Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Lo! myn iye siy alle thingis, and myn eere herde; and Y vndurstood alle thingis.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Euene with youre kunnyng also Y kan, and Y am not lowere than ye.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
But netheles Y schal speke to Almyyti God, and Y coueite to dispute with God;
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
and firste Y schewe you makeris of leesyng, and louyeris of weyward techyngis.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
And `Y wolde that ye weren stille, that ye weren gessid to be wise men.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Therfor here ye my chastisyngis; and perseyue ye the doom of my lippis.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Whether God hath nede to youre leesyng, that ye speke gilis for hym?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Whether ye taken his face, and enforsen to deme for God?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Ethir it schal plese hym, fro whom no thing mai be hid? Whether he as a man schal be disseyued with youre falsnessis?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He schal repreue you; for ye taken his face in hiddlis.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Anoon as he schal stire hym, he schal disturble you; and his drede schal falle on you.
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Youre mynde schal be comparisound to aische; and youre nollis schulen be dryuun in to clei.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Be ye stille a litil, that Y speke, what euer thing the mynde hath schewid to me.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Whi to-rende Y my fleischis with my teeth, and bere my lijf in myn hondis?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Yhe, thouy God sleeth me, Y schal hope in hym; netheles Y schal preue my weies in his siyt.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
And he schal be my sauyour; for whi ech ypocrite schal not come in his siyt.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Here ye my word, and perseyue ye with eeris derke and harde figuratif spechis.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Yf Y schal be demed, Y woot that Y schal be foundun iust.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who is he that is demed with me? Come he; whi am Y stille, and am wastid?
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Do thou not to me twei thingis oneli; and thanne Y schal not be hid fro thi face.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Make thin hond fer fro me; and thi drede make not me aferd.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Clepe thou me, and Y schal answere thee; ethir certis Y schal speke, and thou schalt answere me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Hou grete synnes and wickidnessis haue Y? Schewe thou to me my felonyes, and trespassis.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Whi hidist thou thi face, and demest me thin enemy?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Thou schewist thi myyt ayens a leef, which is rauyschid with the wynd; and thou pursuest drye stobil.
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For thou writist bitternessis ayens me; and wolt waste me with the synnes of my yong wexynge age.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Thou hast set my foot in a stok, and thou hast kept alle my pathis; and thou hast biholde the steppis of my feet.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
And Y schal be wastid as rot, and as a cloth, which is etun of a mouyte.
