Luke 6
1 Cholngahni khat Yeshuan bulei lai ajot lai hin, aseijui ten changvui asihtan un, akhut uvah anoiyun, chang chu aneuvin ahi.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Ahivangin Pharisee ho phabep in, “Ipi jeh'a nanghon dan nasuhkeh uva Cholngah nia bolngailou chang-ga nalolhah uham?” atiuve.
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
3 Yeshuan adonbut in, “Pathen Lekhabua kisun David le aloiten agilkel pettah uva ipi anabol'u nasimdoh khah lou u ham?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Ama Pathen in'a alut'in, dan asukeh in, thempu ho bouseh in anehthei changlhah theng chu anen ahi. Akiloipi ho jong phabep khat apen ahi.” ati.
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Chule Yeshuan aseiben, “Mihem Chapa hi Cholngah ni chung jenga jong pakai ahi” ati. Yeshuan Khut-Jetlang Ngoi Pasal Khat Adamsah
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
6 Cholngah nikho dang khat a Yeshuan kikhopna in'a thu ahil laiyin mikhat akhut jetlang ngoi khat aumin ahi.
Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Hou danthuhil ho le Pharisee hon Yeshua chu avelhi keuvun ahi. Hichepa chu asuhdam poupouleh Cholngah nin na atonge tia ngohna neiding atiu ahi.
I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
8 Ahivangin Yeshuan alunggel'u ahen ahi. Akhut ngoipa jah'a chun, “Hungin lang mijouse masangah hung ding tem'in,” tin akou tai. Hijehchun mipa jong chu malangah ahungin ahi.
Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
9 Chuin Yeshuan anelkal ho jah'a, “Ken nangho thudoh khat kaneiye. Danthun Cholngah nia thilphabol aphal'am, ahilouleh thilse bolnading nikho ham? Hiche nikho hi hinkho huhhing nading nikho hai ahiloule suhset nading nikho ham?” ati.
Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
10 Aman amaho chu khat khat in ahin golvet vet in chule mipa jah'a chun aseitai, “Nakhut lhangdoh in” ati. Chutichun mipa chun akhut alhangdoh in ahile thahsemphat ahitai.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
11 Hiche a hin Yeshua galmi ho chu alunghang un amachu ilo ding ham ti akihoukhom tauve. Yeshuan Seijui Ding Som Le Ni Alhendoh
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 Nikhat hitiho jou sotloulaiyin Yeshua molchung khat ah taona mang din achetouvin, chule jankhovah in Pathen hengah ataove.
I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Ajing khovah in aseijuite jouse akoukhom soh keiyin amaho lah achun solchah dingin somleni alhengdoh in ahi. Amin hou chu hiche ahi:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
14 Simon (Peter asah), Andrew (Peter sopipa), James, John, Philip, Bartholomew
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Matthew, Thomas, James (Alphaeus chapa), Simon (Zealot tia kikou),
Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Judas (James chapa), chule Judas Iscariot (khonunga ajohdohpa) ahiuve. Yeshuan Mi Tamtah Na-Atoh Peh
Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
17 Molchunga pat amaho ahungsuh uchun aseijui ho Yeshua toh, mun beh achamlai len khat ah adingun, anungjui tamtah chule mihonpi chun aumkimvel uve. Hichea chun mipi Judea gam pumpi le Jerusalem a kon chule sahlam Tyre le Sidon gam twipang langa pat'a hung jong aumun ahi.
I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 Amaho chu ama thusei ngai ding le anat nahou kijendam sah dinga hungu ahi; chule lhagao boh in asuh genthei hojong jendam in aumuve.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Mijousen ama chu tohkhah agocheh un ahi ajeh chu suhdam na thaneina chu ama a kona potdoh ahi, chule mijouse asudam in ahi.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Chuin Yeshuan aseijuite henglam ngan aseitai “Avaichate Pathen in phatthei naboh uhen, Ijeh inem itile Pathen Lenggam chu nanghoa ahi.
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 Tua gilkel te Pathen in phatthei naboh uhen, ijeh inem itile lungnachima naum diu ahi. Tua kap te Pathen in phatthei naboh uhen, ijeh inem itile phat khatleh nanui diu ahi”
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 Phattheinan nangah uve, Mihem Chapa najui jeh uva mihon namuda uva napampai uva nataitom uva chule aphalouva nagaosap teng uleh.
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
23 Hichu aso teng leh kipah un! Henge, kipah'in kichom un! Ijeh inem itile tohphatman lentah in Van-gam ah nangah uve. Chule geldoh jingun, apu apateu chun khanglui lai themgao hojong chutobang chun anabol uve.
Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 Ipi lungkham nan nangau hitam nangho ahaote ho, ijeh inem itile nakipanau chu tua bou naneiyu ahitai.
