Skutky Apoštolů 5
1 Muž pak nějaký, jménem Ananiáš, s Zafirou, manželkou svou, prodal statek.
But a certain man named Ananias, with Sapphira his wife, sold a possession,
2 A lstivě těch peněz ujal s vědomím manželky své, a přinesa díl nějaký, položil k nohám apoštolským.
And kept back [part] of the price, his wife also being privy [to it], and brought a certain part, and laid [it] at the apostles’ feet.
3 I řekl Petr: Ananiáši, proč naplnil satan srdce tvé, tak abys lhal Duchu svatému, a lstivě ujal peněz za to pole?
But Peter said, Ananias, why hath Satan filled thine heart to lie to the Holy Ghost, and to keep back [part] of the price of the land?
4 Zdaliž nebylo tvé, kdybys ho byl sobě nechal? A když bylo prodáno, v moci tvé bylo. I proč jsi tuto věc složil v srdci svém? Neselhal jsi lidem, ale Bohu.
Whiles it remained, was it not thine own? and after it was sold, was it not in thine own power? why hast thou conceived this thing in thine heart? thou hast not lied unto men, but unto God.
5 Tedy uslyšav Ananiáš ta slova, padna, zdechl. I spadla bázeň veliká na všecky, kteříž to slyšeli.
And Ananias hearing these words fell down, and gave up the ghost: and great fear came on all them that heard these things.
6 A vstavše mládenci, vzali jej, a vynesše ven, pochovali.
And the young men arose, wound him up, and carried [him] out, and buried [him].
7 I stalo se po chvíli, jako po třech hodinách, že i jeho žena, nevěduci, co se bylo stalo, přišla.
And it was about the space of three hours after, when his wife, not knowing what was done, came in.
8 I řekl jí Petr: Pověz mi, za tolik-li jste pole prodali? A ona řekla: Ano, za tolik.
And Peter answered unto her, Tell me whether ye sold the land for so much? And she said, Yea, for so much.
9 Tedy dí jí Petr: I proč jste se smluvili, abyste pokoušeli Ducha Páně? Aj, nohy těch, kteříž pochovali muže tvého, přede dveřmi, a vynesouť tebe.
Then Peter said unto her, How is it that ye have agreed together to tempt the Spirit of the Lord? behold, the feet of them which have buried thy husband [are] at the door, and shall carry thee out.
10 I padla hned před nohy jeho, a zdechla. A všedše mládenci, nalezli ji mrtvou; i vynesše, pochovali podlé muže jejího.
Then fell she down straightway at his feet, and yielded up the ghost: and the young men came in, and found her dead, and, carrying [her] forth, buried [her] by her husband.
11 I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.
And great fear came upon all the church, and upon as many as heard these things.
12 Skrze ruce pak apoštolů dáli se divové a zázrakové mnozí v lidu. (A bývali všickni jednomyslně v síňci Šalomounově.
And by the hands of the apostles were many signs and wonders wrought among the people; (and they were all with one accord in Solomon’s porch.
13 Jiný pak žádný nesměl se připojiti k nim, ale velebil je lid.
And of the rest durst no man join himself to them: but the people magnified them.
14 Anobrž vždy více se rozmáhalo množství věřících Pánu, mužů i také žen.)
And believers were the more added to the Lord, multitudes both of men and women.)
15 Tak že i na ulice vynášeli nemocné, a kladli na ložcích a na nosidlách, aby, když by šel Petr, aspoň stín jeho stínil na některé z nich.
Insomuch that they brought forth the sick into the streets, and laid [them] on beds and couches, that at the least the shadow of Peter passing by might overshadow some of them.
16 Scházelo se pak množství z okolních měst do Jeruzaléma, nesouce nemocné a trápené od duchů nečistých, a uzdravováni byli všickni.
There came also a multitude [out] of the cities round about unto Jerusalem, bringing sick folks, and them which were vexed with unclean spirits: and they were healed every one.
17 Tedy povstav nejvyšší kněz a všickni, kteříž byli s ním, (jenž byli saducejské sekty, ) naplněni jsou závistí.
Then the high priest rose up, and all they that were with him, (which is the sect of the Sadducees, ) and were filled with indignation,
18 I vztáhli ruce na apoštoly, a vsázeli je do žaláře obecného.
And laid their hands on the apostles, and put them in the common prison.
19 Ale anděl Páně v noci otevřev dvéře u žaláře, vyvedl je ven a řekl:
But the angel of the Lord by night opened the prison doors, and brought them forth, and said,
20 Jděte, a postavíce se, mluvte lidu v chrámě všecka slova života tohoto.
Go, stand and speak in the temple to the people all the words of this life.
21 Tedy oni uslyševše, vešli na úsvitě do chrámu a učili. Přišed pak nejvyšší kněz a ti, kteříž s ním byli, svolali radu a všecky starší synů Izraelských, i poslali do žaláře, aby oni byli přivedeni.
And when they heard [that], they entered into the temple early in the morning, and taught. But the high priest came, and they that were with him, and called the council together, and all the senate of the children of Israel, and sent to the prison to have them brought.
