Job 30
1 Hatei, atuteh kai hlak ka camo e naw ni Kai na pathoe awh. A napanaw hah kai ni ka panuet teh, kaie tuhu ka ring e uinaw koe patenghai bawk van hoeh.
Nyní pak posmívají se mi mladší mne, jejichž bych otců nechtěl byl postaviti se psy stáda svého.
2 A thaonae hah kai hanelah bangmaw cungkeinae kaawm. A thayung tawn awh hoeh toe.
Ač síla rukou jejich k čemu by mi byla? Zmařena jest při nich starost jejich.
3 Takangnae hoi voutthoup dawk a kamsoe awh teh, kahrawngum kingdinae hmuen koe tang a yawng awh.
Nebo chudobou a hladem znuzeni, utíkali na planá, tmavá, soukromná a pustá místa.
4 Pho um e angmai hna a la awh teh, samphokung e a tangpha hah rawca hanelah a tai awh.
Kteříž trhali zeliny po chrastinách, ano i koření, a jalovec za pokrm byl jim.
5 Ahnimouh teh, tami koehoi pâlei awh teh, tamru patetlah a hramsin awh.
Z prostřed lidí vyháníni byli; povolávali za nimi, jako za zlodějem,
6 Tangkom thung hoi lungngoum thung o hanelah doeh ao awh. Talai hoi talung kâko dawk ao awh.
Tak že musili bydliti v výmolích potoků, v děrách země a skálí.
7 Caprapum vah a hram awh teh, pâkhingum vah a tabo awh.
V chrastinách řvali, pod trní se shromažďovali,
8 Ahnimouh teh tamipathu e canaw doeh. Bang pato patang hoeh e canaw doeh. Ram thung hoi hrek e naw doeh.
Lidé nejnešlechetnější, nýbrž lidé bez poctivosti, menší váhy i než ta země.
9 Atu teh la lah na sak awh hanelah ka o toe. Na pathoe e lah ka o toe.
Nyní, pravím, jsem jejich písničkou, jsa jim učiněn za přísloví.
10 Na panuet awh teh kai hoi kâhlat lah na o awh. Ka minhmai na tamthawi awh.
V ošklivosti mne mají, vzdalují se mne, a na tvář mou nestydí se plvati.
11 Bangkongtetpawiteh, lirui hah a rasu awh teh, na ka pacekpahlek awh. Ka hmalah kammoumrui a rasu awh.
Nebo Bůh mou vážnost odjal, a ssoužil mne; pročež uzdu před přítomností mou svrhli.
12 Kaie aranglah nawsainaw a kangdue teh, ka khok hah a phen awh. A rawkphainae lamthung hah kai taranlahoi a sak awh.
Po pravici mládež povstává, nohy mi podrážejí, tak že šlapáním protřeli ke mně stezky nešlechetnosti své.
13 Ka lamthung hah a raphoe awh. Kai ka tâlaw nahanelah a kâyawm awh. Ahnimouh kâhruetcuet ka poe hane apihai awm hoeh.
Mou pak stezku zkazili, k bídě mé přidali, ač jim to nic nepomůže.
14 Ka kaw poung e kâko dawk hoi a tho awh teh, ningkatim rahim vah na kalup awh.
Jako širokou mezerou vskakují, a k vyplénění mému valí se.
15 Takithopoung e ka lathueng vah a pha. Bari lah ka onae hah kahlî patetlah a pâlei awh. Ka tawn e naw hah tâmai patetlah a kahma.
Obrátily se na mne hrůzy, stihají jako vítr ochotnost mou, nebo jako oblak pomíjí zdraví mé.
16 Ka kângairunae ni ka hringnae teh a rabawk toe. Ka khangnae hninnaw ni khak na kuet.
A již ve mně rozlila se duše má, pochytili mne dnové trápení mého,
17 Karum lah ka hru hah koung a thut teh, ka tharui patawnae ni roum thai hoeh.
Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.
18 Ka patawpoung e ni hnicu hoi kayo e patetlah na kayo teh, angki lahuen patetlah na katek.
Oděv můj mění se pro násilnou moc bolesti, kteráž mne tak jako obojek sukně mé svírá.
19 Tangdong dawk na tâkhawng teh, hraba hoi vaiphu patetlah ka o toe.
Uvrhl mne do bláta, tak že jsem již podobný prachu a popelu.
20 Nama koe ka hram, hateiteh, na pato hoeh. Ka kangdue teh na khet.
Volám k tobě, ó Bože, a neslyšíš mne; postavuji se, ale nehledíš na mne.
21 Hatei, kai hanelah ka pahngawpahrak e lah na o. Na kut thasainae ni na taran.
Obrátils mi se v ukrutného nepřítele, silou ruky své mi odporuješ.
22 Kahlî dawk na tawm teh, a lathueng vah na kâcui sak.
Vznášíš mne u vítr, sázíš mne na něj, a k rozplynutí mi přivodíš zdravý soud.
23 Bangkongtetpawiteh, nama ni duenae dawk na ceikhai hane hah ka panue. Hringnae katawnnaw pueng hanelah, na pouk pouh tangcoung e im dawkvah.
Nebo vím, že mne k smrti odkážeš, a do domu, do něhož se shromažďuje všeliký živý.
24 BAWIPA ni a kut a dâw torei teh, a kâhei nakunghai, banglah tho hoeh toe. A raphoe torei teh, a hram nakunghai hawinae awm hoeh toe.
Jistě žeť nevztáhne Bůh do hrobu ruky, by pak, když je stírá, i volali.
25 Runae ka kâhmonaw hanlah ouk ka ka nahoehmaw. Karoedengnaw hanlah lungreithai hoi kaawm boihoeh maw.
Zdaliž jsem neplakal nad tím, kdož okoušel zlých dnů? Duše má kormoutila se nad nuzným.
26 Hateiteh, hawinae ka tawng navah, hno kahawihoehe hah ka lathueng vah a pha. Angnae ka ring navah hmonae a pha.
Když jsem dobrého čekal, přišlo mi zlé; nadál jsem se světla, ale přišla mrákota.
27 Ka lungthin a tâsue teh roum thai hoeh. Ka khangnae hninnaw ni na tho sin.
Vnitřností mé zevřely, tak že se ještě neupokojily; předstihli mne dnové trápení.
28 Panuinae koelah tho hoeh niteh, lungmathoe koelah ka cei. Kamkhuengnaw rahak vah, ka kangdue teh, kabawpnae ka hei teh ka hram.
Chodím osmahlý, ne od slunce, povstávaje, i mezi mnohými křičím.
29 Kahrawnguinaw e hmaunawngha lah ka o. Kalauk tavanaw hoi huiko lah ka o.
Bratrem učiněn jsem draků, a tovaryšem mladých pstrosů.
30 Ka vuen teh hoehoe a tamang teh kai koehoi a bo, Ka hrunaw teh puenghoi a kâan
Kůže má zčernala na mně, a kosti mé vyprahly od horkosti.
31 Ka ratoung teh ka lungmathoenae lah a coung, ka tamawi teh kâlawk lah a coung.
A protož v kvílení obrátila se harfa má, a píšťalka má v hlas plačících.
