Lukáš 19
1 A všed, bral se přes Jericho.
AND entering into Jericho, he passed through.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
And there was a person whose name was Zaccheus, and he was a principal farmer of the taxes, and the man was rich.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
And he was desirous to have a sight of Jesus, what sort of person he was; and he could not, because of the crowd, for he was short of stature.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; nebo tudy měl jíti.
So running before, he climbed up a sycamore-tree, in order to get a sight of him: for he was about to pass that way.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
And when he was come to the spot, Jesus looking up, saw him, and said to him, Zaccheus, come down speedily; for to-day I must abide at thy house.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
And he hastened to come down, and entertained him gladly.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
And when they all saw it, they murmured, saying, That he is gone to lodge with a man, a notorious sinner.
8 Stoje pak Zacheus, řekl Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Then Zaccheus standing up, said unto the Lord, Behold, the half of my goods, Lord, I give unto the poor; and if I have got any thing from any man, by laying false informations, I am ready to restore fourfold.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, proto že i on jest syn Abrahamův.
Then said Jesus unto him, To-day is salvation come to this house, because that he also is a son of Abraham.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
For the Son of man is come to seek and to save that which was lost.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, proto že byl blízko od Jeruzaléma, a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
And as they were hearkening to these things, he proceeded on, and spake a parable, because he was nigh to Jerusalem, and they supposed that immediately the kingdom of God would openly appear.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království, a zase se navrátil.
He said therefore, A certain man of noble family went into a distant region, to receive for himself a kingdom, and to return.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
And calling his ten servants, he gave them ten manehs, and said unto them, Employ yourselves in traffic, till I come back.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
But his citizens hated him, and sent an embassy after him, saying, We will not have this man to rule over us.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, že rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
And it came to pass, at his return, after receiving the kingdom, that he ordered the servants to be called, to whom he had given the money, that he might know what every one had gained by his traffic.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Then came the first, and said, Sir, thy maneh has gained ten manehs.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
And he said unto him, Well done, good servant: because thou hast been faithful in the least matter, hold thou dominion over ten cities.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
And the second came, saying, Lord, thy maneh hath gained five manehs.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Then said he also to this man, Be thou also over five cities.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
And another came, saying, Master, there is thy maneh, which I have kept wrapt up in a napkin:
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
for I was afraid of thee, because thou art an austere man: thou takest up where thou hadst laid nothing down, and reapest where thou didst not sow.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
And he said to him, Out of thine own mouth will I judge thee, thou wicked servant. Thou knewest that I am an austere man, taking up what I laid not down, and reaping what I did not sow;
23 I proč jsi tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s užitky.
why then gavest thou not my money to the bank, so when I came I might have required it with interest?
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
And he said to those who stood by, Take from him the maneh, and give it to him who hath the ten manehs.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
(And they say unto him, Sir, he hath ten manehs.)
26 Jistě pravím vám: Že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
For I say unto you, That to every one who hath, shall more be given; but from him that hath not, even that which he hath shall be taken away from him.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem, a zmordujte přede mnou.
But as for these enemies of mine, who would not that I should reign over them, bring them hither, and slay them before me.
28 To pověděv, šel napřed, vstupuje k Jeruzalému.
And having thus spoken, he proceeded forward, going up to Jerusalem.
29 I stalo se, když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
And it came to pass, as he drew near to Bethphage and Bethany, to the mount called the mount of Olives, he sent two of his disciples,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhož vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němž nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
saying, Go into the opposite village; in which, as ye are at the entrance, ye will find a foal tied, on which no man hath ever yet sat: loose, and bring him.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč odvazujete, tak díte jemu: Proto že Pán ho potřebuje.
And if any man ask you, Why ye loose it? thus shall ye say to him, That the Lord hath need of him.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli, jakž jim byl pověděl.
Then they who were sent, going, found it just as he had described to them.
33 A když odvazovali to oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
And as they were untying the foal, the owners of it said to them, Why loose ye the foal?
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
And they said, The Lord hath need of him.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na to oslátko, vsadili na ně Ježíše.
And they brought him to Jesus: and throwing their cloaks on the foal, they set Jesus thereon.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
And as he went, they spread under him their garments on the road.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
And when he was now approaching, at the descent of the mount of Olives, the whole multitude of the disciples rejoicing began to praise God with a loud voice for all the miracles which they had seen;
38 Řkouce: Požehnaný král, kterýž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
saying, Blessed is the King, who cometh in the name of the Lord: peace in heaven, and glory in the highest.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli jemu: Mistře, potresci učedlníků svých.
And some of the Pharisees from the crowd said unto him, Master, reprove thy disciples.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kamení hned bude volati.
And he replying said to them. I tell you that, should these be silent, the very stones would cry out.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
And as he drew near, beholding the city, he wept over it,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly, ale skrytoť jest to nyní před očima tvýma.
saying, Oh that thou hadst known, even in this thy day, the things that are for thy peace! but now they are hid from thine eyes.
43 Nebo přijdou na tě dnové, obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
For the days will come upon thee, when thy enemies shall cast up a trench around thee, and encircle thee about, and straiten thee on every side,
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé v tobě, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, proto že jsi nepoznalo času navštívení svého.
and will dash thee on the ground, and thy children within thee; and will not leave in thee one stone upon another: because thou knewest not the season of thy visitation.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
And entering into the temple, he began to cast out those who sold and bought in the temple;
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
saying unto them, It is written, My house is the house of prayer: but ye have made it a den of robbers.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákonníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
And he continued daily teaching in the temple. Then the chief priests and the scribes sought to destroy him, with the heads of the people,
48 Ale nenalezli, co by učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
but did not discover how they could do any thing: for all the people attentively hung on his lips.
