< Jakubův 3 >

1 Nebuďtež mnozí mistři, bratří moji, vědouce, že bychom těžší odsouzení vzali.
Na fi dunu! Dilia fi ganodini dunu bagahame fawane olelesu hou lamu da defea. Gode da nini olelesu dunu ninima fofada: su hou da eno dunuma fofada: su hou baligimu, amo dilia dawa:
2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati také všecko tělo.
Ninia huluane da giadofasu hou eso bagohame hamosa. Be nowa da giadofasu hame hamosa, amo dunu da moloidafa hamoi amola e da hi da: i hodo liligi huluane amoma ouligisu esala, amo ba: sa.
3 An, my koňům udidla v ústa dáváme, aby nám povolni byli, a vším tělem jejich vládneme.
Ninia da hosi ema nabasu hou olelema: ne amola logo eno logo eno amoga hiougima: ne, hosi ea lafi amo ganodini ouli genonesisu liligi sala
4 An, i lodí tak veliké jsouce, a prudkými větry hnány bývajíce, však i nejmenším veslem bývají sem i tam obracíny, kamžkoli líbí se tomu, kdož je spravuje.
Dusagai bagade dawa: ma! Amo da liligi bagade. E da fo bagade amoga fabeba: le ahoa. Be “lada” fonobahadi amoga genonesisu dunu da dusagai logo eno logo eno amoga hiougisa.
5 Tak i jazyk malý oud jest, a však veliké věci provodí. Aj, maličký oheň, kterak veliký les zapálí!
Dunu ilia gona: su da agoaiwane diala. Gona: su da fonobahadi, be e da gasa fi bagade sia: musa: dawa: Lalu fonobahadi da nene heda: le, iwila bagade da nene dagosu dawa:
6 Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti. Takť jest postaven jazyk mezi oudy našimi, nanečišťující celé tělo, a rozpalující kolo narození našeho, jsa rozněcován od ohně pekelného. (Geenna g1067)
Gona: su da lalu agoane. Amo da wadela: i liligi ninia da: i hodo ganodini. Wadela: i sia: sia: beba: le, ninia da: i hodo liligi huluanedafa da wadela: sa. Helo lalu da gona: su amoga dunu ilia esalusu huluane gia: iwane nenana. (Geenna g1067)
7 Všeliké zajisté přirození i zvěři, i ptactva, i zeměplazů, i mořských potvor bývá skroceno, a jest okroceno od lidí;
Osobo bagade dunu da fi liligi huluane fofomusa: dawa: Ilia da ohe fi, sio fi, sania fi amola menabo fi, huluane fofomusa: dawa:
8 Ale jazyka žádný z lidí skrotiti nemůže. Tak jest neskrotitelné zlé, pln jsa jedu smrtelného.
Be dunu da gona: su ea hou fofomusa: hame dawa: Gona: su da wadela: idafa, nabasu hou hame dawa: amola saya: be ea bogosu defo hano agoane nabai gala.
9 Jím dobrořečíme Bohu Otci, a jím zlořečíme lidem, ku podobenství Božímu stvořeným.
Ninia gona: su afadafa amoga ninia gilisili ninia Hina Gode amola Ada, amoma nodone sia: sa amola ninia na: iyado dunu amo Gode da hi ba: su amo defele hamoi, ilima ninia da gagabusu aligima: ne sia: sa.
10 Z jedněch a týchž úst pochází dobrořečení i zlořečení. Ne takť býti má, bratří moji.
Nodosu sia: amola wadela: ma: ne gagabusu sia: da gilisili lafi afadafa amoga maha. Na fi dunu! Amo da noga: i hame.
11 Zdaliž studnice jedním pramenem vydává sladkost i hořkost?
Hano nasu afadafa amoga hano ida: iwane amola hano gamogaiwane, gilisili dimu da hamedei.
12 Zdaliž může, bratří moji, fíkový strom nésti olivky, aneb vinný kmen fíky? Takť žádná studnice slané i sladké vody nevydává.
Figi ifa da olife fage hame legesa. Waini efe da figi fage hame legesa. Gamogai hano nasu amoga hano ida: iwane dimu da hamedei galebe.
13 Kdo jest moudrý a umělý mezi vámi? Ukažiž dobrým obcováním skutky své v krotké moudrosti.
Dunu afae da dilia gilisisu amo ganodini bagade dawa: su hou amola asigi hou lalegagui esalabela: ? Defea! E da ea fonoboiwane amola dawa: iwane hou amoga ea hou da moloidafa olelemu da defea.
14 Pakliť máte hořkou závist, a dráždění v srdci svém, nechlubte se, a neklamejte proti pravdě.
Be dia dogo ganodini mudasu hou, ougi hou amola uasu hou, amo galea, di da dafawane hou amoma ogogosa: besa: le, di da hidale amola ogogole bagade dawa: su hou lai dagoi maedafa sia: ma!
15 Neníť ta moudrost s hůry sstupující, ale jest zemská, hovadná, ďábelská.
Agoaiwane bagade dawa: su hou da Hebene amogainini hame maha. Amo dawa: su hou da A: silibuga hame olelei, osobo bagade hou fawane. Amo hou da Fio a: silibu fawane olelesa.
16 Nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé.
Be dunu ilia hou amo ganodini mudasu hou amola uasu hou ba: sea, wadela: i hou amola wili gala: su hou da gilisili ba: mu.
17 Ale moudrost, kteráž jest s hůry, nejprvé zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství.
Be bagade dawa: su hou amo Hebenega mabe hou da ledo hame ba: sa. Amo hou da olofosu hou, gebewane hou, na: iyado hou amola asigidafa hou, agoaiwane ba: sa. Amo bagade dawa: su hou dialebeba: le, dunu ilia fidisu hou bagade hamonanebe ba: sa. Bagade dawa: su dunu da eno dunu hame higale ba: sa amola ilia hou da bagadedafa ilisu da hidale hame olelesa.
18 Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.
Fedege agoane, olofosu dunu da olofosu hawa: agoane bugibiba: le, hou ida: iwane ha: i manu agoane faisa.

< Jakubův 3 >