Matouš 13
1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
Che ri qꞌij riꞌ, xel bꞌik ri Jesús pa ri ja ri kꞌo wi, xeꞌ chuchiꞌ ri plo, xtꞌuyiꞌk chilaꞌ chuyaꞌik kꞌutuꞌn.
2 I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
Rumal kꞌu cher sibꞌalaj e kꞌi ri winaq, rumal riꞌ xaqꞌan pa ri jun jukubꞌ bꞌinibꞌal puꞌwiꞌ ri jaꞌ, xtꞌuyiꞌ chilaꞌ chuyaꞌik ri kꞌutuꞌn. Konojel ri winaq xekꞌojiꞌ chuchiꞌ ri jaꞌ.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Ri Jesús xukꞌut sibꞌalaj kꞌi jastaq rukꞌ taq kꞌambꞌejabꞌal noꞌj jetaq we riꞌ: Kꞌo jun ajchak, xeꞌ pa tikoꞌnijik.
4 A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
Are tajin katikoꞌnijik, nikꞌaj ijaꞌ xqaj pa ri bꞌe, xepe nikꞌaj chochiꞌ, xkitij bꞌik.
5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
Nikꞌaj ijaꞌ chik xqaj pa jun ulew jawjeꞌ kꞌo wi abꞌaj. Aninaq xkꞌiy loq ri tiriko, rumal cher man nim taj qajinaq ri ulew.
6 Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
Ri tikoꞌn naj taj xuqꞌiꞌo rumal cher maj ukꞌaꞌmalil, are xel loq ri qꞌij, xchaqiꞌjarik.
7 Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
Ri nikꞌaj taq ijaꞌ chik xqaj chikixoꞌl ri kꞌix. Are xekꞌiy loq ri kꞌix, xkijiqꞌisaj kan ri tikoꞌn man xkiya ta bꞌe che xkꞌiyik.
8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
E kꞌo chi nikꞌaj ijaꞌ ri xeqaj pa ri utz laj ulew, we ijaꞌ riꞌ xewachinik, kꞌo xkiya jun ciento, kꞌo xkiya oxkꞌal, kꞌo xkiya juwinaq lajuj kiwach.
9 Kdo má uši k slyšení, slyš.
We qas kꞌo ixikin, chitatabꞌej ri kabꞌix chiꞌwe.
10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Ri tijoxelabꞌ xeqet rukꞌ ri Jesús, xkita che: ¿Jas che kakoj la kꞌambꞌejabꞌal noꞌj are kaya la kꞌutuꞌn?
11 On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
Ri Jesús xubꞌij: Ri ix yaꞌtalik kiwetaꞌmaj ri awatalik pa ri ajawarem rech ri Dios, man je ta kꞌu ri nikꞌaj winaq chik.
12 Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Ri winaq ri ketaꞌm jas ubꞌanik ri jastaq pa ri ajawarem rech ri Dios, yaꞌtal chike kanimar ri ketaꞌmabꞌal. Are kꞌu ri man ketaꞌm taj jas ubꞌanik ri jastaq pa ri ajawarem rech ri Dios, ri Dios kubꞌan na chi kasachan chike ri nitzꞌ jastaq ri ketaꞌm.
13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
Ri in kinya kꞌutuꞌn chike ri winaq rukꞌ kꞌambꞌejabꞌal noꞌj, rech pune kekaꞌyik, man kakil taj, pune kakito, man kakichꞌobꞌ ta ri kabꞌix chike.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
Jeriꞌ kakꞌulmataj kukꞌ ri xubꞌij loq ri Dios chuchiꞌ ri qꞌalajisal tzij Isaías: We winaq riꞌ, pune kakito, man kakichꞌobꞌ taj, Pune kekaꞌyik, man kakil ta wi.
15 Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Rumal cher we tinimit riꞌ xkowir ri kanimaꞌ, xuqujeꞌ man kechoman taj kitzꞌapim ri kibꞌoqꞌoch rech man kakil taj, xuqujeꞌ kitzꞌapim ri kixikin rech man kakita taj, we ta kakikꞌex kikꞌuꞌx kakichꞌobꞌ riꞌ ri nutzij, xuqujeꞌ kakikꞌex riꞌ ri kikꞌaslemal, ri in xuqujeꞌ keꞌnkunaj na.
16 Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
Are kꞌu ri ix, sibꞌalaj utz iwe, rumal cher kiwilo xuqujeꞌ kita ri nutzij.
