2 Timoteovi 2
1 Protož ty, synu můj, zmocniž se v milosti, kteráž jest v Kristu Ježíši.
Tvou silou, můj synu, ať je Kristova moc.
2 A což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti.
Co jsi se naučil ode mne, předávej spolehlivým a schopným lidem, kteří budou šířit pravdu dál.
3 A tak ty snášej protivenství, jako ctný rytíř Ježíše Krista.
Jako řádný bojovník Ježíše Krista ochotně snášej nepohodlí a útrapy.
4 Žádný, kdož rytěřuje, neplete se v obecné živnosti, aby se svému hejtmanu líbil.
Kdo stojí v boji, nemá čas na soukromé záležitosti, nechce-li upadnout v nelibost u velitele.
5 A jestliže by kdo i bojoval, nebudeť korunován, leč by řádně bojoval.
I sportovec musí dodržovat pravidla, nemá-li být diskvalifikován.
6 Pracovati musí i oráč, prvé nežli užitku okusí.
Pracuj pilně jako rolník, který sklidí úrodu jen tehdy, když ji zaléval svým potem.
7 Rozuměj, což pravím, a dejž tobě Pán ve všem rozum.
Přemýšlej, co tím chci říci. Pán ti jistě pomůže zaujmout ke všemu správný postoj.
8 Pamatuj, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých, z semene Davidova, podlé evangelium mého.
Nikdy nezapomeň, že Ježíš Kristus jako člověk pochází z královského Davidova rodu. Zároveň však svým zmrtvýchvstáním dokázal, že je Bohem.
9 V kterémžto protivenství trpím, až i vězení, jako bych zločinec byl, ale slovo Boží není u vězení.
Jenom proto, že jsem tyto velké pravdy hlásal, jsem teď přikován ve vězení jako nějaký zločinec. Ale Boží slovo nikdo neuváže na řetěz jako mne.
10 Protož všecko snáším pro vyvolené, aby i oni spasení došli, kteréž jest v Kristu Ježíši, s slávou věčnou. (aiōnios g166)
A tak to s radostí snáším pro ty, kterým chce Bůh dát záchranu a věčnou slávu v Kristu Ježíši. (aiōnios g166)
11 Věrná jest tato řeč. Nebo jestližeť jsme s ním zemřeli, tedy také spolu s ním živi budeme.
Utěšuje mne vědomí, že trpět a zemřít pro Krista znamená taky žít s ním na věčnosti,
12 A trpíme-liť, budeme také spolu s ním kralovati; pakli ho zapíráme, i onť nás zapře.
a kdo vydrží s ním všechna utrpení zde, bude s ním jednou vládnout. Kdo se ho však tady zřekne, toho se zřekne i on.
13 Pakliť jsme nevěrní, onť zůstává věrný; zapříti sám sebe nemůže.
Ale i když my zklameme jeho důvěru, on nám věrně stojí po boku, protože neumí být nevěrný.
14 Tyto věci připomínej, s osvědčováním před oblíčejem Páně, ať se o slova nevadí, což k ničemu není užitečné, ale ku podvrácení posluchačů.
Připomínej to vždycky znovu a v Boží autoritě umlčuj hádky o slovíčka; nepřispívají k ničemu, leda ke zmatku u posluchačů.
15 Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, kterýž by právě slovo pravdy rozděloval.
Snaž se být užitečným Božím pracovníkem, Boží pravdy hlásej čistě a jasně, abys mohl své dílo odevzdat bez obav, že propadne.
16 Nepobožné pak ty křiky daremní zastavuj, neboť velmi rozmnožují bezbožnost,
Vyhýbej se lidem, kteří si libují v planých diskusích a tím odvádějí od Boha.
17 A řeč jejich jako rak rozjídá se. Z nichž jest Hymeneus a Filétus,
Jejich bludy působí zhoubně jako rakovina. Patří k nim i Hymenaios a Filétos,
18 Kteříž při pravdě pobloudili od cíle, pravíce, že by se již stalo vzkříšení, a převracejí víru některých.
kteří řadu křesťanů pomátli učením, že vzkříšení mrtvých už nastalo.
19 Ale však pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Znáť Pán ty, kteříž jsou jeho, a: Odstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Kristovo.
Ale Boží pravda stojí pevně jako skála, kterou nic neotřese, jako základní kámen, na němž je napsáno: „Bůh zná ty, kdo mu patří“a „Kdo vyznává Boha, odvrať se od bezbožností“.
20 V domě pak velikém netoliko jsou nádoby zlaté a stříbrné, ale také dřevěné i hliněné, a některé zajisté ke cti, některé pak ku potupě.
V zámožných domácnostech bývá zlaté a stříbrné nádobí pro slavnostní příležitosti; dřevěné a hliněné se užívá jen v kuchyni nebo na odpadky.
21 Protož jestliže by se kdo očistil od těch věcí, bude nádobou ke cti, posvěcenou, a užitečnou Pánu, ke všelikému skutku dobrému hotovou.
Když si s těmi bludaři nezadáš, zůstaneš vzácnou nádobou, kterou bude sám Kristus moci použít pro své vznešené účely.
22 Mládenčích pak žádostí utíkej, ale následuj spravedlnosti, víry, lásky, pokoje, s těmi, kteříž vzývají Pána z srdce čistého.
Buď na stráži před nebezpečími, která obkličují mladého člověka. Pěstuj v sobě víru a lásku ve společenství s těmi, kdo Pána milují z čistého srdce.
23 Bláznivých pak a nevzdělavatelných otázek varuj se, věda, že plodí sváry.
Znovu ti připomínám, nepouštěj se do takových debat, které lidi jen rozeštvávají.
24 Neslušíť pak na služebníka Páně vaditi se, ale aby byl přívětivý ke všechněm, způsobný k učení, trpělivý,
Kristův služebník se nesmí hádat; musí být taktní a trpělivě
25 Kterýž by v tichosti vyučoval ty, kteříž se protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy.
poučovat toho, kdo se mýlí. Když ti někdo odporuje, zůstaň přesto vlídný;
26 Aby sami k sobě přijdouce, dobyli se z osídla ďáblova, od něhož jsou zjímáni k činění jeho vůle.
možná, že ho tím s Boží pomocí snáze přesvědčíš o jeho omylu a on unikne z ďábelské léčky.
