Žalmy 17

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

He inoi na Rawiri. Whakarongo ki te tika, e Ihowa, tahuri mai ki taku karanga, kia titaha mai tou taringa ki taku inoi, ara ki ta te ngutu tinihangakore.

2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

Kia puta mai te whakaritenga o taku whakawa i tou aroaro; tirohia mai e ou kanohi te mea rite.

3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

Kua whakamatauria e koe toku ngakau; kua tirotirohia iho ahau e koe i te po; kua whakamatau koe i ahau, a kahore he mea i kitea e koe; e mea ana ahau kia kaua e hara toku mangai.

4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

Ko nga mahi ia a te tangata, ko nga kupu a tou mangai taku mea hei pa mai i ahau i nga ara o te kaiwhakangaro.

5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

I whakaukia oku hikoinga ki au ara, kihai i paheke oku waewae.

6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

Kua karanga nei ahau ki a koe, no te mea ka whakahoki kupu mai koe, e te Atua, ki ahau: whakatitahatia mai tou taringa ki ahau, whakarongo ki taku kupu.

7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

Whakaaturia tou aroha whakamiharo, ko koe hoki, ko tou matau, te kaiwhakaora mo te hunga e whakawhirinaki ana ki a koe, i te hunga e whakatika mai ana.

8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

Tiakina ahau, ano ko te whatu o te kanohi, huna ahau ki raro i te taumarumarutanga o ou pakau,

9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

I te hunga kino e tukino nei i ahau, i oku hoariri whakamate e karapoti nei i ahau.

10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

E kopakia ana ratou e o ratou ngako: e korero whakapehapeha ana o ratou mangai.

11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

Tenei o matou hikoinga te karapotia nei e ratou: matatau tonu iho o ratou kanohi ki te tuku iho i a matou ki te whenua.

12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

Kei te raiona e hiahia ana ki te hopu kai te rite, kei te kuao raiona e piri ana i nga wahi ngaro.

13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

E ara, e Ihowa, haukotia tona aroaro, turakina ia ki raro; whakaorangia toku wairua ki tau hoari i te tangata kino;

14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

I nga tangata, ma tou ringa, e Ihowa, i nga tangata o te ao: kei tenei ora nei to ratou wahi, a e whakakiia ana o ratou kopu e koe ki tau taonga. E kiki ana ratou i te tamariki, whakarerea iho nga toenga o a ratou taonga ki a ratou kohungahunga.

15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.

Ko ahau, e kite ahau i tou mata i runga i te tika, a ka tatu toku ngakau, ina oho ake ahau, kia kite i tou ahua.