Jób 32
1 A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
Forsothe these thre men leften of to answere Joob, for he semyde a iust man to hem.
2 Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
And Helyu, the sone of Barachel Buzites, of the kynrede of Ram, was wrooth, and hadde indignacioun; forsothe he was wrooth ayens Joob, for he seide hym silf to be iust bifor God.
3 Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
Sotheli Helyu hadde indignacioun ayens the thre frendis of hym, for thei hadden not founde resonable answere, but oneli hadde condempned Joob.
4 Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
Therfor Helyu abood Joob spekynge, for thei, that spaken, weren eldere men.
5 Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
But whanne he hadde seyn, that thre men myyten not answere, he was wrooth greetly.
6 I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
And Helyu, the sone of Barachel Buzites, answeride, and seyde, Y am yongere in tyme, sotheli ye ben eldere; therfor with heed holdun doun Y dredde to schewe to you my sentence.
7 Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
For Y hopide that lengere age schulde speke, and that the multitude of yeeris schulden teche wisdom.
8 Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
But as Y se, spirit is in men, and the enspiryng `ether reuelacioun, of Almyyti God yyueth vndurstondyng.
9 Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
Men of long lijf ben not wise, and elde men vndurstonden not doom.
10 A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
Therfor Y schal seie, Here ye me, and Y also schal schewe my kunnyng to you.
11 Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
For Y abood youre wordis, Y herde youre prudence, as long as ye dispuytiden in youre wordis.
12 A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
And as long as Y gesside you to seie ony thing, Y bihelde; but as Y se, `noon is of you, that may repreue Joob, and answere to hise wordis;
13 Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
lest perauenture ye seien, We han founde wisdom; God, and not man, hath cast hym awei.
14 Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
Joob spak no thing to me, and Y not bi youre wordis schal answere hym.
15 Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
Thei dredden, and answeriden no more, and token awei speche fro hem silf.
16 Čekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
Therfor for Y abood, and thei spaken not, thei stoden, and answeriden no more; also Y schal answere my part,
17 Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
and Y schal schewe my kunnyng.
18 Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
For Y am ful of wordis, and the spirit of my wombe, `that is, mynde, constreyneth me.
19 Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
Lo! my wombe is as must with out `spigot, ether a ventyng, that brekith newe vessels.
20 Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
Y schal speke, and brethe ayen a litil; Y schal opene my lippis, and Y schal answere.
21 Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
Y schal not take the persoone of man, and Y schal not make God euene to man.
22 Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
For Y woot not hou long Y schal abide, and if my Makere take me awei `after a litil tyme.
