Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
See, my eye has seen all this; my ear has heard and understood it.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
What you know, the same I also know; I am not inferior to you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
However, I would rather speak with the Almighty; I wish to reason with God.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
But you whitewash the truth with lies; you are all physicians of no value.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Oh, that you would altogether hold your peace! That would be your wisdom.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Hear now my own reasoning; listen to the pleading of my own lips.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Will you speak unrighteously for God, and will you talk deceitfully for him?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Will you show him partiality? Will you argue the case for God?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Will it be good for you when he searches you out? Could you deceive him as you might deceive men?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He would surely reprove you if in secret you showed partiality.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Will not his majesty terrify you, and the dread of him fall upon you?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Your memorable sayings are proverbs made of ashes; your defenses are defenses made of clay.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Hold your peace, let me alone, so that I may speak, let come what may on me.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
I will take my own flesh in my teeth; I will take my life in my hands.
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
See, if he kills me, I will have no hope left; nevertheless, I will defend my ways before him.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
This will be the reason for my deliverance, for no godless person would come before him.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
God, listen carefully to my speech; let my declaration come to your ears.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
See now, I have set my defense in order; I know that I am innocent.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who is the one who would argue against me in court? If you came to do so, and if I were proved wrong, then I would be silent and give up my life.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
God, do only two things for me, and then I will not hide myself from your face:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
withdraw your oppressive hand from me, and do not let your terrors make me afraid.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Then call me, and I will answer; or let me speak to you, and you answer me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
How many are my iniquities and sins? Let me know my transgression and my sin.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Why do you hide your face from me and treat me like your enemy?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Will you persecute a driven leaf? Will you pursue dry stubble?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For you write down bitter things against me; you make me inherit the iniquities of my youth.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
You also put my feet in the stocks; you closely watch all my paths; you examine the ground where the soles of my feet have walked
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
although I am like a rotten thing that wastes away, like a garment that moths have eaten.
