Zjevení Janovo 14
1 Tedy pohleděl jsem, a aj, Beránek stál na hoře Sion, a s ním sto čtyřidceti a čtyři tisíce majících jméno Otce jeho napsané na čelích svých.
Je regardai, et voici, l'agneau se tenait sur la montagne de Sion, et avec lui un nombre de cent quarante-quatre mille personnes, qui avaient son nom et le nom de son Père écrits sur leurs fronts.
2 A slyšel jsem hlas s nebe, jako hlas vod mnohých, a jako hlas hromu velikého. A hlas slyšel jsem těch, kteříž hrají na harfy své.
J'entendis du ciel un bruit, comme le bruit de grandes eaux et comme le bruit d'un grand tonnerre. Le son que j'entendis était comme celui de harpistes jouant de leurs harpes.
3 A zpívali jakožto píseň novou, před trůnem, a před těmi čtyřmi zvířaty, a před těmi starci, a žádný nemohl se naučiti té písni, jediné těch sto čtyřidceti a čtyři tisíce, kteříž jsou koupeni z země.
Ils chantent un cantique nouveau devant le trône, devant les quatre êtres vivants et devant les anciens. Personne ne pouvait apprendre ce cantique, sauf les cent quarante-quatre mille, ceux qui avaient été rachetés de la terre.
4 Totoť jsou ti, kteříž s ženami nejsou poškvrněni; nebo panicové jsou. Tiť jsou, kteříž následují Beránka, kamž by koli šel; tiť jsou koupeni z lidí, prvotiny Bohu a Beránkovi.
Ce sont ceux qui ne se sont pas souillés avec des femmes, car ils sont vierges. Ce sont ceux qui suivent l'Agneau partout où il va. Ils ont été rachetés d'entre les hommes par Jésus, les prémices de Dieu et de l'Agneau.
5 A v ústech jejich není nalezena lest; neboť jsou bez úhony před trůnem Božím.
Il ne s'est pas trouvé de mensonge dans leur bouche, car ils sont irréprochables.
6 I viděl jsem jiného anděla letícího po prostředku nebe, majícího evangelium věčné, aby je zvěstoval těm, kteříž bydlí na zemi, a všelikému národu, i pokolení, i jazyku, i lidu, (aiōnios g166)
Je vis un ange qui volait au milieu du ciel, ayant une Bonne Nouvelle éternelle à annoncer aux habitants de la terre, à toute nation, tribu, langue et peuple. (aiōnios g166)
7 Řkoucího velikým hlasem: Bojte se Boha, a vzdejte jemu chválu, neboť přišla hodina soudu jeho; a klanějte se tomu, kterýž učinil nebe i zemi i moře i studnice vod.
Il disait d'une voix forte: « Craignez le Seigneur, et donnez-lui gloire, car l'heure de son jugement est venue. Adorez celui qui a fait le ciel, la terre, la mer et les sources d'eau! »
8 A jiný anděl letěl za ním, řka: Padl, padl Babylon, to město veliké, nebo vínem hněvu smilství svého napájelo všecky národy.
Un autre, un second ange, suivit en disant: « Elle est tombée, Babylone la grande, qui a fait boire à toutes les nations le vin de la fureur de son impudicité. »
9 A třetí anděl letěl za nimi, pravě velikým hlasem: Bude-li se kdo klaněti šelmě a obrazu jejímu, a vezme-li znamení její na čelo své aneb na ruku svou,
Un autre ange, un troisième, les suivit, en disant d'une voix forte: « Si quelqu'un adore la bête et son image, et reçoit une marque sur son front ou sur sa main,
10 I tenť bude píti víno hněvu Božího, víno, kteréž jest vlito do kalichu hněvu jeho; a trápen bude ohněm a sirou před oblíčejem svatých andělů a před oblíčejem Beránka.
il boira, lui aussi, du vin de la fureur de Dieu, préparé sans mélange dans la coupe de sa colère. Il sera tourmenté dans le feu et le soufre, en présence des saints anges et en présence de l'agneau.
11 A dým muk jejich vstoupíť na věky věků, a nebudouť míti odpočinutí dnem i nocí ti, kteříž se klanějí šelmě a obrazu jejímu, a jestliže kdo přijme znamení jména jejího. (aiōn g165)
La fumée de leur tourment monte aux siècles des siècles. Ils n'ont de repos ni jour ni nuit, ceux qui adorent la bête et son image, et quiconque reçoit la marque de son nom. (aiōn g165)
12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.
Voici la persévérance des saints, de ceux qui gardent les commandements de Dieu et la foi de Jésus. »
13 I slyšel jsem hlas s nebe, řkoucí ke mně: Piš: Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteříž v Pánu umírají. Duch zajisté dí jim, aby odpočinuli od prací svých, skutkové pak jejich jdou za nimi.
J'entendis du ciel une voix qui disait: « Ecris: Heureux désormais les morts qui meurent dans le Seigneur! » « Oui, dit l'Esprit, afin qu'ils se reposent de leurs travaux, car leurs œuvres les suivent. »
14 I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou, a v ruce své srp ostrý.
Je regardai, et je vis une nuée blanche, et sur la nuée un homme assis comme un fils d'homme, ayant sur la tête une couronne d'or, et dans la main une faucille tranchante.
15 A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj, a žni; neboť přišla tobě hodina žně, nebo již dozrala žeň země.
Un autre ange sortit du temple et cria d'une voix forte à celui qui était assis sur la nuée: « Envoie ta faucille et moissonne, car l'heure de moissonner est venue, car la moisson de la terre est mûre. »
16 I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
Celui qui était assis sur la nuée lança sa faucille sur la terre, et la terre fut moissonnée.
17 A jiný anděl vyšel z chrámu toho, kterýž jest na nebi, maje i on srp ostrý.
Un autre ange sortit du temple qui est dans le ciel. Il avait aussi une faucille tranchante.
18 Opět vyšel jiný anděl z oltáře, kterýž měl moc nad ohněm, a volal křikem velikým na toho, kterýž měl srp ostrý, řka: Pusť srp svůj ostrý, a zbeř hrozny vinice zemské; neboť jsou uzrali hroznové její.
Un autre ange sortit de l'autel, celui qui a le pouvoir sur le feu, et il appela d'une voix forte celui qui avait la faucille tranchante, en disant: « Envoie ta faucille tranchante et vendange les grappes de la vigne de la terre, car les raisins de la terre sont mûrs. »
19 I spustil anděl srp svůj na zem, a sebral vinici země, a vmetal do jezera velikého hněvu Božího.
L'ange enfonça sa faucille dans la terre, recueillit la vendange de la terre et la jeta dans la grande cuve de la colère de Dieu.
20 I tlačeno jest jezero před městem, a vyšla krev z jezera až do udidl koňům za tisíc a za šest set honů.
La cuve fut foulée hors de la ville, et du sang sortit de la cuve, jusqu'aux brides des chevaux, jusqu'à mille six cents stades.
