Žalmy 90
1 Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
A PRAYER OF MOSES, THE MAN OF GOD. Lord, You have been a habitation, To us—in generation and generation,
2 Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
Before mountains were brought forth, And You form the earth and the world, Even from age to age You [are] God.
3 Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
You turn man to a bruised thing, And say, Return, you sons of men.
4 Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
For one thousand years in Your eyes [are] as yesterday, For it passes on, indeed, [as] a watch by night.
5 Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
You have inundated them, they are asleep, In the morning he changes as grass.
6 Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
In the morning it flourishes, and has changed, At evening it is cut down, and has withered.
7 Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
For we were consumed in Your anger, And we have been troubled in Your fury.
8 Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
You have set our iniquities before You, Our hidden things at the light of Your face,
9 Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
For all our days pined away in Your wrath, We consumed our years as a (meditation)
10 Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
The days of our years, in them [are] seventy years, And if, by reason of might, eighty years, Yet their enlargement [is] labor and vanity, For it has been cut off quickly, and we fly away.
11 Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
Who knows the power of Your anger? And according to Your fear—Your wrath?
12 Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
Let [us] know to number our days correctly, And we bring the heart to wisdom.
13 Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
Turn back, O YHWH, until when? And regret concerning Your servants.
14 Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
Satisfy us at morning [with] Your kindness, And we sing and rejoice all our days.
15 Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
Cause us to rejoice according to the days Wherein You have afflicted us, The years we have seen evil.
16 Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
Let Your work appear to Your servants, And Your honor on their sons.
17 Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
And let the pleasantness of our God YHWH be on us, And establish on us the work of our hands, Indeed, establish the work of our hands!
