Žalmy 71
1 V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
In You, O YHWH, I have trusted, Do not let me be disappointed for all time.
2 Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
You deliver me in Your righteousness, And cause me to escape, Incline Your ear to me, and save me.
3 Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
Be a rock to me—a habitation, To go in continually, You have given command to save me, For You [are] my rock and my bulwark.
4 Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
O my God, cause me to escape From the hand of the wicked, From the hand of the perverse and violent.
5 Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
For You [are] my hope, O Lord YHWH, My trust from my youth.
6 Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
I have been supported from the womb by You, You cut me out from my mother’s bowels, My praise [is] continually in You.
7 Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
I have been as a wonder to many, And You [are] my strong refuge.
8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
My mouth is filled [with] Your praise, All the day [with] Your beauty.
9 Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
Do not cast me off at the time of old age, Do not forsake me according to the consumption of my power.
10 Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
For my enemies have spoken against me, And those watching my soul have taken counsel together,
11 Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
Saying, “God has forsaken him, Pursue and catch him, for there is no deliverer.”
12 Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
O God, do not be far from me, O my God, make haste for my help.
13 Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
They are ashamed, they are consumed, Who are opposing my soul, They are covered [with] reproach and blushing, Who are seeking my evil,
14 Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
And I continually wait with hope, And have added to all Your praise.
15 Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
My mouth recounts Your righteousness, All the day Your salvation, For I have not known the numbers.
16 Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
I come in [the] might of Lord YHWH, I mention Your righteousness—Yours alone.
17 Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
God, You have taught me from my youth, And until now I declare Your wonders.
18 Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
And also to old age and grey hairs, O God, do not forsake me, Until I declare Your strength to a generation, Your might to everyone that comes.
19 Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
And Your righteousness, O God, [is] to the heights, Because You have done great things, O God, who [is] like You?
20 Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
Because You have showed me many and sad distresses, You turn back—You revive me, And from the depths of the earth, You turn back—You bring me up.
21 Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
You increase my greatness, And You surround—You comfort me,
22 I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
I also thank You with a vessel of stringed instrument, Your truth, O my God, I sing to You with a harp, O Holy One of Israel,
23 Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
My lips cry aloud when I sing praise to You, And my soul that You have redeemed,
24 Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
My tongue also utters Your righteousness all the day, Because ashamed—because confounded, Have been those seeking my evil!