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
Sibꞌalaj e kꞌi winaq xuqujeꞌ e qꞌalajisal taq utzij ri Dios xkaj xkil ri tajin kiwil ix xuqujeꞌ xkita ri kita ix, man xekwin ta kꞌut.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
Chanim chitatabꞌej, kinbꞌij chiꞌwe ri kel kubꞌij ri kꞌambꞌejabꞌal noꞌj rech ri ajtikolobꞌ.
19 Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
E kꞌo jujun winaq ri kakitatabꞌej ri utzij ri Dios, man kakichꞌobꞌ ta kꞌut jas kel kubꞌij, rumal riꞌ kape ri itzel kubꞌano chi kasachan chike. Are waꞌ ri kel kubꞌij ri ijaꞌ ri xtzaq pa ri bꞌe.
20 V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
Ri ijaꞌ ri xtzaq chikixoꞌl ri abꞌaj are kel kubꞌij ri kakitatabꞌej ri tzij rech ri ajawarem rech ri Dios, xuqujeꞌ aninaq kakikꞌamawaꞌj rukꞌ kiꞌkotem.
21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
Rumal chi maj kikꞌaꞌmal, naj taj kakiqꞌiꞌo. Are kakiriq kꞌax, o kabꞌan ne kꞌax chike rumal keniman che ri Dios, kasachan ri tzij chike.
22 Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku. (aiōn g165)
Kꞌa te riꞌ e kꞌo ri ijaꞌ ri xetzaq chikixoꞌl ri kꞌix. We ijaꞌ riꞌ kel kubꞌij ri e winaq ri kakitatabꞌej ri tzij, man kakiya ta kꞌu bꞌe kakꞌexkꞌobꞌ ri kikꞌaslemal xaq xwi kakichomaj rij ri kajawataj chike, xuqujeꞌ jas kakibꞌano rech kuꞌx qꞌinomabꞌ, rumal riꞌ man kekwin taj kewachinik. (aiōn g165)
23 V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
Kꞌisbꞌal rech, ri ijaꞌ ri xetzaq pa ri utz ulew, are waꞌ ri winaq ri kakitatabꞌej ri tzij xuqujeꞌ kakichꞌobꞌo. Are waꞌ ri winaq ri kakikꞌex kikꞌaslemal xuqujeꞌ kakibꞌan ri utzilal. Jer e kꞌo ri ijaꞌ ri xewachinik xkiya jun ciento, xkiya oxkꞌal, xuqujeꞌ xkiya juwinaq lajuj ijaꞌ.
24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
Ri Jesús xutzijoj chi we jun kꞌambꞌejabꞌal noꞌj riꞌ: Pa ri ajawarem rech ri Dios je kakꞌulmataj na jetaq ri xkꞌulmataj rukꞌ jun winaq ri xutik jeꞌl laj ijaꞌ rech tiriko pa ri rulew.
25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.
Che ri chaqꞌabꞌ riꞌ konojel ri winaq tajin kewarik, are xopan ri kꞌulel, xuꞌtikaꞌ kanoq ri jun itzel qꞌayes chuxoꞌl ri tiriko, kꞌa te riꞌ xel bꞌik chilaꞌ.
26 A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
Ri tiriko are xkꞌiy loq, xkꞌiy xuqujeꞌ loq ri itzel qꞌayes.
27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol?
Ri aꞌjchakibꞌ xebꞌe rukꞌ ri ajchoqꞌe ri ulew, xkibꞌij che: Ajawxel, ¿la man utz taq ijaꞌ rech tiriko xtik lal? ¿Jas kꞌu che xkꞌiy loq itzel qꞌayes chuxoꞌl?
28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?
Ri ajchoqꞌe ri ulew xubꞌij chike: Are waꞌ ri xubꞌan ri kꞌulel. Ri ajchakibꞌ xkibꞌij: ¿La kaj la keꞌqabꞌoqo kanoq ri itzel qꞌayes?
29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
Ri ajchoqꞌe xubꞌij chike: Man kawaj taj, ri tiriko xuqujeꞌ ri itzel qꞌayes xaq raj junam kekaꞌyik, rukꞌ ta ne jubꞌiqꞌ are kibꞌoq kan ri tiriko.
30 Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
Are katan riꞌ, chiya bꞌe kekꞌiy loq kikobꞌchal. Are kuriq ri qꞌotaj rech yakoj, kꞌa che riꞌ keqilo jachin chike ri itzel qꞌayes xuqujeꞌ jachin chike ri tiriko. Keꞌntaq na bꞌik ajchakibꞌ riꞌ rech nabꞌe kakibꞌoq ri itzel qꞌayes, kakimulij, kꞌa te riꞌ kakiporoj. Xuqujeꞌ kakikꞌam bꞌik ri tiriko, keꞌkiya kanoq pa ri nukꞌolibꞌal.
