耶利米書 4
1 以色列，若是你歸來──上主的斷語──就應向我歸來；若是你從我面前除去你可惡的偶像，就不應再四處遊蕩；
Budeš-li se míti navrátiti, Izraeli, dí Hospodin, ke mně se navrať. Nebo odejmeš-li ohavnosti své od tváři mé a nebudeš-li se toulati,
2 若是你以誠實、公平和正義指著「上主永在」起誓，那麼，萬民必因你而蒙受祝福，也因你而得到光榮。
A budeš-li přisahati právě, náležitě a spravedlivě, říkaje: Živť jest Hospodin, tedy požehnání dávati sobě v něm budou národové, a v něm se chlubiti.
3 因為上主對猶大人和耶路撒冷居民這樣說：「你們要開懇荒地，不要在荊棘中播種。
Nebo takto praví Hospodin mužům Judským a Jeruzalémským: Zořte sobě ouhor, a nerozsívejte do trní.
4 猶大人和耶路撒冷的居民! 你們應為上主自行割損，除去心上的包皮，以免因你們的惡行，我的憤怒如火彶作，焚燒得無人能熄滅。」
Obřežte se Hospodinu, a odejměte neobřízky srdce vašeho, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, aby nevyšla jako oheň prchlivost má, a nehořela, tak že by nebyl kdo uhasiti, pro nešlechetnost předsevzetí vašich.
5 你們應該在猶大宣佈，在耶路撒冷發表，在境內吹起號角，大聲疾呼說：「你們應集合，我們要進攻堅城! 」
Oznamte v Judstvu, a v Jeruzalémě ohlaste, a rcete: Trubte trubou v zemi, svolejte a sbeřte lid, a rcete: Shromažďte se, a vejděme do měst hrazených.
6 你們應該給熙雍指出路標，趕快出逃，絲毫不可遲延，因為我要由北方招來災禍，絕大的毀滅。
Vyzdvihněte korouhev na Sionu, zmužile se mějte, nepostávejte; nebo já zlé věci uvedu od půlnoci, a potření veliké.
7 獅子已衝出牠的叢林，毀滅萬民者已起程走出了他的宮庭，前來使你的地域變為曠野，使你的城邑荒涼，再沒有人居住。
Vychází lev z houště své, a ten, kterýž hubí národy, vyšed z místa svého, táhne, aby obrátil zemi tvou v pustinu, a města tvá aby zbořena byla, tak aby nebylo žádného obyvatele.
8 為此，你們應身穿苦衣，涕泣哀號，因為上主尚未由我們身上撤回衪的烈怒。
Protož přepašte se žíněmi, kvělte a naříkejte; nebo není odvrácen hněv prchlivosti Hospodinovy od nás.
9 到那一天──上主的斷語──君王與王侯必失去勇氣，司祭必驚駭，先知必驚異；
Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin, že zhyne srdce královo a srdce knížat, užasnou se i kněží, a proroci diviti se budou.
10 人必要說：「哎! 吾主上主! 你的確欺騙了這人民和耶路撒冷說：你們必享平安；其實，刀劍已到我們的咽喉! 」
I řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, jistě že jsi velice podvedl lid tento, i Jeruzalém, říkaje: Pokoj míti budete, a však pronikl meč až k duši.
11 那時人要對這人民和耶路撒冷說：「荒丘的熱風由曠野向我人民吹來，不是為吹淨，不是為清潔；
V ten čas řečeno bude lidu tomuto i Jeruzalému: Vítr tuhý z míst vysokých na poušti jde upřímo na lid můj, ne aby převíval, ani přečišťoval.
12 有一股強烈的風應我的命吹來；現在我要去裁判他們。
Vítr silnější než oni přijde mi, nyní já také vypovím jim úsudky.
13 看啊! 他如濃雲湧上來，他的戰車有如旋風，他的戰馬快萵飛鷹! 禍哉! 我們算是完了!
Aj, jako oblakové vystupuje, a jako vicher vozové jeho, rychlejší jsou nežli orlice koni jeho. Běda nám, nebo popléněni jsme.
14 耶路撒冷! 洗淨你心內的邪惡，好使你能獲救。你那不義的思念藏在你內，要到何時﹖
Obmej od nešlechetnosti srdce své, Jeruzaléme, abys vysvobozen byl. Dokudž zůstávati budou u prostřed tebe myšlení marnosti tvé?
15 因為由丹傳來信息，由厄弗辣因山聽到了凶信：
Nebo hlas oznamujícího přichází od Dan, a toho, kterýž ohlašuje nepravost, s hory Efraim.
