< Marek 2 >

1 A opět všel do Kafarnaum po kolikas dnech. I uslyšáno jest, že by doma byl.
Alguns dias depois, Jesus retornou à cidade de Cafarnaum, e a notícia de que ele estava em casa se espalhou.
2 A hned sešlo se jich množství, tak že již nemohli se směstknati ani přede dveřmi. I mluvil jim slovo.
Tantas pessoas se juntaram, que a casa ficou lotada, não havendo espaço nem do lado de fora perto da porta. Enquanto Jesus lhes anunciava a mensagem,
3 Tedy přišli k němu, nesouce šlakem poraženého, kterýž ode čtyř nesen byl.
quatro homens trouxeram um paralítico.
4 A když k němu nemohli přistoupiti pro zástupy, loupali střechu, kdež byl, a probořivše ji, spustili po provazích dolů ložce, na němž ležel šlakem poražený.
No entanto, eles não conseguiam chegar perto de Jesus, por causa da multidão. Então, eles subiram no telhado. Após terem feito um buraco exatamente acima de onde Jesus estava, eles desceram o paralítico, deitado em uma esteira.
5 A vida Ježíš víru jejich, dí šlakem poraženému: Synu, odpouštějí se tobě hříchové tvoji.
Quando Jesus viu a fé que esses homens tinham, disse ao paralítico: “Filho, os seus pecados estão perdoados.”
6 A byli tu někteří z zákonníků, sedíce a myslíce v srdcích svých:
Alguns educadores religiosos que estavam sentados ali pensaram:
7 Co tento tak mluví rouhavě? Kdo můž odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
“Por que ele está falando assim? Ele está insultando a Deus! Quem pode perdoar pecados? Apenas Deus pode fazer isso!”
8 I poznav Ježíš hned duchem svým, že by tak přemyšlovali sami v sobě, řekl jim: Proč o tom přemyšlujete v srdcích svých?
Jesus sabia exatamente o que eles estavam pensando. Ele lhes disse: “Por que vocês estão pensando dessa maneira?
9 Co jest snáze, říci šlakem poraženému: Odpouštějí se tobě hříchové, čili říci: Vstaň, vezmi lože své a choď?
O que é mais fácil? Dizer a um paralítico: ‘Seus pecados estão perdoados,’ ou: ‘Levante-se, pegue a sua esteira e ande’?
10 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, dí šlakem poraženému:
Mas, para mostrar a vocês que o Filho do Homem tem o direito de perdoar pecados,
11 Toběť pravím: Vstaň, a vezmi lože své, a jdi do domu svého.
disse ao paralítico: ‘Levante-se, pegue a sua esteira e vá para casa.’”
12 I vstal hned, a vzav lože své přede všemi, odšel, tak že se děsili všickni, a chválili Boha, řkouce: Nikdy jsme toho neviděli.
Ele ficou em pé, pegou a sua esteira e caminhou na frente de todos que estavam lá. Eles ficaram impressionados e louvaram a Deus, dizendo: “Nós jamais vimos algo assim!”
13 I vyšel opět k moři, a všecken zástup přicházel k němu, i učil je.
Jesus mais uma vez saiu e foi para perto do mar da Galileia, onde ensinava para as multidões que vinham até ele.
14 A pomíjeje, uzřel Léví Alfeova, sedícího na cle. I dí jemu: Poď za mnou. A on vstav, šel za ním.
Conforme caminhava, ele viu Levi, filho de Alfeu, sentado no lugar em que cobrava impostos. Jesus lhe disse: “Siga-me!” Levi se levantou e seguiu Jesus.
15 I stalo se, když seděl Ježíš za stolem v domě jeho, že i publikáni mnozí a hříšníci seděli spolu s Ježíšem a s učedlníky jeho; nebo mnoho jich bylo, a šlo za ním.
Naquela noite, Jesus jantou na casa de Levi. Muitos cobradores de impostos e “pecadores” se juntaram a Jesus e a seus discípulos para a refeição, pois muitos deles seguiram Jesus.