31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
Ri Jesús xutzijoj chi jun kꞌambꞌejabꞌal noꞌj, xubꞌij: Ri ajawarem rech ri Dios kajunumataj rukꞌ ri jun achi ri xutik jun ijaꞌ rech moxtansia pa ri rulew.
32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak zroste, větší jest nežli jiné byliny, a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
Pune ri ijaꞌ rech moxtansia sibꞌalaj nitzꞌ chikiwach ronojel uwach ijaꞌ, are kakꞌiy loq, sibꞌalaj nim chikiwach konojel ri e qꞌayes ri e tiktalik. Kux na jetaq jun cheꞌ jawjeꞌ kakibꞌan wi ri kisok ri chochiꞌ.
33 Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
Ri Jesús xukoj chi jun kꞌambꞌejabꞌal noꞌj, xubꞌij: Ri ajawarem rech ri Dios kajunumataj rukꞌ ri kꞌaj. Ri ixoq are kuya nitzꞌ chꞌam rukꞌ ri kꞌaj, kasipoj ri kꞌaj rumal ri nitzꞌ chꞌam ri kaya rukꞌ.
34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
Ri Jesús xuya kꞌutuꞌn chike ri winaq rukꞌ kꞌambꞌejabꞌal taq noꞌj, xuqujeꞌ xujunamaj taq ri jastaq rukꞌ nikꞌaj chik.
35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
Jeriꞌ xkꞌulmataj ri xubꞌij loq ri Dios chuchiꞌ ri qꞌalajisal rech ri utzij are xubꞌij: Keꞌnchꞌabꞌej na we winaq riꞌ rukꞌ kꞌambꞌejabꞌal noꞌj, xuqujeꞌ kinbꞌij na jas kel ri jastaq ri xaq xwi ri Dios etaꞌmaninaq are xutik loq ri uwachulew.
36 Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
Ri Jesús xtzalij cho ri ja, xuꞌya kan ri winaq chilaꞌ, ri tijoxelabꞌ xeꞌkibꞌij che: Bꞌij la chaqe jas kel kubꞌij ri kꞌambꞌejabꞌal noꞌj chirij ri itzel qꞌayes ri xtik pa ri ulew.
37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
Ri Jesús xubꞌij: Ri uKꞌojol ri Achi are riꞌ ri katikow ri utz ijaꞌ.
38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
Ri ulew are ri uwachulew, ri utz laj ijaꞌ rech tiriko, aꞌreꞌ ri winaq ri kakinimaj ri taqanik rech ri ajawarem rech ri Dios. Ri ijaꞌ rech ri itzel qꞌayes aꞌreꞌ ri winaq ri kakinimaj ri Itzel.
39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (aiōn g165)
Ri Itzel are xtikow loq ri etzelal cho ri uwachulew. Ri qꞌotaj rech yakoj are ri kꞌisbꞌal qꞌatoj tzij, ri ajchakibꞌ ri keyakow ri tikoꞌn aꞌreꞌ ri rangelibꞌ. (aiōn g165)
Are kabꞌoq ri itzel qꞌayes xuqujeꞌ kaporoxik are kel kubꞌij ri qꞌatoj tzij ri kubꞌan na ri Dios pa kiwiꞌ konojel ri winaq. (aiōn g165)
41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
In ri in uKꞌojol ri Achi, keꞌntaq na bꞌik ri e wangelibꞌ rech keꞌkesaj na bꞌik pa ri ajawarem we konojel ri kakibꞌan etzelal xuqujeꞌ ri keꞌkitaqchiꞌj nikꞌaj winaq chik chubꞌanik mak.
42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
We winaq riꞌ kekꞌyaq na bꞌik kumal ri angelibꞌ pa ri tyoꞌnel qꞌaqꞌ, chilaꞌ kakixiꞌj kꞌu na kibꞌ, koꞌq na, xuqujeꞌ kakiqutꞌutꞌej na kiware.
43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Are kꞌu ri winaq ri keniman che ri Dios, kechuplin na pa ri ajawarem rech ri Tataxel jacha ri kubꞌan ri qꞌij are kachuplinik. We qas kꞌo ixikin chutatabꞌexik, qas chitatabꞌej.
44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí naplněn jsa pro něj, odchází a prodává všecko, což má, a koupí pole to.
