Lukáš 20
1 I stalo se těch dnů v jeden den, když on učil lid v chrámě, a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákonníci s staršími.
Jun qꞌijal are tajin kuya kꞌutuꞌn ri Jesús pa ri Templo chirij ri utz laj taq tzij, xeqet rukꞌ ri kꞌamal taq bꞌe ke ri e chꞌawenelabꞌ cho ri Dios pa kiwiꞌ ri winaq, ri aꞌjtijabꞌ xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe.
2 I řekli jemu: pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo jest ten, kterýž tobě tuto moc dal?
Xkibꞌij che: ¿Jachin at taqowinaq chubꞌanik waꞌ we riꞌ? ¿Jachin yoꞌwinaq kwinem chawe?
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc; protož pověztež mi:
Ri Jesús xubꞌij chike: Ri in xuqujeꞌ kinbꞌan jun kꞌotbꞌal chiꞌ chiꞌwe, chibꞌij chwe:
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
Ri qasanaꞌ ri xubꞌan ri Juan ¿la jun taqanik rech achi o rech ri Dios?
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Xkitzijobꞌej kꞌu rij, xkibꞌij kꞌut: We kaqabꞌij chi rech ri Dios, ¿jas kꞌu che man xikoj taj, kacha laꞌ chaqe?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; nebo cele tak drží, že Jan jest prorok.
We kꞌu kaqabꞌij chi rech achi, kujkibꞌan che abꞌaj laꞌ le winaq, rumal ketaꞌm chi ri Juan are jun qꞌalajisal utzij ri Dios.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud byl.
Xaq jeriꞌ xeꞌkibꞌij che: Man qetaꞌm taj jawjeꞌ upetik wi.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Xubꞌij kꞌu ri Jesús chike: Man kinbꞌij ta xuqujeꞌ in jachin yoꞌwinaq kwinem chwe chubꞌanik wa we jastaq riꞌ.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšel přes pole na dlouhé časy.
Ri Jesús xutzijoj we jun kꞌambꞌejabꞌal noꞌj chike ri winaq: Kꞌo jun achi xutik uvas pa jun ulew, xuya kꞌu kan ri ulew pa qajik chike nikꞌaj winaq rumal xeꞌ pa jun naj laj utaqkil.
10 A v čas slušný poslal k těm vinařům služebníka, aby užitek z vinice dali jemu. Ti pak vinaři zmrskavše jej, pustili prázdného.
Are kꞌu xuriq ri qꞌotaj rech yakoj, xutaq bꞌik jun rajchak kukꞌ ri ajtikolobꞌ rech kuta rech ri xwachinik. Are kꞌu ri ajtikolobꞌ xkichꞌayo, kꞌa te riꞌ xkitaq bꞌik cho rachoch, maj jas xkiya bꞌik che.
11 I poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Ri ajchoqꞌe ri ulew xutaq chi bꞌik jun ajchak kukꞌ xkichꞌey xuqujeꞌ loq, xuqujeꞌ maj xkiya loq che.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Xutaq chi kꞌu bꞌik jun urox ajchak kukꞌ, xkesaj kꞌu loq pa ri ulew, xkibꞌan loq kꞌax che.
13 Tedy řekl pán té vinice: Co učiním? Pošli svého milého syna. Snad když toho uzří, ustýdnou se.
Are kꞌu ri ajchoqꞌe ri ulew xubꞌij: “¿Jas ta kꞌu kinbꞌano? Kintaq na bꞌik ri nukꞌojol, kakinimaj waꞌ areꞌ.”
14 Ale vinaři uzřevše jej, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, aby naše bylo to dědictví.
Ri ajchakibꞌ are xkilo, xkitzijobꞌej rij, xkibꞌij: “Are waꞌ kechꞌabꞌen kan ri ulew, qakamisaj” xechaꞌ, “rech keqechabꞌej kan le ulew.”
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali. Což tedy učiní jim pán té vinice?
Xaq jeriꞌ xkesaj loq pa ri ulew kꞌa te riꞌ xkikamisaj. ¿Jas kubꞌan ri ajchoqꞌe ri ulew chike we ajchakibꞌ riꞌ?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Kukꞌis pa kiwiꞌ ri ajchakibꞌ are katzalij loq, kꞌa te riꞌ kuya chi kan ri ulew chike nikꞌaj winaq chik. Are xkita ri winaq xkibꞌij: Kꞌo ta bꞌa ne wi mat karaj ri Dios.