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 Ipi lungkham nan nangau hitam nangho tua thaochet'a uma ninglhing te, ijeh inem itile gilkelna nasatah Phat khat'in nangah jing uve. Ipi lungkham nan nangau hitam tua nui te, ijeh inem itile nanui nau chu kana le lunghem na kisoh ding ahi.
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 Ipi lungkham nan nangau hitam nangho japin apachat ho, ijeh inem itile apu apateu jong chun themgao lhem ho ana pachat u anahi. Melma Chunga Lungsetna Nei Ding
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 “Ahin, nangho thu ngainom ho, keiman kasei ahi, nagalmi teu ngailu'uvin! Namuda teu hengah thilpha bol'un.”
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 Nasamse teu phattheiboh un. Nasukha teu dingin taovun.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 Mi khattou vin nabengphe langkhat abeh le, nabeng langkhat jong do peh in. Khattouvin na ponlen alah got leh na sangkhol jong peh than.
A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Athum chan chu pein; chule nathil nanga kona akilahdoh teng leh, nunglah ding gohih in.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
31 Min nang nabol nadinga nadei dan bang bangin midang komah bol'in.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 Nangman nangailu ho bou nangailut le, ipi jeh'a nakithang at ding ham? Michonse ten jong angailuteu angailut u ahi!
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 Chuleh nachunga thilpha bol ho kom bouseh a thilpha nabol leh, ipijeh a nakithang at ding ham? Michonse ten jong hichan chu abol'u ahi!
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
34 Chuleh nangman nahin sajou ding hokom'a bou sum naphal leh, ipi jeh a nang kithang-at ding nahim? Michonse ten jong michonse te kom ma'a abon'a nungmu dinga aphal thei ahi.
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 “Nagalmiteu ngailu uvin! Amaho komah thilpha bol'un. Nungmu ding kinem louvin phal'un. Chuteng van'a kon natohphat man'u chu len ding ahi, chule Chungnung pen chate umchan tahtah natho diu ahi, ajeh chu ama hi kipaje helou hole migilou ho dinga pha ahi.
Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Napau mikhoto them ahi banga nangho jong khoto them nahi diu ahi. Midang Chunga Thu-Tanna
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 Midang chungthu tan hih'in chule nang chungthu jong kitan louding ahi. Midang demna thu seihih in, achutiloule nachunga hung lhung ding ahi. Midang ho ngaidam in nang jong nakingaidam ding ahi.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Pein, chutileh namu ding ahi. Nathilpeh chu aboncha a nangma kom hung kile ding ahi–akison chahkheh, lo chah kheh sa, mun a-on nadinga, letset'a chule naphei chunga kisunglha ding ahi. Napehdoh jat chun namu ding jat aphotchen ding ahi,” ati.
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
39 Chuin Yeshuan thutekah hicheng hi aseiye: “Mitcho khat chun midang kaihoi theiyin tem? Anilhon'a kokhuh a lhalut lhon talou ding ham?”
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 Jillai ho ajilkungpau sangin alenjo poi. Amavang jillai khat bulhingset'a kichuh chu ajilkungpa tobang hiding ahi.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 “Chuleh ibol'a naloi nagol mit'a bohhal um chu nalunggim pi ham nangma mit'a inkam uma chu?”
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Nangma mit'a inkam kimu louva, “Jol, namit'a bohhal um chu nalahdoh peh inge, tia seiding iti nagel theiyuham? Miphalhem, amasan nangma mit'a inkam chu kilah doh masat in, chutileh nagol mit'a bohhal um chu abol ding dan nahet ding ahi. Thingphung Agan Aki-Hedoh In Ahi.”
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 “Thingphung pha khat in ga phalou asodoh theipoi, chule thingphung phalou vin ga pha asodoh ngaipoi.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Thingphung khat chu agan akihen ahi. Theichang ga lingphung hoa konin akilou khapoi, chule lengpiga jong lingboh ah akilou poi.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
45 Miphan alungsung thilkholna pha a konin thilpha asodoh in, chule migilouvin alungsung thilkholna phalouva konin thilse asodohe. Nasei chu ipi hileh nalungsunga hung kondoh ahi.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 “Hijeh a chu ibol'a ‘Pakai, Pakai’ tia neikou jing uham, kasei bon bollou uva?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 Keiman koiham khat kahenga hunga, kathuhil ngaiya, chule eijui ho chu itobang hidiu ham navetsah unge.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Ama chu mikhat inkhat sa'a abulphu ding thuhtah'a laiya akhombul song chunga phut tobang ahi. Twi ahungso'a in chu ahin nuh jong leh dettah a kisa ahijeh chun adingdet kheh in ahi.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Amavang koihileh athu ja'a chule nunglou hochu mikhat akhombul umlouva insa tobang ahi. Twipi ahungso'a hasuh a asuh le alhu pai ji tai.” ati.
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
