Jan 8
1 Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
THEN Jesus went to the mount of Olives.
2 Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. I posadiv se, učil je.
But early in the morning he came again to the temple, and all the people came to him; and sitting down he taught them.
3 I přivedli k němu zákonníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou, a postavivše ji v prostředku,
Then the scribes and Pharisees brought to him a woman caught in adultery; and placing her in the midst,
4 Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
they say unto him, Master, this woman was caught in adultery, in the very act.
5 A v zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
Now Moses in the law commanded, that such women should be stoned: therefore what sayest thou?
6 A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
But this they said, trying to entrap him, that they might have ground of accusation against him. But Jesus stooping down, with his finger wrote on the ground.
7 A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
Now when they continued questioning him, raising himself up, he said to them, Let the person who is sinless among you, first cast a stone at her.
8 A opět schýliv se, psal na zemi.
And again stooping down, he wrote on the ground.
9 A oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci.
But when they heard him, and felt the conviction of their conscience, they slunk away one by one, beginning from the elders to the last: so Jesus was left alone, with the woman standing in the midst.
10 A pozdvih se Ježíš, a žádného neviděv, než tu ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
Then Jesus raising himself up, and seeing no person but the woman, said unto her, Woman, where are these thine accusers? hath no man condemned thee?
11 Kteráž řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
She said, No man, Lord. Then said Jesus unto her, Neither do I condemn thee: go, and sin no more.
12 Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem světlo světa. Kdož mne následuje, nebude choditi v temnostech, ale bude míti světlo života.
Then spake Jesus again to them, saying, I am the light of the world: he that followeth me shall not walk in darkness, but shall have the light of life.
13 I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
The Pharisees said to him, Thou bearest witness of thyself; thy witness is not true.
14 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel, a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, aneb kam jdu.
Jesus answered and said to them, Though I do bear witness of myself, my witness is true: for I know whence I came, and whither I am going; but ye know not whence I come, nor whither I am going.
15 Vy podlé těla soudíte, já nesoudím žádného.
Ye judge after the flesh; I judge no man.
16 A bychť pak i já soudil, soud můj jest pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
But though I should judge, my judgment is true: for I am not alone, but I and the Father who sent me.
17 A v zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
Now even in your law it is written, that the testimony of two men is true.
18 Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
I am a witness for myself, and the Father who sent me beareth witness of me.
19 Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
Then said they to him, Where is thy father? Jesus answered, Ye neither know me, nor my Father: if ye had known me, ye would have known my Father also.
20 Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
These words spake Jesus in the treasury, as he taught in the temple: and no person apprehended him; for his hour was not yet come.
21 I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu svém zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
Then spake Jesus again to them, I am going away, and ye shall seek me, and shall die in your sin: whither I am going ye cannot come.
22 I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
The Jews said therefore, Will he kill himself? because he said, Whither I go, ye cannot come.
23 I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
And he said to them, Ye are from those beneath; I am from those above: ye are of this world; I am not of this world.
24 Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších svých.
I said therefore unto you, that ye shall die in your sins: for if ye believe not that I am, ye shall die in your sins.
25 I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což z počátku pravím vám.
They said, therefore to him, Who art thou? And Jesus said to them, Assuredly the same as I am telling you.
26 Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
I have many things to speak and to decide concerning you: but he that sent me is true; and the things which I have heard from him I speak to the world.
27 Ale neporozuměli, že by o Otci pravil jim.
They knew not that he spake to them of the Father.
28 Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, tak mluvím.
Then said Jesus to them, When ye shall have lifted up on high the Son of man, then shall ye know that I am, and of myself have I done nothing; but as the Father hath instructed me, so I speak.
29 A ten, kterýž mne poslal, se mnou jest. Neopustilť mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
And he that sent me is with me: the Father hath not left me alone; because I always do the things acceptable to him.
30 Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
As he spake these words, many believed on him.
