< Jób 27 >
1 Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
E proseguiu Job em proferir o seu dito, e disse:
2 Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
Vive Deus, que desviou a minha causa, e o Todo-poderoso, que amargurou a minha alma.
3 Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
Que, enquanto em mim houver alento, e o sopro de Deus nos meus narizes,
4 Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
Não falarão os meus lábios iniquidade, nem a minha língua pronunciará engano.
5 Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
Longe de mim que eu vos justifique: até que eu expire, nunca apartarei de mim a minha sinceridade.
6 Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
A minha justiça me apegarei e não a largarei: não me remorderá o meu coração em toda a minha vida.
7 Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
Seja como o ímpio o meu inimigo, e o que se levantar contra mim como o perverso.
8 Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
Porque qual será a esperança do hipócrita, havendo sido ávaro, quando Deus lhe arrancar a sua alma?
9 Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
Porventura Deus ouvirá o seu clamor, sobrevindo-lhe a tribulação?
10 Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
Ou deleitar-se-á no Todo-poderoso? ou invocará a Deus em todo o tempo?
11 Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
Ensinar-vos-ei acerca da mão de Deus, e não vos encobrirei o que está com o Todo-poderoso.
12 Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
Eis que todos vós já o vistes: porque pois vos desvaneceis na vossa vaidade?
13 Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
Esta pois é a porção do homem ímpio para com Deus, e a herança, que os tiranos receberão do Todo-poderoso.
14 Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
Se os seus filhos se multiplicarem, será para a espada, e os seus renovos se não fartarão de pão.
15 Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
Os que ficarem dele na morte serão enterrados, e as suas viúvas não chorarão.
16 Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
Se amontoar prata como pó, e aparelhar vestidos como lodo;
17 Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
Ele os aparelhará, porém o justo os vestirá, e o inocente repartirá a prata.
18 Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
E edificará a sua casa como a traça, e como o guarda que faz a cabana.
19 Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
Rico se deita, e não será recolhido: seus olhos abre, e ele não será.
20 Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
Pavores se apoderam dele como águas: de noite o arrebatará a tempestade.
21 Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
O vento oriental o levará, e ir-se-á, e o tempestuoso o arrebatará do seu lugar.
22 Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
E Deus lançará isto sobre ele, e não lhe poupará; irá fugindo da sua mão.
23 Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
Cada um baterá contra ele as palmas das mãos, e do seu lugar o assobiará.