Ri ajawarem rech ri Dios kajunumataj rukꞌ ri qꞌinomal ri muqtal kan pa jun ulew, are kariqitaj rumal jun winaq, ri winaq karawaj chi kan junmul. Kꞌa te riꞌ kakiꞌkotik keꞌ chukꞌayixik ronojel ri rulew rech kakwinik kuloqꞌ kan ri ulew rech kakanaj kan rukꞌ ri qꞌinomal ri kꞌo pa we ulew riꞌ.
45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel.
Ri ajawarem rech ri Dios kajunumataj rukꞌ ri jun ajkꞌay ri kuloqꞌ ri abꞌaj ri paqal rajil.
46 Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.
Are kuriq jun abꞌaj ri paqal rajil, kukꞌayij kan ronojel ri kꞌo rukꞌ rech kuloqꞌ ri paqal rajil.
47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře, a ze všelikého plodu shromažďující.
Ri ajawarem rech ri Dios kajunumataj rukꞌ ri jun kꞌat chapbꞌal kar. Ri e chapal taq kar kakikꞌyaq bꞌik ri kꞌat pa ri cho, keꞌkimol ronojel uwach kar.
48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, do nádob, a což bylo zlého, preč zamítali.
Are kanoj ri kꞌat, kakesaj la chuchiꞌ ri jaꞌ, ketꞌuyiꞌ chuqꞌatik ri utz taq kar xuqujeꞌ ri itzel taq kar. Ri utz taq kar keꞌkiyak pa jun chakach, ri itzel taq kar keꞌkikꞌyaq bꞌik.
Jeriꞌ kakꞌulmatajik are kopan ri kꞌisbꞌal qꞌij rech ri uwachulew: Ri angelibꞌ keꞌkiqꞌat na ri utz taq winaq chike ri itzel taq winaq. (aiōn g165)
50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Ri itzel taq winaq kekꞌyaq na bꞌik pa ri tyoꞌnel qꞌaqꞌ, chilaꞌ kakixiꞌj wi na kibꞌ, rumal riꞌ koqꞌ na xuqujeꞌ kakiqutꞌutꞌej na ri kiware.
51 Dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
Ri Jesús xuta chike ri utijoxelabꞌ: ¿La kichꞌobꞌ ix ronojel we kꞌutuꞌn riꞌ? Ri tijoxelabꞌ xkibꞌij: Jeꞌ, kaqachꞌobꞌo.
52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podobný jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
Ri Jesús xubꞌij chike: Ri ajtij rech ri taqanik ri kux utijoxel ri rawajarem ri Dios, je kꞌo ri winaq ajchoqꞌe jun ja ri keꞌ jawjeꞌ ri kuyak wi ri ujastaq, chilaꞌ karesaj wi loq kꞌakꞌ xuqujeꞌ qꞌeꞌl taq jastaq.
53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství ta, bral se odtud.
Are xtoꞌtaj ri Jesús chuyaꞌik ri kꞌutuꞌn rukꞌ ri kꞌambꞌejabꞌal taq noꞌj, xel bꞌik chilaꞌ.
54 A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc?
Xopan pa ri utinimit, xuchapleꞌj uyaꞌik kꞌutuꞌn pa ri Sinagoga. Ri winaq xemayijanik, e kꞌo kꞌu jujun chike xkibꞌij: ¿Jawjeꞌ xretaꞌmaj wi we achi riꞌ ronojel we jastaq riꞌ? E nikꞌaj winaq chik xkibꞌij:
55 Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
Are waꞌ ri Jesús, ukꞌojol ri José ri qolol cheꞌ, are unan ri María, are e rachalal ri Jacobo, ri José, ri Simón xuqujeꞌ ri Judas.
56 A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
Ri e ranabꞌ e kꞌo na waral ¿jas che laꞌ retaꞌm sibꞌalaj kꞌi jastaq, xuqujeꞌ kakwinik kubꞌan mayijabꞌal taq jastaq?
57 I zhoršili se na něm. Ježíš pak řekl jim: Neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém.
Maj kꞌu jun chike ri winaq ri keꞌl chilaꞌ xraj xukꞌamawaꞌj ri ukꞌutuꞌn ri Jesús. Rumal riꞌ, ri Jesús xubꞌij: Jun qꞌalajisal utzij ri Dios kanimax pa ronojel taq ri tinimit, xwi pa ri utinimit xuqujeꞌ pa ri rachoch man kanimax ta wi.
58 I neučinil tu mnoho divů pro nevěru jejich.
E kꞌi winaq man xekojon ta che, rumal riꞌ man kꞌi taj mayijabꞌal taq jastaq xubꞌan pa ri leꞌaj riꞌ.
