4 Mojžišova 21
1 To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéři šli, bojoval s ním, a zajal jich množství.
Arad Canaan gam lhanglamma lengpa chun Israel mite chun agamkai chu ahin jotpa tauve tithu ajah doh phat in, gal abol khum tan ahile Israel mite phabep songkul atang den tauvin ahi.
2 Tedy Izrael učinil slib Hospodinu, řka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím města jejich.
Chuin Israel miten hitin aseijun Pakai masangah akitom tauvin ahi. Pakai, Pathen nangma in hiche mite hi keima ho khutna neipeh doh ule keihon amaho khopi jaona abonchauva ka suh gam diu ahi, tin asei tau vin ahi.
3 I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i města jejich, a nazval jméno toho místa Horma.
Pakaiyin Israel mite taona chu asan peh tan Canaan mite chunga galjona aneitauvin, khopi jong abonchan ajousoh heltauvin chuleh hiche mun chu Hormah asah taove.
4 Potom hnuli se s hory Hor cestou k moři Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na cestě.
Israelte chun hikom muna kon chun tuisan lam ahin jon’un Edom gam ahin jotpa uvin, hinlah Israel mite chun lamsao tah ahin jot phat uvin Mose henga akiphin gam taovin ahi.
5 A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proč jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemřeli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento ničemný sobě již zošklivila.
Israel mite chu Pathen chule Mose heng nga aki phintauvin, itidan a gamthip lah a Egypt apatna nei hin puidoh mong mong uham ati tauvin ahi. Hilai mun hi don ding jong imacha umlou chule keiho hiche manna jong hi kachim tauve tin aseiyuve.
6 Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteříž jej štípali, tak že množství lidu zemřelo z Izraele.
Hichun Pakajin Israel mite chunga alunghang na ahin bunglhan ahile aneh nauva chun gu ajaovin mi phabep in thina atoh tauvin ahi.
7 Tedy přišel lid k Mojžíšovi a řekli: Zhřešili jsme, nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modl se Hospodinu, ať odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.
Chuin Israel mite Pakai henga ataovun keihon Pakai doumah seijin ka um un ahile gimbolna ka chung uva ahung lhung jeng tan ahi. Nei ngaidam tauvin tin Pakai henga atao un ahi.
8 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Udělej sobě hada podobného těm ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý ušťknutý, když pohledí na něj, živ bude.
Hichun Pakaiyin Mose hengah hiti hin aseijin gul lim semthu in lang khom phung a dinsah in lang, koi hita jong leh hi che gul ve tapou chu dam doh ding, gul in achuh khah jongle damna anei thei ding ahi.
9 I udělal Mojžíš hada měděného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když ušťkl had někoho, a on vzhlédl na hada měděného, že zůstal živ.
Mose’n gul asem thun khom ma akhen beh in, koi hita jong le hiche ve achu gul’in achuh khah na akon damna um jeng ding ahi, tin aseijin ahi.
10 Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot.
Chu in Israel mite ngahmun lam jon in akitol kittauvin ahi.
11 Potom pak hnuvše se z Obot, položili se při pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.
Chuin amaho Oboth apat in Ije-Abarim mun lam ahoh pauvin gamthip lam Moab sodoh nalam chu ahi.
12 Odtud brali se, a položili se v údolí Záred.
Ije-Abarim kiti Oboth solam gamthip lah a pat’in aki patdoh un Zared luikhuh a aki chol do tauvin ahi.
13 Opět hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z končin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými.
Hichun amaho aki pat doh un Arnon vadung gamthip Amor mite chenna gam lam jon in achie kit tauvin, Arnon vadung hi Moab mite le Amor mite gamgi ahiye.
14 Protož praví se v knize bojů Hospodinových, že proti Vahebovi u vichřici bojoval, a proti potokům Arnon.
Hijeh chun Pathen lekhabua kimu Pakai galbolna hichu Arnon vadung mun ahi.
15 Nebo tok těch potoků, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského.
Hiche mun chu Arnon gam chule Moab gamgi ahi.
16 A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o němž byl řekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažď lid, a dám jim vodu.
Chuin Arnon gam le Moab gamgi’a pat chun Israel mite Beer jon in akitol tauvin ahi. Hiche muna hi PakaiyinMose hengah thu aseiyin nangho kikoukhom’un keiman nadon diu twi ka peh ding nahiuve tia aseina mun chu ahiye.
17 Tedy zpíval lid Izraelský písničku tuto: Vystupiž studnice, prozpěvujte o ní;
Hiche muna chun Israel miten Pathen vahchoila asauvin, ama thangvah nan adim uve.
18 Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali přední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z pouště pak brali se do Matana,
Hiche tui umna muna chun lengnu apang hoi ahiuvin, lamkai ho ahin, abonchauvin twikhuh chu alaiyun chu in Mattanah lam jon in ache tauvin ahi.
