< Mudre Izreke 14 >
1 Ženska mudrost sagradi kuću, a ludost je rukama razgrađuje.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Tko živi s poštenjem, boji se Jahve, a tko ide stranputicom, prezire ga.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 U luđakovim je ustima šiba za oholost njegovu, a mudre štite vlastite usne.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Gdje nema volova, prazne su jasle, a obilna je žetva od snage bikove.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Istinit svjedok ne laže, a krivi svjedok širi laž.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Podsmjevač traži mudrost i ne nalazi je, a razumni lako dolazi do znanja.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Idi od čovjeka bezumna jer nećeš upoznati usne što zbore znanje.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Mudrost je pametna čovjeka u tom što pazi na svoj put, a bezumnička ludost prijevara je.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Luđacima je grijeh šala, a milost je Božja s poštenima.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Srce poznaje svoj jad, i veselje njegovo ne može dijeliti nitko drugi.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Dom opakih propast će, a šator će pravednika procvasti.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Neki se put učini čovjeku prav, a na koncu vodi k smrti.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 I u smijehu srce osjeća bol, a poslije veselja dolazi tuga.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Otpadnik se siti svojim prestupcima, a dobar čovjek svojim radom.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Glupan vjeruje svakoj riječi, a pametan pazi na korak svoj.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Mudar se boji i oda zla se uklanja, a bezuman se raspaljuje i bez straha je.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Nagao čovjek čini ludosti, a razborit ih podnosi.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Glupaci baštine ludost, a mudre ovjenčava znanje.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Zli padaju ničice pred dobrima i opaki pred vratima pravednikovim.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 I svom prijatelju mrzak je siromah, a bogataš ima mnogo ljubitelja.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Griješi tko prezire bližnjega svoga, a blago onomu tko je milostiv ubogima.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Koji snuju zlo, ne hode li stranputicom, a zar nisu dobrota i vjernost s onima koji snuju dobro?
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 U svakom trudu ima probitka, a pusto brbljanje samo je na siromaštvo.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Mudrima je vijenac bogatstvo njihovo, a bezumnima kruna - njihova ludost.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Istinit svjedok izbavlja duše, a tko laži širi, taj je varalica.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 U strahu je Gospodnjem veliko pouzdanje i njegovim je sinovima utočište.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Strah Gospodnji izvor je života: on izbavlja od zamke smrti.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Mnoštvo je naroda ponos kralju, a bez puka knez propada.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Tko se teško srdi, velike je razboritosti, a nabusit duhom pokazuje ludost.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Mirno je srce život tijelu, a ljubomor je gnjilež u kostima.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Tko tlači siromaha huli na stvoritelja, a časti ga tko je milostiv ubogomu.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Opaki propada zbog vlastite pakosti, a pravednik i u samoj smrti nalazi utočište.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 U razumnu srcu mudrost počiva, a što je u bezumnome, to se i pokaže.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Pravednost uzvisuje narod, a grijeh je sramota pucima.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Kralju je mio razborit sluga, a na sramotna se srdi.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.