< Job 17 >
1 Ka hringnae hah a kâbawng teh, ka hninnaw hai aloum toe. Kai hanelah phuen hai coungkacoe lah ao toe.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 Ka panuikhai e hah kai koe awm awh hoeh maw. Ka lung ka khuek sak e lawk ka mit a um nahoehmaw.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Nama dueng lahoi kai hanelah, lawkkamnae hah sak, kut na ka man e teh api han namaw.
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 Bangkongtetpawiteh, panuethainae dawk hoi, a lungthin hah na hro. Hatdawkvah ahnimouh teh, na rasangsak mahoeh.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 A huiko koe dumnae hoi oupnae lawk ka dei e teh, a canaw e mit totouh a mawm han.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 Hateiteh, tamimaya koe kâpankhai rumram hanelah na sak teh, ahnimae hmalah tamtui pathasin rumram hanelah ka o.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 Ka lungmathoenae kecu dawk ka mit totouh a mawm teh, ka takthai pueng heh tâhlip rumram la ao.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Tamikalannaw ni hetheh kângairu ati awh han, kayonhoehe taminaw ni cathutlaipa e taminaw a taran awh han.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 Hateiteh, tamikalan ni a lamthung hah a kuet vaiteh, ka thoung e kut ka tawn e teh hoe a thao han.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Hateiteh, abuemlahoi pahren lahoi bout ban awh. Bangkongtetpawiteh, nangmouh thung dawkvah tamilungkaang ka hmawt pawm mahoeh.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 Ka hninnaw hai aloum toe. Ka lungthung hoi ka pouk teh, ka noe e naw hai ayawmyin lah doeh ao.
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Tangmin hah kanîthun lah a kâthungsak teh, khohmo thung hai angnae a hnai toe ati awh.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
13 Phuen hah ka im patetlah ka ring teh, hmonae thung vah ikhun ka sak pawiteh, (Sheol )
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol )
14 rawkphainae hah apa doeh ka ti teh, tangraet koe nang teh anu hoi ka tawncanu doeh ka tetpawiteh,
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 ka ngaihawinae teh, nâ lah maw ao vai, ka ngaihawinae teh, apinimaw a hmu.
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
16 Duenae kho takhang koe lah, a kamleng awh vaiteh, vaiphu dawk rei ka kâhat han namaw, telah ati. (Sheol )
Do skrýší hrobu sstoupí, poněvadž jest všechněm v prachu země odpočívati. (Sheol )