17 Ale on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli stavitelé, ten učiněn jest v hlavu úhelní?
Ri Jesús ko xuꞌkaꞌyej ri winaq, xubꞌij: ¿Jas kꞌu kel waꞌ ri tzꞌibꞌatalik ri kubꞌij: Ri abꞌaj ri xketzelaj uwach ri e yakol taq ja, xux na ri abꞌaj ri qas kꞌo kutayij chikiwach ri nikꞌaj abꞌaj chik?
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Xapachin ri katzaq puꞌwiꞌ ri abꞌaj riꞌ kamuchuꞌlitajik, xuqujeꞌ kajaqꞌin ri winaq we katzaq we abꞌaj riꞌ chirij.
19 I hledali přední kněží a zákonníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Are xkinabꞌej ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik xuqujeꞌ ri e kꞌamal taq bꞌe ke ri chꞌawenelabꞌ cho ri Dios chi aꞌreꞌ xtzijox kij pa ri kꞌambꞌejabꞌal noꞌj, xkaj xkiqꞌat tzij puꞌwiꞌ ri Jesús, xkixiꞌj kꞌu kibꞌ chikiwach ri winaq rech ri tinimit.
20 Tedy střehouce ho, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Xaq jeriꞌ xeꞌkitaq bꞌik winaq ri kakijaluj chi nimaꞌq kibꞌanik, rech kakikoj jun kꞌambꞌejabꞌal pa ubꞌe ri Jesús rech rukꞌ riꞌ kekwinik kakikꞌam bꞌik cho ri qꞌatal tzij.
21 I otázali se ho, řkouce: Mistře, víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Ri winaq ri xetaq bꞌik xkibꞌij: Ajtij, qetaꞌm chi sukꞌ ronojel ri kabꞌij la, xuqujeꞌ ri kakꞌut la xuqujeꞌ man kaqꞌat ta la tzij pa kiwiꞌ ri winaq rumal ri kekaꞌyik, xane qas are wi kakꞌut la ri bꞌe rukꞌ ri Dios.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
¿La yaꞌtal chaqe kaqatoj alkabal che ri César o man yaꞌtal taj?
23 Ale porozuměv chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Ri Jesús kꞌut xuchꞌobꞌ ri itzel taq kichomabꞌal, rumal riꞌ xubꞌij chike:
24 Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
Chikꞌutumpe jun pwaq kech ri aꞌj Roma chinuwach. ¿Jachin ajchoqꞌe we palajaj xuqujeꞌ we tzꞌibꞌ we kꞌo choch? Rech ri César, xecha ri winaq.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu.
Ri Jesús xubꞌij chike: Chiya che ri César ri rech ri César, xuqujeꞌ chiya che ri Dios ri rech ri Dios.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Man xekwin ta kꞌut xkikoj kꞌaꞌmabꞌal pa ri ubꞌe, rukꞌ ri kubꞌij chike ri winaq, xemayijanik are xkita ri tzalibꞌal uwach ri xubꞌij chike, xaq jeriꞌ maj chi jas xkibꞌij.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Are kꞌu ri e saduceos, ri kakibꞌij chi maj kꞌastajibꞌal wach, xeqet chuxukut ri Jesús, xkibꞌij we kꞌulmatajik che:
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
Ajtij, ri Moisés kukꞌut chiqawach pa ri wuj ri xutzꞌibꞌaj chi we kakam jun achi, maj kan ralkꞌwaꞌl rukꞌ ri rixoqil, choqꞌaqꞌ wi chi ri rachalal we achi riꞌ kakꞌuliꞌ rukꞌ ri ixoq ri xya kanoq rech kekꞌojiꞌ rijaꞌl ri rachalal ri xkamik.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
E kꞌo kꞌu e wuqubꞌ achyabꞌ alaxik. Ri nabꞌe xkꞌuliꞌk, xa kꞌu e maj ralkꞌwaꞌl xekꞌojiꞌ kan rukꞌ ri rixoqil.
30 I pojal druhý tu ženu, a umřel i ten bez dětí.
Ri ukabꞌ xkꞌuliꞌ rukꞌ ri rixoqil ri rachalal, xuqujeꞌ maj e ralkꞌwaꞌl xekꞌojiꞌ kan rukꞌ ri ixoq
31 Potom třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše dětí, zemřeli.
Ri urox achi xuqujeꞌ xkꞌuliꞌ rukꞌ ri malkaꞌn ixoq maj xuqujeꞌ ralkꞌwaꞌl xekꞌojiꞌ rukꞌ, jeriꞌ xkibꞌan ri e wuqubꞌ alaxik. Konojel xekꞌuliꞌ rukꞌ ri ixoq, xa kꞌu maj kalkꞌwaꞌl xekꞌojiꞌ kan rukꞌ ri ixoq.