31 Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
Then said Jesus to those Jews who believed on him, If ye abide in my word, assuredly ye are my disciples;
32 A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
and ye shall know the truth, and the truth shall make you free.
33 I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: že svobodní budete?
They answered him, We are Abraham’s seed, and never were in bondage to any man: how sayest thou, That we shall be made free?
34 Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
Jesus answered them, Verily, verily, I say unto you, That every one who committeth sin is the slave of sin.
But the slave abideth not in the family for ever: but the son abideth for ever. (aiōn g165)
36 Protož jestližeť vás Syn vysvobodí, právě svobodní budete.
If the Son therefore make you free, ye will be truly free.
37 Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabiti; nebo řeč má nemá místa u vás.
I know that ye are Abraham’s seed; yet ye seek to kill me, because my word has no place in you.
38 Já, což jsem viděl u Otce svého, mluvím; i vy tedy, co jste viděli u otce svého, činíte.
I speak what I have seen with my Father: and ye do therefore what ye have seen with your father.
39 Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
They answered and said unto him, Our Father is Abraham. Jesus saith unto them, If ye were the children of Abraham, ye would have done the works of Abraham.
40 Ale nyní hledáte mne zabiti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť Abraham nečinil.
But now ye seek to kill me, a man who hath told you the truth, which I have heard from God. Abraham did not so.
41 Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, Boha.
Ye do the works of your father. They said unto him, We are not born of whoredom; we have one Father, even God.
42 Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
Then said Jesus unto them, If God was your Father, ye would have loved me: for I came out from God, and I am coming; neither indeed came I of myself, but he hath sent me.
43 Proč mluvení mého nechápáte? Proto že slyšeti nemůžete řeči mé.
Wherefore do ye not understand my speech? because ye cannot hear my word.
44 Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce svého chcete činiti. On byl vražedlník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
Ye are of your father the devil, and the lusts of your father ye will practise. He was a murderer from the beginning, and stood not fast in the truth, because truth was not in him. When he speaketh a lie, he speaketh what is peculiarly his own: for he is a liar, and the father of it.
45 Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
But because I tell you the truth, ye believe me not.
46 Kdo z vás uviní mne z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
Which of you can convict me of sin? Now if I speak the truth, why do ye not believe me?
47 Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
He that is of God heareth the words of God: ye therefore do not hear him, because ye are not of God.
48 Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
Then answered the Jews, and said to him, Do we not rightly affirm, that thou art a Samaritan, and hast a devil?
49 Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
Jesus answered, I have not a devil; but I honour my Father, and ye dishonour me.
50 Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
But I seek not my own glory: there is one that seeketh and judgeth.
Verily, verily, I say unto you, If any man observe my saying, he shall never see death to all eternity. (aiōn g165)
52 Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
Then said the Jews to him, Now we know that thou hast a devil. Abraham is dead, and the prophets; and thou sayest, If any man observe my word, he shall never taste of death to eternity. (aiōn g165)
53 Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli. Kým ty se činíš?
Art thou greater than our father Abraham, who is dead? and the prophets are dead: whom makest thou thyself?
54 Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť Otec můj, kterýž mne chválí, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
Jesus answered, If I assume glory to myself, my glory is nothing: it is the Father who glorifies me; of whom ye say, that he is your God:
55 Ale nepoznali jste ho, já pak jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
yet have ye not known him; but I know him: and if I should say, that I know him not, I should be like you, a liar: but I know him, and observe his word.
56 Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
Your father Abraham exulted for joy that he should see this day of mine: and saw it, and rejoiced.
57 Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
Then said the Jews unto him, Thou hast not yet reached the age of fifty, and hast thou seen Abraham?
58 Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prvé nežli Abraham byl, já jsem.
Jesus said unto them, Before Abraham had a being, I Am.
59 I zchápali kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak odšel.
Then took they up stones to hurl at him: but Jesus was hid, and went out of the temple, passing through the midst of them, and so went away.