22 A služebníci přišedše, nenalezli jich v žaláři. A navrátivše se, vypravovali,
But when the officers came, and found them not in the prison, they returned, and told,
23 Řkouce: Žalář zajisté nalezli jsme zavřený se vší pilností, a strážné vně stojící u dveří, ale otevřevše, žádného jsme tam nenalezli.
Saying, The prison truly found we shut with all safety, and the keepers standing without before the doors: but when we had opened, we found no man within.
24 A když uslyšeli řeči tyto i nejvyšší kněz i úředník chrámu i přední kněží, nerozuměli, co by se to stalo.
Now when the high priest and the captain of the temple and the chief priests heard these things, they doubted of them whereunto this would grow.
25 A přišed kdosi, pověděl jim, řka: Aj, muži, kteréž jste vsázeli do žaláře, v chrámě stojí a učí lid.
Then came one and told them, saying, Behold, the men whom ye put in prison are standing in the temple, and teaching the people.
26 Tehdy odšed úředník s služebníky, přivedl je bez násilé; (nebo se báli lidu, aby nebyli ukamenováni.)
Then went the captain with the officers, and brought them without violence: for they feared the people, lest they should have been stoned.
27 A přivedše je, postavili je v radě. I otázal se jich nejvyšší kněz,
And when they had brought them, they set [them] before the council: and the high priest asked them,
28 Řka: Zdaliž jsme vám přísně nepřikázali, abyste neučili v tom jménu? A aj, naplnili jste Jeruzalém učením svým, a chcete na nás uvésti krev člověka toho.
Saying, Did not we straitly command you that ye should not teach in this name? and, behold, ye have filled Jerusalem with your doctrine, and intend to bring this man’s blood upon us.
29 Odpověděv pak Petr a apoštolé, řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí.
Then Peter and the [other] apostles answered and said, We ought to obey God rather than men.
30 Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě.
The God of our fathers raised up Jesus, whom ye slew and hanged on a tree.
31 Toho Bůh, kníže a spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů.
Him hath God exalted with his right hand [to be] a Prince and a Saviour, for to give repentance to Israel, and forgiveness of sins.
32 A my jsme svědkové toho, což mluvíme, ano i Duch svatý, kteréhož dal Bůh těm, kteříž jsou poslušni jeho.
And we are his witnesses of these things; and [so is] also the Holy Ghost, whom God hath given to them that obey him.
33 Oni pak slyševše to, rozzlobili se, a radili se o to, kterak by je vyhladili.
When they heard [that], they were cut [to the heart], and took counsel to slay them.
34 Tedy povstav v radě jeden farizeus, jménem Gamaliel, zákona učitel, vzácný u všeho lidu, rozkázal, aby na malou chvíli ven vyvedli apoštoly.
Then stood there up one in the council, a Pharisee, named Gamaliel, a doctor of the law, had in reputation among all the people, and commanded to put the apostles forth a little space;
35 I řekl jim: Muži Izraelští, pilně se rozmyslte při těchto lidech, co máte činiti.
And said unto them, Ye men of Israel, take heed to yourselves what ye intend to do as touching these men.
36 Nebo před těmito časy byl povstal Teudas, pravě se býti něčím, jehož se přídrželo mužů v počtu okolo čtyř set. Kterýž zahynul, i všickni, kteříž přistoupili k němu, rozptýleni jsou a v nic obráceni.
For before these days rose up Theudas, boasting himself to be somebody; to whom a number of men, about four hundred, joined themselves: who was slain; and all, as many as obeyed him, were scattered, and brought to nought.
37 Po něm pak povstal Judas Galilejský za dnů popisu, a mnoho lidu po sobě obrátil. Ale i ten zahynul, a všickni, kteřížkoli přistoupili k němu, rozptýleni jsou.
After this man rose up Judas of Galilee in the days of the taxing, and drew away much people after him: he also perished; and all, [even] as many as obeyed him, were dispersed.
38 A protož nyní pravím vám: Dejte pokoj těmto lidem, a nechte jich. Nebo jestližeť jest z lidí rada tato aneb dílo toto, rozprchneť se;
And now I say unto you, Refrain from these men, and let them alone: for if this counsel or this work be of men, it will come to nought:
39 Pakliť jest z Boha, nebudete moci toho zkaziti. Abyste snad i Bohu odporní nalezeni nebyli.
But if it be of God, ye can not overthrow it; lest haply ye be found even to fight against God.
40 I povolili jemu. A povolavše apoštolů, a zmrskavše je, přikázali, aby nemluvili ve jménu Ježíšovu. I propustili je.
And to him they agreed: and when they had called the apostles, and beaten [them], they commanded that they should not speak in the name of Jesus, and let them go.
41 Oni pak šli z toho shromáždění, radujíce se, že jsou hodni učiněni trpěti protivenství pro jméno Pána Ježíše.
And they departed from the presence of the council, rejoicing that they were counted worthy to suffer shame for his name.
42 Na každý pak den nepřestávali v chrámě i po domích učiti a zvěstovati Ježíše Krista.
And daily in the temple, and in every house, they ceased not to teach and preach Jesus Christ.