19 A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot,
Mattanah apat’in Nahaliel gam chu ajon un chu in Nahaliel apat in Bamoth ajon un ahi.
20 A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti.
Bamoth phaicham alhung tauvin hichu Moab gamsung ahin Pisgah mun hiche apat chu Jeshimon lam ki galdot ahi tai.
21 Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, řka:
Chuin Israel miten Mose lamkaijin Amor mite lengpa Sihon henga thuthot aneiyun ahi.
22 Nechť jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou půjdeme, dokavadž nepřejdeme pomezí tvého.
Keima hon nagam leiset chu kapel thei diu ham keiho ching thei tah a kachi diu chule lengpi lei lah a kachi lou diu nangho tuikhuh a jong tui kadon lou diu ahi. Nangho gamkai sunga hi lengpa lamlen bou kaho pa diu ahi bouve, tin aseiyun ahi.
23 I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svůj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušť, a přitáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.
Ahinlah Amor mite lengpa Sihon chun Israel mite chu agam ajotpa na diu chu aphal peh tapon, phalpih malah chun lengpa Sihon chu agalsat techu akou khom in abonchauvin gam thip laitah ah chun abulu tan Jahaz kiti mun a chun aki bulu to tauvin ahi.
24 I porazil jej lid Izraelský mečem, a vzal v dědictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do země synů Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských.
Isreal miten jong Amor mite chu ale thuh un agam leiset ho jouse jong atou pha tauvin, Arnon vadung apat Jabbok vadung gei Isreal mite chu Amon mite gamgi chan ahung galkaijun Amon mite khopi chu hoitah a kigen kul ahijeh chun hiche muna chun ahung lhung tauvin ahi.
25 Tedy vzal Izrael všecka ta města, a přebýval ve všech městech Amorejských, v Ezebon a ve všech městečkách jeho.
Hichun Isreal mite le Amon miten agam le lei jouse alo sohtauvin Hesbon khopi ahin adang dang khovel ho jong atou pha sohtauvin ahi.
26 Nebo Ezebon bylo město Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon.
Amor mite lengpa Sihon dinga Hesbon khopi ana hin Moab mite lengpa kulpi jong ana tou pha in chule Arnon vadung gei ana toupha in ahi.
27 Protož říkávali v přísloví: Poďte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzděláno město Seonovo.
Mimasa hon Sihon thusimho anajihlut un ahile Hesbon lang apat nang ho hung umdol thusim chu hiche ahin Sihon khopi avella kitung doh kit ahiye.
28 Nebo oheň vyšel z Ezebon, a plamen z města Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon.
Hesbon na kon in mei kong ahung kong doh in Sihon kiti’a konin meikhu ahung khu doh in Maob khopi a Arnon umna Moab khopi Arnon chu meikong in ahal lhatai Arnon mite lah a sangtah'a umho chu asuse taove.
29 Běda tobě Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi.
Moab mite hi itabang genthei nan alhun khum hitam! Chemosh boh khup teho nangma akichai na hitai Chemosh in pasal ho umna neilou bang asoh tan a chanu te vang chu Sihon, Amor mite lengpa khut’a asoh achang tauvin ahi.
30 A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba.
Eihon amaho chu Hesbon a pat’a Dibon gei chu isuh cheh taovin, eihon amho chu Nophah apat Medeba gei chu ipum nocheh taovin ahi.
31 A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské.
Hiti ahi jeh chun Isreal miten Amor mite chenna gam alo khum taovin ahi.
32 Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s městečky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteříž tam bydlili.
Mose’n phat chomkhat jouvin Jaazer lam ah’a khol chedin asoltan Isreal miten hiche vel'a khopi um jouse chu atou pha tauvin hikom a cheng Amor mite chu abonchauvin ano doh tauve.
33 Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.
Hichun Isreal mite aki nung hei taovin Bashan jotna lam ajon tauvin, amavang Bashan lengpa Og chun ama nam mite jouse chutoh Edrei mun ah ana bulhu uvin ahi.
34 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jakož jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.
Pakajin Mose henga thu aseiyin Bashan lengpa Og chu ging hih beh in ajeh chu keiman nangma hi gal jona ka peh ding, amaho gamle leiset jouse chule amite chunga thanei na le galjona kapeh nahi tai. Heshbon vaipopa Amor mite lengpa Sihon nabol na bang tah a nagal jo kitding ahi.
35 I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po něm nezůstal, a uvázali se dědičně v zemi jeho.
Hichun Isreal miten Og lengpa kiti pa ahin amite jouse chu koimacha ahing a nakoi loubeh diu ahi tai. Hichun Isreal miten Bashan mite jouse chu agam le aleiset atou pha taovin asat gam tauve.