32 Nejposléze po všech umřela i ta žena.
Kꞌisbꞌal kꞌu rech, xkam xuqujeꞌ ri ixoq.
33 Protož při vzkříšení, kterého z nich bude ta žena, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Are kꞌu kuriq ri qꞌij rech kꞌastajibꞌal ¿jachin chike ri e wuqubꞌ alaxik karachajilaj na ri ixoq, rumal chi konojel ri e wuqubꞌ achyabꞌ xekꞌuliꞌ rukꞌ?
Ri Jesús xubꞌij chike: Ri winaq rech ri uwachulew kekꞌuliꞌ xuqujeꞌ kakiya kibꞌ pa taq kꞌulanem. (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti nebudou ani vdávati. (aiōn g165)
Are kꞌu ri yaꞌtal chike kekꞌastaj na rech kekꞌojiꞌ pa ri jun alik kꞌaslemal ri kape na, ri winaq riꞌ man kekꞌuliꞌ taj xuqujeꞌ man keya taj pa kꞌulanem. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Man kekam taj xuqujeꞌ je kuꞌx na jetaq ri angelibꞌ, e ralkꞌwaꞌl ri Dios rumal yaꞌtal bꞌe chike kekꞌastaj na, jun qꞌijal.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým, a Bohem Izákovým, a Bohem Jákobovým.
Pa ri uwuj ri Moisés jawjeꞌ ri xkꞌut wi choch ri kꞌix ri kajinow pa qꞌaqꞌ, kuqꞌalajisaj chi ri e kaminaqibꞌ kekꞌastaj na, rumal kubꞌij che ri Ajawxel, chi are kiDios ri Abraham, ri Isaac xuqujeꞌ ri Jacob.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
Ri Dios man kiDios ta kaminaqibꞌ, xane kiDios e kꞌaslik winaq, konojel e kꞌaslik cho areꞌ.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákonníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
E jujun kꞌut chike ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik xkibꞌij che ri Jesús: Sibꞌalaj utz ri xbꞌij la ajtij.
40 I nesměli se jeho na nic více tázati.
Maj chi kꞌu jun xkꞌotow uchiꞌ ri Jesús.
41 Řekl pak jim: Kterak praví Krista býti synem Davidovým?
Ri Jesús kꞌut xukꞌot kichiꞌ ri winaq xubꞌij: ¿Jas che kibꞌij chi ri Cristo Ralkꞌwaꞌl ri David?
42 A sám David praví v knize žalmů: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Are ri David xtzꞌibꞌan pa ri wuj rech Salmos: Ri Dios xubꞌij che ri wAjaw: Chattꞌuyul pa ri nuwiqiqꞌabꞌ.
43 Ažť položím nepřátely tvé v podnož noh tvých?
Kꞌa katchꞌeken na chike ri akꞌulel xuqujeꞌ kekꞌojiꞌ na xeꞌ raqan aqꞌabꞌ.
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
We ri David kubꞌij wAjaw che, ¿jas kꞌu che riꞌ kubꞌij ukꞌojol che?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Are tajin katatabꞌex ri Jesús kumal ri winaq, xubꞌij chike ri utijoxelabꞌ:
46 Varujte se zákonníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše, a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách, a první místo na večeřích.
Chichajij iwibꞌ chike ri aꞌjtijabꞌ rech ri taqanik. Ri aꞌre utz kakinaꞌo kewaꞌkat rukꞌ ri katzꞌyaq ri sibꞌalaj kachuplinik, xuqujeꞌ sibꞌalaj jeꞌl chike kaya rutzil kiwach pa taq ri kꞌayibꞌal, xuqujeꞌ kakichaꞌ ri jeꞌl laj taq kꞌolibꞌal pa taq ri Sinagoga, xuqujeꞌ kakichaꞌ ri jeꞌl laj taq kꞌolibꞌal pa taq ri nimaqꞌij.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Utz xuqujeꞌ kakinaꞌo kakimaj ri e kachoch xuqujeꞌ ri kimebꞌail ri e malkaꞌnibꞌ, kakibꞌan xuqujeꞌ naj taq chꞌawem rech ketatabꞌex kumal nikꞌaj winaq chik rumal riꞌ nim kꞌax kape na pa kiwiꞌ.
