1 Mojžišova 21
1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
The lorde visyted Sara as he had sayde and dyd vnto her acordynge as he had spoken.
2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
And Sara was with childe and bare Abraha a sonne in his olde age euen the same season which the LORde had appoynted.
3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
And Abraham called his sonnes name that was borne vnto him which Sara bare him Isaac:
4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
and Abra circucysed Isaac his sone whe he was. viij. dayes olde as God commaunded him
5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
And Abraha was an hundred yere olde when his sonne Isaac was borne vnto him.
6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
And Sara sayde: God hath made me a laughinge stocke: for all yt heare will laugh at me
7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
She sayde also: who wolde haue sayde vnto Abraham that Sara shulde haue geuen childern sucke or yt I shulde haue borne him a sonne in his olde age:
8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
The childe grewe and was wened and Abraham made a great feast the same daye that Isaac was wened.
9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
Sara sawe the sonne of Hagar the Egiptian which she had borne vnto Abraham a mockynge.
10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
Then she sayde vnto Abraham: put awaye this bondemayde and hyr sonne: for the sonne of this bondwoman shall not be heyre with my sonne Isaac:
11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
But the wordes semed verey greavous in Abrahams syghte because of his sonne.
12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
Than the LORde sayde vnto Abraham: let it not be greavous vnto the because of the ladd and of thy bondmayde: But in all that Sara hath saide vnto the heare hir voyce for in Isaac shall thy seed be called.
13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
Moreouer of the sonne of the Bondwoman will I make a nation because he is thy seed.
14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
And Abraham rose vp early in the mornyng and toke brede and a bottell with water and gaue it vnto Hagar puttynge it on hir shulders wyth the lad also and sent her awaye. And she departed and wadred vpp and doune in the wyldernes of Berseba.
15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
When the water was spent that was in the botell she cast the lad vnder a bush
16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
and went and satt her out of syghte a great waye as it were a bowshote off: For she sayde: I will not se the lad dye. And she satt doune out of syghte and lyfte vp hyr voyce and wepte.
17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
And God herde the voyce of the childe. And the angell of God called Hagar out of heaven and sayde vnto her: What ayleth the Hagar? Feare not for God hath herde the voyce of the childe where he lyeth.
18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
Aryse and lyfte vp the lad and take hym in thy hande for I will make off him a greate people.
19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
And God opened hir eyes and she sawe a well of water. And she went and fylled the bottell with water and gaue the boye drynke.
20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
And God was wyth the lad and he grewe and dweld in the wildernesse and became an archer.
21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
And he dweld in the wyldernesse of Pharan. And hys mother gott him a wyfe out of the land of Egypte.
22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
And it chaunced the same season that Abimelech and Phicoll his chefe captayne spake vnto Abraham saynge: God is wyth the in all that thou doist.
23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
Now therfore swere vnto me even here by God that thou wylt not hurt me nor my childern nor my childerns childern. But that thou shalt deale with me and the contre where thou art a straunger acordynge vnto the kyndnesse that I haue shewed the.
24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
Then sayde Abraham: I wyll swere.
25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
And Abraham rebuked Abimelech for a well of water which Abimelech servauntes had taken awaye.
26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
And Abimelech answered I wyst not who dyd it: Also thou toldest me not nether herde I of it but this daye.
27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
And Abraham toke shepe and oxen and gaue them vnto Abimelech. And they made both of them a bonde together.
28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
And Abraham sett vij. lambes by them selues.
29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
And Abimelech sayde vnto Abraham: what meane these. vij. lamdes which thou hast sett by them selues.
30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
And he answered: vij. lambes shalt thou take of my hande that it maye be a wytnesse vnto me that I haue dygged this well:
31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
Wherfore the place is called Berseba because they sware both of them.
32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
Thus made they a bonde to gether at Berseba. Than Abimelech and Phicoll his chefe captayne rose vp and turned agayne vnto the lande of the Philistines.
33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
And Abraham planted a wodd in Berseba and called there on the name of the LORde the everlastynge God:
34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.
and dwelt in the Phelistinlade alonge season