16 Zákonníci pak a farizeové viděvše, že jedl s publikány a s hříšníky, řekli učedlníkům jeho: Což to, že s publikány a hříšníky jí a pije?
Quando os líderes religiosos dos fariseus viram Jesus comendo com essas pessoas, perguntaram aos seus discípulos: “Por que ele come com cobradores de impostos e com pecadores?”
17 To uslyšav Ježíš, dí jim: Nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní. Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Quando Jesus ouviu isso, lhes disse: “Não são as pessoas saudáveis que precisam de um médico, mas, sim, as que estão doentes. Eu não vim para convidar os que vivem uma vida correta, mas os que não vivem assim, ou seja, os pecadores.”
18 Učedlníci pak Janovi a farizejští postívali se. I přišli a řekli jemu: Proč učedlníci Janovi a farizejští postí se, a tvoji učedlníci se nepostí?
Naqueles dias, os discípulos de João Batista e os fariseus estavam jejuando. Alguns deles se aproximaram de Jesus e lhe perguntaram: “Por que os discípulos de João e os fariseus jejuam, mas os seus discípulos não?”
19 I řekl jim Ježíš: Kterakž mohou synové ženichovi postiti se, když jest s nimi ženich? Dokudž mají s sebou ženicha, nemohouť se postiti.
Jesus, então, lhes perguntou: “Os convidados para um casamento jejuam enquanto o noivo está com eles? Não, enquanto o noivo está presente eles não podem jejuar.
20 Ale přijdouť dnové, když od nich odjat bude ženich, a tehdáž se budou postiti v těch dnech.
Mas, virá o dia quando o noivo se afastará e, então, eles jejuarão.
21 Ano žádný záplaty sukna nového nepřišívá k rouchu starému; jinak odtrhne ta záplata nová od starého, i bývá větší díra.
Ninguém coloca um retalho de pano novo em uma roupa velha. Caso contrário, o retalho encolheria e aumentaria o rasgo da roupa.
22 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; jinak rozpučí nové víno nádoby, a víno se vyleje, a nádoby se pokazí. Ale víno nové má lito býti do nádob nových.
Ninguém também coloca vinho novo em odres velhos. Se alguém fizer isso, os recipientes de couro arrebentam e se perdem tanto o vinho quanto os recipientes. Definitivamente, não. Vinho novo deve ser colocado em recipientes de couro novos.”
23 I stalo se, že šel Ježíš v sobotu skrze obilí, i počali učedlníci jeho, cestou jdouce, vymínati klasy.
No sábado, enquanto Jesus caminhava pelos campos de trigo, os seus discípulos começaram a colher espigas, enquanto andavam.
24 Tedy farizeové řekli jemu: Pohleď, coť dělají v sobotu, čehož nenáleží.
Os fariseus perguntaram a Jesus: “Veja! Por que eles estão fazendo o que não é permitido aos sábados?”
25 I řekl jim: Nikdy-liž jste nečtli, co učinil David, když nouze byla, a lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jesus lhes perguntou: “Vocês não leram o que Davi fez quando ele e seus homens estavam famintos e necessitados?
26 Kterak všel do domu Božího za Abiatara nejvyššího kněze, a jedl chleby posvátné, (jichž neslušelo jísti než samým kněžím, ) a dal i těm, kteříž s ním byli?
Ele foi à casa de Deus, quando Abiatar era o grande sacerdote, e comeu os pães oferecidos a Deus, que ninguém tem permissão para comer, a não ser os sacerdotes, e também deixou que seus homens comessem os pães.”
27 I pravil jim: Sobota pro člověka učiněna jest, a ne člověk pro sobotu.
Ele lhes disse: “O sábado foi feito para servir a vocês e, não, para que vocês sirvam ao sábado.
28 Protož Syn člověka jest pánem také i soboty.
Pois, o Filho do Homem é o Senhor até mesmo do sábado.”

< Marek 2 >