Žalmy 74
1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
God, why have you abandoned/rejected us? Will you keep rejecting us forever [RHQ]? Why are you angry with us, since we are like sheep in your pasture [and you are like our shepherd]? [MET, RHQ]
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
Do not forget your people whom you chose long ago, the people whom you freed [from being slaves in Egypt] and caused to become your tribe. Do not forget Jerusalem, which was (your home/where you dwelt) [on this earth].
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
Walk along [and see] where everything has been totally ruined; our enemies have destroyed everything in the sacred temple.
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
Your enemies shouted triumphantly in this sacred place; they erected their banners [to show they had defeated us].
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
They cut down all the [engraved objects in the temple] like woodsmen cut down trees.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
Then they smashed all the carved wood with their axes and hammers.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
[Then] they burned your temple to the ground; they caused that place where you were worshiped to be unfit for people to worship in.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
They said to themselves, “We will destroy the Israelis completely,” and they [also] burned down all the other places where we gathered to worship God.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
All our sacred symbols (OR, miracles) are gone; there are no prophets now/any more, and no one knows how long [this situation will continue].
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
God, how long will our enemies make fun of you [RHQ]? Will they insult you [MTY] forever [RHQ]?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
Why do you refuse to help [MTY, RHQ] us? Why do you keep your hand inside your cloak [instead of using it to destroy our enemies] [RHQ]?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
God, you have been our king [all the time] since we came out of Egypt [HYP], and you have enabled us to defeat [our enemies] in the land [of Israel].
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
By your power you caused the [Red] Sea to divide; [it was as though] you smashed the heads of the [rulers of Egypt who were like] huge sea dragons [MET].
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
[It was as though] you crushed the head of the king of Egypt [MET] and gave his body to the animals in the desert to eat.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
You caused springs and streams to flow, and you [also] dried up rivers that had never dried up previously.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
You created the days and the nights, and you put the sun and the moon in their places.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
You determined where the oceans end and the land begins, and you created the summer/hot season and the winter/cold season.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
Yahweh, do not forget that your enemies laugh at you, and that it is foolish people who despise you [MTY].
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
Do not let your helpless people [MET] fall into the hands of their cruel enemies; do not forget your suffering/persecuted people.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
Do not forget the agreement that you made with us; remember that there are violent people in every dark place on the earth.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
Do not allow your oppressed people to be disgraced; help those poor and needy people in order that they will [again] praise you [MTY].
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
God, arise and defend yourself [by defending your people]! Do not forget that foolish people laugh at you (all day long/continually)!
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
Do not forget that your enemies shout angrily [at you]; the uproar that they make [while they oppose you] never stops.
