Titovi 2

1 Ty pak mluv, což sluší na zdravé učení.

Veď své posluchače k tomu, co odpovídá zdravému učení:

2 Starci, ať jsou střízliví, vážní, opatrní, zdraví u víře, v lásce, v snášelivosti.

starší muži ať jsou střídmí a vážní, zdraví ve víře, lásce a trpělivosti.

3 Též i staré ženy ať chodí pobožně, v oděvu příslušném, a ať nejsou převrhlé, ani mnoho vína pijící, poctivým věcem učící.

Podobně starší ženy ať se chovají důstojně, nepomlouvají a neholdují alkoholu. Mladším ženám mají být vychovatelkami k dobrému,

4 Aby mladice vyučovaly, jak by muže své i dítky milovati měly,

aby milovaly své muže a děti,

5 A byly šlechetné, čistotné, netoulavé, dobrotivé, mužům svým poddané, aby nebylo dáno v porouhání slovo Boží.

ovládaly své nálady, pečovaly o čistotu těla i duše, pořádně vedly domácnost, byly laskavé a povolné k manželům, aby nezavdaly příčinu ke kritice křesťanské víry.

6 Takž i mládenců napomínej k středmosti,

Také mladé muže veď k sebeovládání.

7 Ve všech věcech sebe samého vydávaje za příklad dobrých skutků, maje v učení celost, vážnost,

Buď jim vzorem správného jednání po všech stránkách.

8 Slovo zdravé, bez úhony, aby ten, kterýž by se protivil, zastyděti se musil, nemaje co zlého mluviti o vás.

Všechno, čemu učíš, ať je výstižné a odpovídá pravdě, aby protivník neměl co namítnout.

9 Služebníky uč, ať jsou poddáni pánům svým, ve všem jim se líbíce, neodmlouvajíce,

Podřízení ať poslouchají své představené, ať jsou úslužní, neodmlouvají,

10 Neokrádajíce, ale ve všem věrnosti pravé dokazujíce, aby učení spasitele našeho Boha ve všem ozdobovali.

nepodvádějí a ve všem ať je na ně naprosté spolehnutí. Tak budou vzbuzovat zájem o víru v našeho Zachránce, Boha.

11 Zjevilať se zajisté ta milost Boží spasitelná všechněm lidem,

On ukázal, že miluje všechny lidi a chce je zachránit.

12 Vyučující nás, abychom odřeknouce se bezbožnosti, a světských žádostí, střízlivě, a spravedlivě, a pobožně živi byli na tomto světě, (aiōn g165)

To nás vede k tomu, abychom se zřekli bezbožnosti a tělesných choutek a žili své dny moudře, spravedlivě a v úctě před Bohem. (aiōn g165)

13 Očekávajíce té blahoslavené naděje, a příští slávy velikého Boha a spasitele našeho Jezukrista,

Před námi přece leží věčná radost; vždyť očekáváme, že se ukáže ve své slávě náš veliký Bůh a Zachránce, Ježíš Kristus.

14 Kterýž dal sebe samého za nás, aby nás vykoupil od všeliké nepravosti, a očistil sobě samému lid zvláštní, horlivě následovný dobrých skutků.

On se za nás obětoval, abychom už nepodléhali moci hříchu a stali se jeho lidem, nadšeným pro vše dobré.

15 Toto mluv, a napomínej, a tresci mocně. Žádný tebou nepohrzej.

Tak lidi uč, naléhavě přesvědčuj a napravuj, kde bude třeba. Nikdo ať tě nebere na lehkou váhu.