [as] types of us, that we should not be lusters after evil things, as they also lusted.
7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.
Neither be ye idolaters, as some of them; as it is written, The people sat down to eat and to drink, and rose up to play.
8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.
Neither let us commit fornication, as some of them committed fornication, and fell in one day three and twenty thousand.
9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.
Neither let us tempt the Christ, as some of them tempted, and perished by serpents.
10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.
Neither murmur ye, as some of them murmured, and perished by the destroyer.
11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. (aiōn g165)
Now all these things happened to them [as] types, and have been written for our admonition, upon whom the ends of the ages are come. (aiōn g165)
12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.
So that let him that thinks that he stands take heed lest he fall.
13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.
No temptation has taken you but such as is according to man's nature; and God is faithful, who will not suffer you to be tempted above what ye are able [to bear], but will with the temptation make the issue also, so that [ye] should be able to bear [it].
14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.
Wherefore, my beloved, flee from idolatry.
15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.
I speak as to intelligent [persons]: do ye judge what I say.
16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?
The cup of blessing which we bless, is it not [the] communion of the blood of the Christ? The bread which we break, is it not [the] communion of the body of the Christ?
17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.
Because we, [being] many, are one loaf, one body; for we all partake of that one loaf.
18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?
See Israel according to flesh: are not they who eat the sacrifices in communion with the altar?
19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.
What then do I say? that what is sacrificed to an idol is anything, or that an idol is anything?
20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.
But that what [the nations] sacrifice they sacrifice to demons, and not to God. Now I do not wish you to be in communion with demons.
21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.
Ye cannot drink [the] Lord's cup, and [the] cup of demons: ye cannot partake of [the] Lord's table, and of [the] table of demons.
22 Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?
Do we provoke the Lord to jealousy? are we stronger than he?
23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.
All things are lawful, but all are not profitable; all things are lawful, but all do not edify.
24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.
Let no one seek his own [advantage], but that of the other.
25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
Everything sold in the shambles eat, making no inquiry for conscience sake.
26 Nebo Páněť jest země i plnost její.
For the earth [is] the Lord's and its fulness.
27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.
But if any one of the unbelievers invite you, and ye are minded to go, all that is set before you eat, making no inquiry for conscience sake.
28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
But if any one say to you, This is offered to holy purposes, do not eat, for his sake that pointed it out, and conscience sake;
29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?
but conscience, I mean, not thine own, but that of the other: for why is my liberty judged by another conscience?
30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?
If I partake with thanksgiving, why am I spoken evil of for what I give thanks for?
31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.
Whether therefore ye eat, or drink, or whatever ye do, do all things to God's glory.
32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,
Give no occasion to stumbling, whether to Jews, or Greeks, or the assembly of God.
33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.
Even as I also please all in all things; not seeking my own profit, but that of the many, that they may be saved.

< 1 Korintským 10 >