Žalmy 66
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
Poklikni Bogu, sva zemljo!
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
Zapjevajte slavu imenu njegovu, dajte mu hvalu i slavu.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Recite Bogu: kako si strašan u djelima svojim! radi velike sile tvoje laskaju ti neprijatelji tvoji.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
Sva zemlja nek se pokloni tebi i poje tebi, neka poje imenu tvojemu.
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Hodite i vidite djela Boga strašnoga u djelima svojim nad sinovima ljudskim.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
On je pretvorio more u suhotu, preko rijeke prijeðosmo nogama; ondje smo se veselili o njemu;
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
Vlada silom svojom uvijek, oèi njegove gledaju na narode. Buntovnici, da se nijeste podigli!
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
Blagosiljajte, narodi, Boga našega, i glasite hvalu njemu.
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
On je darovao duši našoj život, i nije dao da poklizne noga naša.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
Ti si nas okušao, Bože, pretopio si nas, kao srebro što se pretapa.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Uveo si nas u mrežu, metnuo si breme na leða naša.
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
Dao si nas u jaram èovjeku, uðosmo u oganj i u vodu; ali si nas izveo na odmor.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Uæi æu u dom tvoj sa žrtvama što se sažižu, izvršiæu ti zavjete svoje,
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
Koje rekoše usta moja, i kaza jezik moj u tjeskobi mojoj.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Žrtve paljenice pretile æu ti prinijeti s dimom od pretiline ovnujske, prinijeæu ti teoce s jariæima.
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Hodite, èujte svi koji se bojite Boga, ja æu vam kazati šta je uèinio duši mojoj.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
K njemu zavikah ustima svojim, i jezikom svojim proslavih ga.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Da sam vidio u srcu svom bezakonje, ne bi me uslišio Gospod.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Ali Bog usliši, primi glas moljenja mojega.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Blagosloven Bog, koji ne odvrže molitve moje i ne ostavi me bez milosti svoje!
