1 Korintským 1
1 Pavel, povolaný apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, a bratr Sostenes,
Milí přátelé a drazí bratři, srdečně vás zdravím a zároveň i od Sosthena vyřizuji přání Boží milosti a pokoje – nejen vám v Korintu, ale i všem, kteří se kdekoliv hlásí ke Kristovu jménu.
2 Církvi Boží, kteráž jest v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všechněmi, kteříž vzývají jméno Pána našeho Jezukrista na všelikém místě, i jejich i našem:
3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
4 Děkuji Bohu svému vždycky z vás pro tu milost Boží, kteráž dána jest vám v Kristu Ježíši,
Stále znovu musím děkovat Bohu, když vidím, jaké cenné hodnoty zplodilo mezi vámi svědectví o Ježíši Kristu.
5 Že všemi věcmi obohaceni jste v něm, každým slovem i všelikým uměním,
Právě tím se potvrdila jeho pravdivost, takže teď víte a znáte všechno, co je třeba.
6 Jakož svědectví Kristovo upevněno jest mezi vámi,
Zbývá jen jedno: s touhou vyhlížet návrat našeho Pána, Ježíše Krista.
7 Tak že, nemáte žádného nedostatku v žádném daru, očekávajíce zjevení Pána našeho Jezukrista,
8 Kterýž i utvrdí vás až do konce bez ouhony ke dni Pána našeho Jezukrista.
On vám dá také sílu vydržet až do konce, takže se toho dne určitě dočkáte bez úhony.
9 Věrnýť jest Bůh, skrze něhož povoláni jste k účastenství Syna jeho Jezukrista, Pána našeho.
Vždyť ke společenství s Kristem nás povolal přece sám Bůh – můžeme snad mít lepší záruku?
10 Prosímť pak vás, bratří, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni, a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí, a jednostejným smyslem.
Doslechl jsem se, milí bratři, že vaše obec není jednotná a že se dělíte na skupiny, které se mezi sebou hádají.
11 Nebo oznámeno jest mi o vás, bratří moji, od domácích Chloe, že by mezi vámi byly různice.
12 Míním pak toto, že jeden každý z vás říká: Já jsem Pavlův, já Apollův, já Petrův, já pak Kristův.
Jedni prý vynášíte Pavla, jiní držíte s Petrem, jiní se hlásí k Apollovi a jiní zase ke Kristu. Proto vás jménem našeho Pána, Ježíše Krista, napomínám: buďte všichni zajedno a nehádejte se. Smýšlejte a usuzujte stejně;
13 Rozdělen-liž jest Kristus? Zdali Pavel ukřižován jest za vás? aneb zdali jste ve jménu Pavlovu pokřtěni byli?
Kristus je přece jen jeden. Byl snad za vás ukřižován Pavel? Nebo jsem snad někoho křtil ve svém vlastním jménu?
14 Děkuji Bohu, že jsem žádného z vás nekřtil, než Krispa a Gáia,
Ještě dobře, že jsem kromě Krispa a Gája nikoho z vás nekřtil,
15 Aby někdo neřekl, že jsem ve jménu svém křtil.
takže se na můj křest nemůže nikdo odvolávat.
16 Křtilť jsem také i Štěpánovu čeled. Více nevím, abych koho jiného křtil.
Vlastně jsem křtil ještě Štěpánovu rodinu, ale jinak už o nikom nevím.
17 Nebo neposlal mne Kristus křtíti, ale evangelium kázati, ne v moudrosti řeči, aby nebyl vyprázdněn kříž Kristův.
Kristus mě totiž neposlal křtít, ale hlásat jeho radostné poselství; ne ovšem tak, abych posluchače oslňoval svou moudrostí, která nikomu nepomůže, nýbrž abych jim předkládal jedinou cestu k záchraně – jeho kříž.
18 Nebo slovo kříže těm, kteříž hynou, bláznovstvím jest, ale nám, kteříž spasení dosahujeme, moc Boží jest.
Kdo směřuje do záhuby, má ovšem učení o Kristově kříži za hloupost. Ale my víme – a to je naše záchrana, že Bůh právě tímto způsobem projevil svou moc.
19 Nebo psáno jest: Zahladím moudrost moudrých, a opatrnost opatrných zavrhu.
V Písmu stojí: „Způsobím, že moudrým nepomůže jejich moudrost a chytrost chytrých nebude k ničemu.“
20 Kde jest moudrý? A kde učený? A kde chytrák tohoto světa? Zdaliž Bůh neobrátil moudrosti tohoto světa v bláznovství? (aiōn g165)
Kde jste, filozofové, znalci zákona a všichni učenci? Nedokázal Bůh, jak pošetilá je všechna moudrost světa? (aiōn g165)
21 Nebo když v moudrosti Boží svět nepoznal skrze moudrost Boha, zalíbilo se Bohu skrze bláznové kázaní spasiti věřící,
A protože přemoudřelému světu nestačily projevy Boží moudrosti k poznání Boha, rozhodl se Bůh zachránit ty, kdo mu uvěří, „pošetilým“kázáním.
22 Poněvadž i Židé zázraků žádají, i Řekové hledají moudrosti.
Židé čekají jen samé zázraky, Řekové ve všem hledají logiku,
23 Myť pak kážeme Krista ukřižovaného, Židům zajisté pohoršení, a Řekům bláznovství,
ale my kážeme – ukřižovaného Krista. Židy to uráží a ostatní to pokládají za nesmysl.
24 Ale povolaným i Židům i Řekům Krista, Boží moc a Boží moudrost.
Ale povolaní, ať židé či jinověrci, získávají v Kristu Boží moc i moudrost.
25 Nebo to bláznovství Boží jest moudřejší nežli lidé, a mdloba Boží jest silnější než lidé.
Boží „pošetilost“je totiž moudřejší a Boží „nemohoucnost“je silnější než lidé.
26 Vidíte zajisté povolání své, bratří, že nemnozí moudří podlé těla, nemnozí mocní, nemnozí urození.
Jen se kolem sebe rozhlédněte, bratři, koho si to vlastně Bůh povolal. Zjistíte, že mezi vámi není mnoho vzdělanců ani lidí vlivných a vážených.
27 Ale což bláznivého jest u světa, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a to, což jest u světa mdlé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné.
A přece si Bůh vyvolil právě ty nevzdělané, aby zahanbil moudré. Obyčejné malé lidi si vyvolil, aby zahanbil vlivné a mocné,
28 A neurozené u světa a za nic položené vyvolil Bůh, anobrž kteréž nejsou, aby ty věci, kteréž jsou, zahladil,
a bezvýznamné „nuly“si vybral, aby zlomil moc pyšných domýšlivců.
29 Proto aby se nechlubilo před oblíčejem jeho žádné tělo.
A to všechno proto, aby se před Bohem nikdo nepovyšoval.
30 Vy pak jste z něho v Kristu Ježíši, kterýž učiněn jest nám moudrost od Boha, i spravedlnost, i posvěcení, i vykoupení,
Vždyť jen z vašeho spojení s Ježíšem Kristem pramení vaše moudrost, bezúhonnost, svatost i vykoupení. Opravdu se nemáme chlubit ničím jiným než Kristem,
31 Aby, jakož jest napsáno, kdo se chlubí, v Pánu se chlubil.
jak nás i Písmo napomíná: Kdo se chlubí, chlub se skutky Božími.
