< Žalmy 66 >
1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.
In finem. Canticum psalmi resurrectionis. [Jubilate Deo, omnis terra;
2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.
psalmum dicite nomini ejus; date gloriam laudi ejus.
3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.
Dicite Deo: Quam terribilia sunt opera tua, Domine! in multitudine virtutis tuæ mentientur tibi inimici tui.
4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. (Sélah)
Omnis terra adoret te, et psallat tibi; psalmum dicat nomini tuo.
5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.
Venite, et videte opera Dei: terribilis in consiliis super filios hominum.
6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.
Qui convertit mare in aridam; in flumine pertransibunt pede: ibi lætabimur in ipso.
7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. (Sélah)
Qui dominatur in virtute sua in æternum; oculi ejus super gentes respiciunt: qui exasperant non exaltentur in semetipsis.
8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.
Benedicite, gentes, Deum nostrum, et auditam facite vocem laudis ejus:
9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.
qui posuit animam meam ad vitam, et non dedit in commotionem pedes meos.
10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.
Quoniam probasti nos, Deus; igne nos examinasti, sicut examinatur argentum.
11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,
Induxisti nos in laqueum; posuisti tribulationes in dorso nostro;
12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.
imposuisti homines super capita nostra. Transivimus per ignem et aquam, et eduxisti nos in refrigerium.
13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,
Introibo in domum tuam in holocaustis; reddam tibi vota mea
14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.
quæ distinxerunt labia mea: et locutum est os meum in tribulatione mea.
15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. (Sélah)
Holocausta medullata offeram tibi, cum incenso arietum; offeram tibi boves cum hircis.
16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.
Venite, audite, et narrabo, omnes qui timetis Deum, quanta fecit animæ meæ.
17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.
Ad ipsum ore meo clamavi, et exaltavi sub lingua mea.
18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.
Iniquitatem si aspexi in corde meo, non exaudiet Dominus.
19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.
Propterea exaudivit Deus, et attendit voci deprecationis meæ.
20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.
Benedictus Deus, qui non amovit orationem meam, et misericordiam suam a me.]