16 你們應通知人民，轉告耶路撒冷：圍攻的人由遠方前來，向猶大各城高聲吶喊，
Připomínejte těmto národům, aj, ohlašujte Jeruzalémským, že strážní táhnou z země daleké, a vydávají proti městům Judským hlas svůj.
17 像護守田地的人將她密密包圍，因為她觸怒了我──上主的斷語。
Jako ti, kteříž hlídají polí, položí se proti němu vůkol; nebo jest mi odporný, dí Hospodin.
18 是你的行徑和作為給你造成了這一切；是你的邪惡使你受苦，受到傷心的痛苦。
Cesta tvá a skutkové tvoji to způsobili tobě; toť nešlechetnost tvá, žeť to hořké jest, a že dosahá až do srdce tvého.
19 我的肺腑，我的肺腑! 我心已破碎，我心焦燥不寧，我不能緘默! 因為我親自聽到了角聲，開戰的喧嚷。
Ó, střeva má, střeva má, bolest trpím, ó osrdí mé, kormoutí se ve mně srdce mé, nemohuť mlčeti. Nebo hlas trouby slyšíš, duše má, a prokřikování vojenské.
20 真是毀滅上加毀滅，全地盡已破壞；我的帳幕突然倒塌，我的帷帳突然毀壞。
Potření za potřením provolává se, popléněna zajisté bude všecka země, náhle popléněni budou stanové moji, v okamžení kortýny mé.
21 我瞻望敵旗，聞聽角聲，要到幾時﹖
Až dokud vídati budu korouhev, slýchati hlas trouby?
22 這是因為我的人民愚昧，竟不認識我，是些無知的子民，沒有明悟，只知作惡，不知行善。
Nebo bláznivý lid můj nezná mne, synové nemoudří a nerozumní jsou. Moudří jsou k činění zlého, ale činiti dobře neumějí.
23 我觀望大地，看，空虛混沌，我觀望諸天，卻毫無光亮；
Hledím-li na zemi, a aj, nesličná jest a prázdná; pakli na nebe, není na něm žádného světla.
24 我觀望山岳，它在戰慄，
Hledím-li na hory, a aj, třesou se, a všickni pahrbkové pohybují se.
25 我觀望看，一個人也沒有，連天空的飛鳥都已逃循；所有的丘陵都在搖撼。
Hledím-li, a aj, není žádného člověka, a všeliké ptactvo nebeské zaletělo.
26 我觀望，看，農田盡變為荒野，所有的城邑盡毀於上主，毀於上主的烈怒。
Hledím-li, a aj, pole úrodné jest pouští, a všecka města jeho zbořena jsou od Hospodina a od hněvu prchlivosti jeho.
27 原來上主這樣說：全地固然要荒蕪，但我卻不徹底加以毀滅。
Nebo takto praví Hospodin: Spustne všecka země, a však konce ještě neučiním.
28 為此，大地要悲傷，在上諸天要昏暗；因為我說了，再不後悔；決定了，再不撤回。
Kvíliti bude nad tím země, a zasmuší se na hoře nebe, proto že jsem mluvil, co jsem myslil, a nelituji, aniž se odvrátím od toho.
29 全城的人聽到了騎兵和弓手的喧嚷，都四散逃命，有深入森林的，有爬上山岩的；所有的城市都被放棄，沒有人居住。
Před hřmotem jezdců a těch, kteříž střílejí z lučiště, uteče všecko město. Vejdou do hustých oblaků, a na skálí vylezou; všecka města opuštěna budou, a žádný nebude bydliti v nich.
30 你已被蹂躪還有什麼企圖﹖既使你身被紫綿，佩帶金飾，以鉛華描劃眼眉，使你漂亮，也是徒然! 你的愛人蔑視你，想謀害你的生命。
Ty pak pohubena jsuc, což činiti budeš? Ačkoli obláčíš se v šarlat, ačkoli se ozdobuješ ozdobou zlatou, ačkoli líčíš tvář svou líčidlem, darmo se okrašluješ. Pohrdají tebou frejíři, bezživotí tvého hledají.
31 的確，我聽到了仿佛產婦的叫聲，仿佛首次分娩的呻吟，是熙雍女兒在伸開雙手喘息哀嘆：我真可憐．因為我的生命已陷在殘害者手中!
Nebo slyším hlas jako rodičky, svírání jako té, kteráž po nejprvé ku porodu pracuje, hlas dcery Sionské, ustavičně vzdychající, a lomící rukama svýma, říkající: Běda mně nyní, nebo ustala duše má pro vrahy.
